Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
925) Těleso v těžišti koule
23. 09. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, jaká vlastně působí síla na těleso v těžišti uvnitř
velmi hmotné duté koule (řekněme o hmotnosti Země a zkušební těleso by byl
např. hmotný bod Miloš). Nacházel by se objekt ve stavu beztíže a byl by
rozdrcen? (Milos Orlik)
Odpověď: Na těleso v těžišti koule, ať duté nebo neduté se gravitační síly
vzájemně ruší a proto tam není ani tlak.
Tedy, beztíže ano, rozdrcení ne!
Dotaz: Ve školním kabinetě jsme měli kdysi tuto pomůcku : 2 koule (prům.cca
ping.pong.míček) spojené trubičkou - vše ze skla. Uvnitř obarvená kapalina v
objemu cca 1 koule. Při sevření koule do dlaně kapalina začala "vřít" a
přetlačovala se do druhé koule. Ví někdo, co se tímto pokusem demonstrovalo a
co bylo uvnitř za kapalinu? (Pavel Tůma)
Odpověď: Jedna kulička se uchopí do dlaně, druhá je na svisle trubičce nad
ní. Zahřátím dlaní se kapalina začne vařit. Jde o demonstraci varu
éteru za sníženého tlaku.
Dotaz: Potřebovala bych, nutně, poradit s fyzikou. Profesorka nám zadala
otázku: Proč se zastaví padající míček? Jestli by byla i možnost, aby se
míček nezastavil. Mělo by to mít něco společného se zákonem zachování
energie. (Petra Kuchyňková)
Odpověď: Dotaz je zmatečný.
Míček se nezastaví při letu jen ustálí rychlost a padá pak
rovnoměrně. Odpor vzduchu vyrovná gravitační sílu, kterou ho
přitahuje Země. (přesněji by se mělo říci, že odpor vzduchu vyrovná
tíhovou sílu).
Jde-li o zastavení po dopadu, jde o vyrovnání tíhove síly silou od
podlahy.
Dotaz: Chci se zeptat, co způsobuje modrou barvu oblohy a kde je obloha
nejmodřejší? (Anie)
Odpověď: Modrá barva oblohy je jaksi "rubem" červánků. Kdyby nebyla atmosféra,
viděli bychom jen jasné žluté Slunce na černém pozadí. Barevné světlo
Sluncem vysílané se ale rozptyluje na nepravidelnostech v nejvyšších
vrstvách atmosféry (na fluktuacích hustoty; dříve se mělo zato, že je to
na prachu) a krátkovlnné modré světlo se rozptyluje podstatně víc než
červené s téměř dvakrát větší délkou vlny. Na Zemi je proto obloha
bleděmodrá a naopak červánky (hledíme-li ke Slunci, pak to záření, které
se nejméně odchýlilo od původního směru) jsou červené. Díváte-li se však
nad sebe např. v letadle letícím ve výšce cca 10 km, je nad vámi obloho
podstatně tmavší a víc do fialova. Kdybychom vyletěli ještě výše, byla
by obloha docela černá.
Dotaz: Včera ráno jsem na obloze viděla zajímavý úkaz a chtěla bych se zeptat, zda-li
je možné vidět trojitou duhu v tak intenzivní barvě a za ní ještě jednu
inverzní? (Marie Dekojová)
Odpověď: To je spíš otázka etiky: pokud říkáte, že jste to viděla, tak Vám věřím.
Je samozřejmě možné i to, že šlo jen o Váš subjektivní vjem (způsobený
třeba, nedej bůh, drogou, anebo prostě fantazií - asi jako něco naprosto
jasně vidíme ve snu).
Ale dovedu si docela dobře představit, že jste se dostala k dešti o
správně velkých kapkách na správném místě, takže klasická duha (se 2
lomy a 1 odrazem uvnitř kapky vody) i druhá duha opačného pořadí barev
(se 2 lomy a 2 odrazy) se projevily s nezvyklou intenzitou. Obě by měly
mít společný střed na přímce procházející vaším okem a Sluncem;
podrobnosti se dočtete v každé učebnici fyzikální optiky (a ovšem i ve
Fyzice - Halliday, Rewnick, Walker - kap. 34, foto a obr. 34-22 a Otázka
14).