Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
884) Raketové trysky a palivo do družic
04. 11. 2003
Dotaz: Zajímá mě na jakém principu fungují ve vzduchoprázdnu raketové trysky a jejich
konstrukce.A dále jaké palivo je používáno pro manévrování družic. (Jirka)
Odpověď: Raketové trysky fungují ve vzduchoprázdnu
tak jako v "atmosféře", tj. při spalování chemického paliva v
motoru dochází k jeho směrovanému úniku tryskou. Konstrukce
trysky navíc ještě zaručuje urychlení plynu na nadzvukovou
rychlost v daném prostředí. Podle zákona zachování hybnosti
pak unikající plyn působí reaktivní silou na raketu.
V současné době je trend ustupovat od chemického paliva v
případě meziplanetárních letů. Zajímavým se jeví tzv.
iontový (či magnetohydrodynamický) motor, kde z reservoiru
snadno ionizovatelného plynu (cesium, xenon,...) uniká plyn mezi
elektrické desky s určitým napětím. Tím se vytváří elektrický
proud a následná kombinace s kolmým magnetickým polem
vyvrhuje plasmu z trysky (motoru) ven... (dále stejný
princip jako u chemických motorů). Specifický
impuls udělený raketě je daleko menší než u chemického
paliva (takže pro start rakety je stále potřeba mít konvenční
chemické tryskové motory), ale pro dlouhé
meziplanetární navigace je tento způsob ekonomický.
V české literatuře existuje o této tematice docela hezká publikace
K.Mison & Z.Pirko, Základy astronautiky, Academia, 1974.
V knihovnách by ji možná mohli mít.
Dotaz: Chci se zeptat, jestli v okolí blesku vzniká tlaková vlna, jako třeba při
výbuchu. V horolezecké literatuře jsou popsáný některé případy kdy byl člověk
po zásahu bleskem odmrštěn do doliny. Může to tedy být způsobeno tlakovou
vlnou, nebo je pro to jiné vysvětlení? (Michal Nehasil)
Odpověď: Vzhledem k tomu, ze v centru kanálu blesku jsou teploty 20-30 tisíc K,
dochází přirozeně k příslušnému rozpínání vzduchu s odpovídajícími tlakovými
účinky a akustickým doprovodem (hřmění). Možné to tedy je.
Dotaz: Existuje pořekadlo: "Na jaře je z kýblu vody lžíce bláta, zatímco na
podzim je to opačně - ze lžíce vody je kýbl bláta." Přesně je tím vystižena
každoroční situace. Čím to je? Vždycky na jaře jsem rád, že to tak je a na
záhadu si ani nevzpomenu, ale na podzim, když se brodím loužemi mi to vždy, už
několik desetiletí, vrtá hlavou.
(Vratislav Červenka)
Odpověď: Bude to především tím, že na jaře je díky intenzivnímu
slunečnímu záření podstatně větší výpar než na podzim a navíc značné množství
vody spotřebují při vegetaci rostliny. To se ale jedná o období přibližně duben
a květen. Když je ovšem na jaře /březen/ ještě půda promrzlá, nevsakuje
vodu a bláta na povrchu je celá hromada. Pochopitelně to závisí i na množství
srážek. Někdy bývá podzim deštivý, výpar minimální a rostliny vodu
nespotřebovávají a naopak jaro může být suché. V tomto případě
"pořekadlo" platí. Ale pokud se týká množství srážek, je možný i opak a potom
i při větším výparu na jaře a "spotřebě" vody rostlinami je i bláta
dostatek.
Také je třeba uvážit, že na podzim mají srážky charakter srážek trvalých,
na jaře jsou to především přeháňky. Závěrem - pořekadlo má jistou
pravděpodobnost, ale není pravidlem.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se zeptal jaký je správný překlad výrazu: Slight vacuum. (Jan Sýkora)
Odpověď: AVS (Americal Vacuum Society) toto neužívá. Užívá pro vakuum následující
označení:
low (nízké) do 103 Pa,
medium (střední) mezi 103 až 10-1,
high (vysoké) mezi 10-1 až 10-4,
very high (velmi vysoké) mezi 10-4 až 10-7,
ultra high (ultra vysoké) mezi 10-7 až 10-10.
Je ovšem pravda, že ne všichni (zvláště v Evropě) to dodržují.
Slight coby "mírné" bych si tipnul na to nízké (low).
Dotaz: Dobrý den,zajímalo by mě, zda, když chci přesunout těleso po podložce, přičemž
neuvažuji tření, k tomu potřebuji sílu? Obecně, zda potřebuji sílu, když chci
změnit stav tělesa z klidu do pohybu rovnoměrného přímočarého. Neboť, když
zvedám těleso, tak potřebuji jen sílu opačnou k síle gravitační, tím však -
tak tomu rozumím já - jen vyrovnám tyto dvě síly, ale k samotné změně z klidu
do pohybu rovnoměrného přímočarého vlastně žádnou sílu nepoužiji... (adam liska)
Odpověď: Váš postřeh je velmi správný. Uvedená tvrzení platí doslova jen za
předpokladu, že se přemísťování děje nekonečně malou rychlostí. Dalo
by se ale uvažovat i jinak i pro reálné rychlosti. Když to těleso ze
začátku rozhýbáváme například do výšky, tak do něj investujeme
nějakou práci zvětšenou silou i na jeho kinetickou energii, kterou
zase při zastavování můžeme inkasovat zpět. Tak se ta zvětšená práce
vyruší s inkasovanou a zůstane jen práce na zvětšení potenciální
energie. Stejně můžeme uvažovat i o přemísťování po vodorovné
dokonale kluzké podložce, kde se ovšem potenciální energie nemění a
celková bilance práce je nulová.
