Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
897) Co je to pastýřský měsíc?
10. 10. 2003
Dotaz: Jaký je prosím rozdíl mezi pastýřskými a pasteveckými měsíci? (Mirek Moudrý)
Odpověď: Termín "pastevecký měsíc" musel vzniknout
špatným překladem (?) v české astronomické terminologii
žádný takový pojem neexistuje. "Pastýřské měsíce"
(např. v Saturnově systému Prometheus a Pandora nebo
v Uranově systému Cordelia a Ophelia) udržují svým
gravitačním působením tenké prstence, aby nedošlo
k jejich radiální difúzi ("rozšíření").
Dotaz: Prosím poraďte mi s odpovědí na následující dotaz, sám jsem nebyl tazatele
schopen uspokojit. Jakým způsobem je zajištěno, aby po vzniku antičástice
nedošlo okamžitě k anihilaci s její částicí. Dočetl jsem se v nějakém
časopise, že se k tomu používá tzv. magnetická past. Ale jestli je to tak,
proč právě magnetické pole, případně jak to funguje? Stačil by mi i odkaz na
nějaké webové stránky, sám jsem při hledání neměl štěstí. (R. Petr)
Odpověď: Pravděpodobnost, že vzniklá antičástice anihiluje s jinou částicí, je
dána účinným průřezem této interakce a hustotou potenciálních terčů, tj.
zde partnerských částic. Takže když necháte antičástici létat ve vakuu,
nemá s čím anihilovat. Můžete ji třeba pustit do vesmíru, když si ji
chcete udržet v dohledu v nějaké vakuové nádobě, musíte ji tam donutit
zůstat - musíte ji tam udržet. Když bude ona antičástice nabita, můžete ji
ve své vakuové pasti držet pomocí magnetického a/nebo elektrického pole.
To se skutečně dělá. Napište do hledače slova jako "antiparticle" "trap"
nebo "magnetic trap".
Dotaz: V dotazu na maximální rychlost volného pádu "Maximální rychlost při volném
pádu z(08.10.2003)" se mi nějak nezdá, odpověď. Dle mého názoru, pokud bude
těleso padat i třeba z "nekonečna" dosáhne maximálně únikové rychlosti
od toho tělesa, na které padá. Tedy parašutista by při neexistenci vzduchu
dopadl max. rychlostí 11,2 km/s a to by ještě musel padat téměř z nekonečna.
Kdyby platilo, že rychlost pádu dosáhne až rychlosti světla, muselo by se
jednat o tak těžké těleso, že bychom ho nazvali černá díra. Nebo se mýlím? (Tomas Trzicky)
Odpověď: Ano, do značné míry souhlasím s vašimi argumenty: Když bude těleso padat z
klidu v nekonečnu na jiné těleso, pak skutečně dosáhne té zmíněné únikové
rychlosti. Pokud už na začátku nějakou rychlost bude mít, získá
dodatečnou. Poznámkou v závorce (pokud by někam nespadlo dříve) jsem
myslel právě to, že dopadne například na povrch přitahujícího tělesa.
K tomu, abyste se dostal k pádu rychlostí blízkou rychlosti světla,
potřebujete se dostat skutečně blízko k Schwarzschildovu poloměru, tj. jak
zmiňujete, k černé díře. Protože v otázce nebylo specifikováno, kam padám,
tak jsem se omezil jen na konstatování, že obecná hranice je jen to c.
Vaše poznámka je správná a zpřesňující.
Dotaz: Jaká je prosím velikost či průměr jedné molekuly vody? (Pavel Mazánek)
Odpověď: Molekula vody není kulička, abychom mohli jedním číslem vyjádřit její
velikost, ale odhad můžeme udělat z toho, že víme, že 18 centimetrů
krychlových vody (18 gramů) obsahuje 6.10 23 molekul. Na jednu
molekulu tak připadá objem 30.10-30 metrů krychlových. tj.
krychlička o hraně přibližně 3.10-10 metrů. To bychom mohli
považovat za hrubý odhad velikosti jedné molekuly, přesnější odhad,
který by vzal v úvahu mezery mezi molekulami by výsledek poněkud
zmenšil.
Dotaz: Pozorovatel který padá do černé díry se dočká průletu Schwarzschieldovým
poloměrem v reálném čase. Pozorovatel který pozoruje pád tělesa na černou
díru z dostatečné vzdálenosti vidí, že těleso, blížící se Schwarzschieldovu
poloměru, se zpomaluje tak, že Schwarzschieldův poloměr dosáhne až za
nekonečně dlouhou dobu. Není mi tudíž jasné, jak (kdy) vznikly černé díry,
nebo dokonce obří černé díry v jádrech galaxií, když doba existence vesmíru
je ca 14 miliard roků, což není nekonečná doba. Veškerá hmota padající do
černých děr by v součastnosti ještě měla viset těsně nad Schwarzschieldovým
poloměrem, ale vlastně žádný Schwarzschieldův poloměr by nemohl existovat bez
hmoty pod tímto poloměrem. A nebo je nutno rozlišovat mezi: a) hroucením
hvězdy, kdy Schwarzschieldův poloměr "roste", tak jak se další vrstvy hmoty
"drtí" tlakem vyšších vrstev b) pádem tělesa na již existující černou díru? (Ing. Arnošt Svoboda)
Odpověď: V teorii relativity je třeba rozlišovat časy různých pozorovatelů, což
sám správně uvádíte v první části vašeho dotazu. Ten, kdo bude padat do
černé díry, proletí jejím horizontem za KONEČNÝ časový interval SVÉHO
VLASTNÍHO ČASU od začátku pádu, zatímco měřeno hodinkami velmi
VZDÁLENÉHO pozorovatele bude tento děj trvat NEKONEČNĚ dlouhou dobu.
Veškerá hmota, která projde horizontem (měřeno hodinkami padajícími
spolu s hmotou), samozřejmě zvětší hmotnost černé díry a tedy i její
Schwarzschildův poloměr. Pozorovatele ve vnějším okolí černé díry by
tento efekt postupně zaznamenali (změny gravitačního pole se šíří
rychlosti světla). Jinou věcí ale je, jak by se celý proces JEVIL velmi
vzdálenému pozorovateli, pro kterého se v důsledku nekonečně velkého
rudého gravitačního posuvu zdají být všechny děje v bezprostředním okolí
horizontu "nekonešně zpomalené".
