FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

872) 1.kosmická rychlost10. 11. 2003

Dotaz: Jaká je rychlost raketoplánu, který vzlétne? (long)

Odpověď: Rychlosti, kterou musí mít raketa, aby vzlétla, se říká 1.kosmická rychlost. Na rovníku je její hodnota 7,9 km/s. Při takové rychlosti bude raketa kroužit kolem Země po kružnici.
Pokud bychom chtěli, aby letěla od Země pryč, musíme její rychlost zvýšit až na 11,2 km/s. To je tzv. 2.kosmická rychlost. (Když si tuto rychlost převedete do běžné jednotky km/h, dostanete nepředstavitelné číslo 40320 km/h - za hodinu by tato raketa obletěla celou Zemi).
Pak existuje ještě 3.kosmická rychlost, při jejímž dosažení může těleso uniknout z gravitačního působení Slunce.
(J. Burešová)   >>>  

873) Oteplení před deštěm06. 11. 2003

Dotaz: Proč se před deštěm oteplí? (Frydrychová)

Odpověď: Na to není jednoznačná odpověď, ale není pravda, že se před deštěm musí nutně oteplit. Záleží na roční době, jde-li o přeháňku nebo bouřku (tj. důsledek tzv. konvektivního procesu v atmosféře) nebo zda se jedná o tzv. frontální nebo velkoprostorové (někdy též tzv. plošné) srážky. Konvekce vzniká v důsledku výrazného přehřátí vzduchu nad vhodným typem zemského povrchu - pak se před deštěm samozřejmě oteplí (tzv. letní bouřky z tepla, ale i v zimě mohou být na studené frontě bouřky, pak se o klasickou konvekci v důsledku přehřátí vzduchu nejedná - intenzívní výstupné pohyby vzduchu jsou způsobeny dynamicky). Ale v případě velkoprostorových srážek se oteplit nemusí.
(Doc.RNDr. Josef Brechler, DrSc.)   >>>  

874) Ostré stíny na Měsíci06. 11. 2003

Dotaz: Proč stíny objektů na povrchu Měsíce jsou velmi ostré a proč tomu tak není na Zemi? (Jirka)

Odpověď: Na vině je zemská atmosféra a rozptyl záření v ní. U Měsíce bez atmosféry k tomu nedochází a stíny jsou proto ostré.
(Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc.)   >>>  

875) Závislost rychlosti větru na výšce06. 11. 2003

Dotaz: Existuje matematický vztah závislosti rychlosti větru a výšky? (změřím-li například rychlost v 5 metrech a rád bych znal rychlost ve výšce 50 m). (Martin)

Odpověď: Existuje řada vztahů, ale muselo by se k tomu dodat mnoho dalších věci, které jsou mimo rámec krátké odpovědi. Doporučil bych následující literaturu:
Janour: Modelování mezní vrstvy atmosféry. Karolinum Praha, 2001 nebo
Bednář, Zikmunda: Fyzika mezní vrstvy. Academia Praha, 1985.
Velmi jednoduchý vztah je následující:
V(z)=V(h)*(z/h)**a
kde V(z) je rychlost (velikost) ve výšce z, kterou chceme určit, V(h) je velikost rychlosti ve výšce h, která je známá (např. rychlost v 10 m nad terénem - tzv. anemometrick8 výška). a je koeficient závislý na verkikální teplotní stabilitě. Pro obvyklé případy má hodnotu a=0.14, pro pěkné letní počasí lze použít a=0.10, a pro zimní inverze a=0.18 nebo 0.25(intenzívní inverze). Tento vztah lze používat zhruba do výšky max. 100m. Je nutné si uvědomit, že je to velmi přibližný vztah, a parametrů, které budou velikost i směr vektoru rychlosti ovlivňovat, je celá řada.
(Doc. RNDr. Josef Brechler, DrSc.)   >>>  

876) Rovnoměrně zpomalený pohyb06. 11. 2003

Dotaz: Setkal jsem se s tímto příkladem: Od auta jedoucího určitou rychlostí se oddělí jedno z jeho kol. Otázka zní jak daleko kolo dojede, pokud proti němu působí konstantní síla. Bude se do dráhy započítávat i moment setrvačnosti kola? (Ondřej Kudláček)

Odpověď: Co se má zanedbávat a co započítávat, je otázka pro autora úlohy. Samotný předpoklad konstantní brzdící síly je velmi divoký, protože největší roli hraje odpor vzduchu a ten se mění s druhou mocninou rychlosti, brzdící síla se tedy při kutálení kola významně zmenšuje.
Pokud budeme počítat s konstantní brzdící silou, stačí vyjít z toho, že změna kinetické translační a rotační energie kola z počáteční hodnoty na nulu {1/2 m*v2+1/2J*(v/R)2} se rovná absolutní hodnotě práce brzdící síly {F*s}. Z této rovnice vydělením F získáte s.
J je moment setrvačnosti kola, R jeho poloměr měřený až k povrchu, v rychlost při oddělení kola od auta, F brzdící síla, s dojezd, m hmotnost kola.
(M. Rojko)   >>>