Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
862) Elektrostatický filtr
30. 11. 2003
Dotaz: Prosím ,co je to elektrostatický filtr a k čemu slouží?? (katka)
Odpověď: Jestliže je mezi dvěma deskami vysoké napětí, "smetí ve vzduchu",
kouřové částice, popílek atd., je strháván elektrickym polem k
deskám. Tento jev se například využívá k čistění kouře z
elektrárenských topenišť.
Dotaz: Při studiu parametrů Geiger-Müllerových trubic jsem narazil na následující
věc. Detektory jsou vyráběny v několika základních variantách (lišících se
schopností detekce různých druhů záření, čehož je dosaženo propustností
materiálu stěny detektoru případně zabudováním slídového okénka atp.). Jedna
z variant jsou tzv. energeticky kompenzované GM trubice. Nevím co to znamená,
jde však o něco jiného než o citlivost ke konkrétnímu druhu záření (dělají se
s okénkem i bez). Mám na to hypotézu: Četnost impulzů generovaných trubicí je
úměrná počtu vlétnuvších fotonů gama za čas. Ukazatel detektoru je obvykle
cejchován v Gr/hod (nebo Sv/hod). Měřený tok (Gr/hod) je dle definice (je to
vlastně fyzikálně výkon) závislí nejen na hustotě částic (četnosti impulzů),
ale i na vlnové délce (energii) fotonů. Myslím si, že kompenzací trubice (asi
stíněním, absorbujícím více fotony s menší energií) je odstraněna závislost
měřeného toku (Gr/hod) na vlnové délce, tz. úmyslně vytvořená závislost
četnosti impulzů na vlnové délce. Je to tak, nebo jsem zcela vedle? (Petr Štěpánek)
Odpověď: Nejste vůbec vedle, skutečně jde o kompenzaci odezvy na gama, která se snaží
korigovat fakt, ze účinný průřez absorbce gama při malých energiích silně klesá (viz
například str. 18 v
http://pdg.lbl.gov/2002/passagerpp.pdf), přičemž navíc
závisí na materiálu stěny, kde většinou ke konverzi gama-fotoelektron
dochází, účinný průřez fotoefektu závisí na Z5! Tj. chcete-li
například měřit gama pro účely radiační ochrany, měla by odezva GM odpovídat
absorbované energii gama v našich tělech, která mají nejblíže k vodě,
viz pěkný článek o detektorech
http://www.cs.nsw.gov.au/rpa/pet/RadTraining/IonisationDetectors.htm
Nejsem ale expert, nevím, jak je to přesně uděláno.
Dotaz: Můj dotaz se týká transformátorů. Zajímalo by mě, jaký vliv ná tloušťka vodičů
na ztráty transformátoru? Předem děkuji za odpověď. (Petr)
Odpověď: Při provozu transformátoru vznikají ztráty jak ve vinutí primární a
sekundární cívky (Jouleovo teplo), tak i v magnetickém obvodu (jádře)
transformátoru (způsobené přemagnetováváním materiálu jádra). Odpory
jednotlivých vinutí (lze je změřit klasickým stejnosměrným ohmmetrem) si
můžeme představit jako odpory zapojené do série s vinutími ideálního
transformátoru. Ztráty ve vinutí proto rostou s druhou mocninou proudu
vinutím a také rostou lineárně s odporem vinutí. Zvětšení průřezu vodiče vede
ke zmenšení odporu vinutí. Pokud je transformátor zatížený (t.j. je k němu
připojen spotřebič), zvětšení průřezu vodiče (při zachování stejné velikosti
magnetického obvodu) tedy vede i ke snížení celkových ztrát v transformátoru.
V případě, že si zvětšení průřezu vodiče vinutí vyžádá i zvětšení magnetického
obvodu (např. proto, že se příslušný počet závitů silnějšího vodiče do okénka
magnetického obvodu prostě nevejde), dojde ke zvětšení ztrát v magnetickém
obvodu transformátoru - je nutno přemagnetovávat větší objem materiálu.
V případě nezatíženého nebo málo zatíženého transformátoru to pak může vést
ke zvětšení celkových ztrát v transformátoru. Další podrobnosti k činnosti
transformátoru či k jeho návrhu (volbě optimální velikosti magnetického obvodu,
průřezu vodiče atd.) lze najít např. v knize:
Zdeněk Faktor: Transformátory a cívky, BEN - Technická literatura, 1999.
Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa spytat ako to je s Fermiho hladinov pri
polovodičoch. Pravdepodobnost obsadenia Fermiho hladiny je 0,5. Ak sa Fermiho
hladina nachádza v intrinzickom polovodiči niekde v strede zakázaného pásma,
ako može byt pravdepodobnost jej obsadenia 50%? (Igor)
Odpověď: Intrinsický (neboli vlastní) polovodič je polovodič bez příměsí a vlastních
defektů. Poloha Fermiho hladiny
Ef = -Eg/2+1/2kT ln(mh/me), kde Eg je šířka
zakázaného pásu a mh(me) je
efektivní hmotnost děr (elektronů).
Tato hladina má pravděpodobnost obsazení 1/2. Koncentrace např. elektronů
je však dána součinem pravděpodobnosti obsazení a hustoty stavů. V
zakázaném pásu je hustota stavů nulová.
Na Ef se může vyskytovat elektron, pokud existuje nějaká hladina, která
splývá s Ef.
Dotaz: Je v černé díře, tedy v onom zvláštním místě vesmíru (pokud skutečně existuje)
skutečně díra- otvor?Je-li, co je v tomto v tomto prostoru?Podle toho, co
jsem dosud četl, by gravitace v takovém místě spíše znamenala "absolutní"
koncentraci hmoty. Není tedy černá díra spíše černý bod?Děkuji za odpověď (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Vysoká koncentrace hmoty v černé díře může vyvolat tak velké
zakřivení prostoročasu, že se jeho část jako by uzavře a oddělí od
zbytku, takže "zevnitř" nemůže žádný případný pozorovatel vyslat
signál, který by dosáhl vnějšího pozorovatele a zprostředkoval mu jakoukoli
zprávu. (Pohyb světelných fotonů rovněž podléhá vlivu gravitace.)
Nicméně obrácený směr pohybu hmoty možný je - černá díra je obklopena
horizontem, který se chová jako jednocestná membrána. Hmota padající
dovnitř končí v singularitě, kterou si vskutku lze v jistém pohledu
představit jako bod (i když ani to není přesné). V černé díře je však
tato singularita obklopena zmíněným horizontem, a ten představuje
hranici černé díry pro vnějšího pozorovatele.