Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
94) Co je polárnější? Chlorofyl nebo karotenoidy?
08. 08. 2009
Dotaz: prosim prosim, co je polárnější, chlorofyl nebo karotenoidy. Dekuju (maja)
Odpověď: Nelze říci, že by jedna z těchto skupin barviv byla polárnější. Záleží,
které karotenoidy vás zajímají. Karoteny, jako jeden druh karotenoidů, jsou
zcela nepolární látky, uhlovodíky (např. beta karoten). Xanthofyly, jiný
druh karotenoidů, jsou uhlovodíky s OH skupinami, vlastně alkoholy (např.
lutein), což velmi zvyšuje jejich polaritu. A tak karoteny jsou méně polární
než chlorofyly, xanthofyly jsou polárnější než chlorofyly.
Při chromatografii listových barviv se tento rozdíl zřetelně ukazuje - na
nejvyšším místě chromatogramu je nepolární žlutý beta karoten, uprostřed
zelené chlorofyly a pod nimi žluté deriváty luteinu. Na následující adrese
najdete experiment k dělení listových barviv spolu s vysvětlením i obrázkem
vzniklého chromatogramu a polohou jednotlivých barviv (experiment č. 11,
poslední v dokumentu):
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, proč jsou při nasávání tekutiny do injekční
stříkačky vidět bublinky. Jedná se o var vody při podtlaku? Děkuji za
odpověď. (Michal Chalupa)
Odpověď: Teoreticky sice skutečně může jít i o var vody při podtlaku, ovšem je velmi nepravděpodobné, že by se někomu podařilo pouhým, buť rychlým, nasáváním vody do injekční stříkačky dosáhnout patřičného podtlaku. Předpokládám, že pozorovaný jev je spíše překotné uvolňování ve vodě rozpuštěných plýnů (tedy něco potobného, jako když otevřete láhev se sodovkou - otevřením dojde k poklesu tlaku uvnitř láhve a v objemu vody/sodovky dojde k uvolnění bublinek rozpuštěného plynu).
Dotaz: Dobrý den, Pokud ve vesmíru z raketoplánu unikne kyslík, co se s ním stane?
Bude se snažit roznoměrně rozprostřít, nebo se bude shlukovat, či snad
bude přitažen nejbližší planetou(její gravitací)? (Seth)
Odpověď: Odpověď závisí na mnoha parametrech (kde došlo k úniku, jaká je počáteční rychlost a tlak, teplota, směr úniku, ...). Jistě se zde ale projeví tyto skutečnosti:
Tlak plynu (chotické narážení molekul plynu na sebe navzájem) bude nutit plyn se rozptylovat do okolí. Čím více se rozptýlí, tím menší bude ale jeho tlak, takže rozptylování bude čím dál pomalejší.
Vlastní gravitační pole plynu by se naopak snažilo oblak plynu držet pohromatě. U plynu uniklého z raketoplánu (kterého bude maximálně několik desítek či stovek kilogramů) je to zcela zabedbatelný efekt, u obřích plynových (vodíkových) mračen vyskytujících se v mezihvězdném prostoru to ale už je významné.
Gravitační pole blízkých objektů (planety, měsíce, hvězda, ...) bude mít vliv.
Sluneční vítr (proud částic, který vychází ze Slunce) bude na plyn působit a může jej urychlovat směrem od Slunce.
Jak je z předchozího patrné, odhadnout nebo dokonce spočítat chování konkrétního uniklého plynu by nebylo vůbec jednoduché. Dovolím si však odhadnout, že ve většině případů možného úniku plynu z raketoplánu dojde buď k zbrždění plynu třením o horní vrstvy atmosféry a jeho "pád" dop atmosféry nebo se plyn rozptýlí po okolí a bude slunečním větrem postupně vytlačován ven ze Sluneční soustavy.
Dotaz: Je čas - někdy definovaný jako "neprostorové lineární kontinuum" -
uvažován jako kontinuum ve smyslu spojité ("souvislé") veličiny nebo se
považuje za diskrétní či kvantovaný? (Jarda)
Odpověď: Nejsem si jist, zda přesně chápu, na co se ptáte.
Předpokládá se, že čas by mohl být kvantován na úrovni zhruba 10-43 sekundy
přičemž tuto jednotku nazýváme Planckův čas. Naprostá většina fyziky, kterou má běžný smrtelník možnost ve svém životě potkat, pracuje s časovými intervaly o mnoho řádů většími, takže lze čas v těchto oborech fyziky považovat za spolehlivě spojitou veličinu.
Dotaz: Četl jsem o osmotických elektrárnách, založených na principu mísení
sladké a slané vody přes polopropustnou membránu u ústí řek. Celkem
jasná věc... Kam se ale ta energie ztratí, když tam elektrárna není?
Vzniká mísením sladké a slané vody teplo? (Roman)
Odpověď: Při přirozeném mísení slané a sladké vody (bez elektrárny) dochází k témuž
procesu, totiž že tendence dosáhnout vyrovnání koncentrací povede k pohybu
rozpuštědla do místa o vyšší koncentraci. Když oba roztoky oddělíte
membránou o dostatečně velké ploše, můžete tento pohyb zachytit a využít.
Když je neoddělíte, energie zůstane ve formě pohybu molekul a vyčerpá se ve
vzniku lokálních vodních proudů vedoucích k promíchání obou roztoků do
vyrovnání koncentrace. Je to podobné jako např. se vzdušným prouděním - tam
pohyb vzniká na základě rozdílných tlaků v různých místech atmosféry.
Energii tohoto pohybu můžete využít tak, že mu do cesty postavíte vrtuli.
Když to neuděláte, energie zůstane "schovaná" v pohybu masy vzduchu z místa
na místo.
