Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
882) Zneviditelnění předmětu
04. 11. 2003
Dotaz: Dostal jsem se k informaci, že je možné zneviditelnit objekt tím, že se kolem
něho vytvoří silné elektromagnetické pole, které odkloní paprsek tak, že dané
těleso obtéká. Je to možné? (Ondřej Kudláček)
Odpověď: O tom mi není nic známo a myslím, že jde buď o fantasii, o mystifikaci
nebo o nějaké nedorozumění.
Samozřejmě můžete například zneviditelnit předmět tím, že před něj
postavíte zeď. Poté se rozhodnete to "vědecky zdůvodnit": zeď je tvořena
atomy, které vytvářejí kolem sebe elektromagnetické pole (to je pravda
a je to právě ta síla, která drží atomy či molekuly u sebe). Světelný
paprsek vycházející z pozorovaného objektu je jen jiný popis speciálního
elektromagnetického pole; toto pole se s vnitřním polem skládá a
výsledné pole má takový charakter, že z původního paprsku vycházejícího
z předmětu a mířícího k pozorovateli nezbude prakticky nic.
Dotaz: Energie se nedá dělit na nekonečně malé části. Je kvantována. To samé se dá
říci o hmotě - mám na mysli nejmenší částice. Rád uvažuji (jako nefyzik) o
zajímavých důsledcích různých jevů. Proto mě zajímá, jaké jsou argumenty proč
není kvantován čas a prostor. Děkuji. (Pavel Horal)
Odpověď: Dobrý den, na tohle mohou být odpovědi jednoduché a neskonale složité.
Začněme nejjednodušší - fyzici se snaží popsat přírodu, co nejjednodušeji
a co nejvýstižněji. Dělení hmoty na malé částečky si lidé sice kdysi
vymysleli, ale dnes platí to, co je vidět v experimentu a pokud se objeví
hypotéza o něčem dalším, tak se hledá její experimentální test (např.
substruktura kvarků). Podobně byli fyzici na přelomu předminulého a
minulého století dotlačeni k uvažování diskrétnosti energie v některých
situacích. Experimentální poznatky dosud diskrétnost prostoru a času
dosud neukázaly, navíc ve standardní kvantové teorii prostor a čas
vystupuje jako pasívní scéna, ve které se kvantové děje odehrávají. To ale
neznamená že by se nemohlo uvažovat o diskrétním časoprostoru, mrkněte se
v Googlu např. na "discrete spacetime".
Dotaz: Zajímá mě na jakém principu fungují ve vzduchoprázdnu raketové trysky a jejich
konstrukce.A dále jaké palivo je používáno pro manévrování družic. (Jirka)
Odpověď: Raketové trysky fungují ve vzduchoprázdnu
tak jako v "atmosféře", tj. při spalování chemického paliva v
motoru dochází k jeho směrovanému úniku tryskou. Konstrukce
trysky navíc ještě zaručuje urychlení plynu na nadzvukovou
rychlost v daném prostředí. Podle zákona zachování hybnosti
pak unikající plyn působí reaktivní silou na raketu.
V současné době je trend ustupovat od chemického paliva v
případě meziplanetárních letů. Zajímavým se jeví tzv.
iontový (či magnetohydrodynamický) motor, kde z reservoiru
snadno ionizovatelného plynu (cesium, xenon,...) uniká plyn mezi
elektrické desky s určitým napětím. Tím se vytváří elektrický
proud a následná kombinace s kolmým magnetickým polem
vyvrhuje plasmu z trysky (motoru) ven... (dále stejný
princip jako u chemických motorů). Specifický
impuls udělený raketě je daleko menší než u chemického
paliva (takže pro start rakety je stále potřeba mít konvenční
chemické tryskové motory), ale pro dlouhé
meziplanetární navigace je tento způsob ekonomický.
V české literatuře existuje o této tematice docela hezká publikace
K.Mison & Z.Pirko, Základy astronautiky, Academia, 1974.
V knihovnách by ji možná mohli mít.
Dotaz: Chci se zeptat, jestli v okolí blesku vzniká tlaková vlna, jako třeba při
výbuchu. V horolezecké literatuře jsou popsáný některé případy kdy byl člověk
po zásahu bleskem odmrštěn do doliny. Může to tedy být způsobeno tlakovou
vlnou, nebo je pro to jiné vysvětlení? (Michal Nehasil)
Odpověď: Vzhledem k tomu, ze v centru kanálu blesku jsou teploty 20-30 tisíc K,
dochází přirozeně k příslušnému rozpínání vzduchu s odpovídajícími tlakovými
účinky a akustickým doprovodem (hřmění). Možné to tedy je.
Dotaz: Existuje pořekadlo: "Na jaře je z kýblu vody lžíce bláta, zatímco na
podzim je to opačně - ze lžíce vody je kýbl bláta." Přesně je tím vystižena
každoroční situace. Čím to je? Vždycky na jaře jsem rád, že to tak je a na
záhadu si ani nevzpomenu, ale na podzim, když se brodím loužemi mi to vždy, už
několik desetiletí, vrtá hlavou.
(Vratislav Červenka)
Odpověď: Bude to především tím, že na jaře je díky intenzivnímu
slunečnímu záření podstatně větší výpar než na podzim a navíc značné množství
vody spotřebují při vegetaci rostliny. To se ale jedná o období přibližně duben
a květen. Když je ovšem na jaře /březen/ ještě půda promrzlá, nevsakuje
vodu a bláta na povrchu je celá hromada. Pochopitelně to závisí i na množství
srážek. Někdy bývá podzim deštivý, výpar minimální a rostliny vodu
nespotřebovávají a naopak jaro může být suché. V tomto případě
"pořekadlo" platí. Ale pokud se týká množství srážek, je možný i opak a potom
i při větším výparu na jaře a "spotřebě" vody rostlinami je i bláta
dostatek.
Také je třeba uvážit, že na podzim mají srážky charakter srážek trvalých,
na jaře jsou to především přeháňky. Závěrem - pořekadlo má jistou
pravděpodobnost, ale není pravidlem.
