Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
934) Proč se i dobrý plavec utopí v bahně?
09. 09. 2003
Dotaz: Proč se i dobrý plavec utopí v bahně (rašelině...)? (anny)
Odpověď: Nemám zkušenosti s plaváním nebo topením se v bahně, ale za
předpokladu, že střední hustota onoho bahna je stejná jako hustota vody,
je potenciální plavec v bahně v podobné situaci, jako by byl ve vodě se
svázanýma rukama a nohama - aby se udržel na hladině a mohl dýchat,
potřebuje konat alespoň minimální plavecké pohyby a přitom v bahně nemůže.
Tož bídně zhyne.
Dotaz: Je možné vyrobit barvu, která by za normálních podmínek nebyla viditelná, ale
za použití speciálních brýlí ano? (Karel Nosek)
Odpověď: Nevím, jak to udělat prakticky, ale například polarizace dovoluje do
jisté míry manipulovat s barvami. Stačí vzít si polarizační brýle a
podívat se například na kus plastu - např. obal od kazety, CD, pravítko
atd. v polarizovaném světle. Od tohoto jevu je ale dost daleko k vyrobení
"barvy" ...
Dotaz: Od čeho se odvozuje teplotní stupnice Fahrenheintova. (Aleš Chaloupka)
Odpověď: Milý Aleši, v roce 1714 Fahrenheit sestrojil svůj první rtuťový teploměr.
Byl přesnější než doposud používané lihové teploměry (rtuť má nižší teplotní
roztažnost). Teploměr se mohl také používat pro větší rozsah teplot -
Fahrenheit se snažil najít vhodnou teplotní stupnici pro běžná měření
teplot, které se vyskytují na Zemi (např. meteorologická měření).
Pro svou teplotní stupnici stanovil tyto hlavní body:
96° F - teplota zdravého lidského těla
0° F - teplota eutektické směsi ledu, vody a salmiaku.
Stupnici mezi těmito body rozdělil dvakrát po 12 dílech a každý z nich
na 4 dílky - stupně.
Původně odpovídalo 30° F teplotě tání ledu a 90° F normální teplotě lidského
těla. Tyto teploty byly později změněny na 32° F (tání ledu) a 96° F
(teplota lidského těla). Teplota 90° F totiž odpovídá 32,2° C a
to není příliš "zdravé tělo". Později byla tato teplota díky
přesnějšímu měření posunuta na 98,6° F.
Fahrenheitova teplotní stupnice se používá dodnes hlavně v USA.
Dotaz: V nákladním voze (např. skříňová Avie) jsou na bidle
ptáci. Když automibil s ptactvem, které v klidu sedí zvážíme a porovnáme s
naměřenou hodnotou poté, co ptáci uvnitř vzlétli, bude hmotnost této uzavřené
soustavy : a) nižší , b) vyšší, c) stejná.
Předpokládám, že hmostnost vozu
bude stále stejná, ale nemám dostatek argumentů. (Stanislav.Oliva)
Odpověď: Podle principu akce a reakce bude při chaotickém poletování ptáků
tíha ávie stejná (u hmotnosti je to zcela samozřejmé, mic tam
nepřibylo). Ale v okamžiku, když ptáci najednou vylétli nahoru z
klidu, kdy seděli, byla během jejich zrychleného pohybu vzhůru tíha
trochu větší. Je to stejné, jako byste vy v té ávii vyskočil vzhůru.
Rozdíl v tom, že vy se odrážíte jen nohama od podlahy a ptáci i od
vzduchu není rozhodující.
Dotaz: Jsou-li dvě vozidla jedoucí za sebou a zadní vozidlo jede rychleji, než
vozidlo před ním, každodenní zkušenost říká, že je přední vozidlo dříve či
později předjeto. Nicméně, přední vozidlo nestojí a tak když se do stejného
bodu dostane vozidlo rychlejší, to pomalejší je již o kus dál a tak neustále
dokola ve stále kratších intervalech. Jak se tedy mohou vozidla předjet? (Martin Holub)
Odpověď: To, co se ptáte, je z historie známo jako paradox Achilla a želvy
(Achilles je rychlejší vozidlo, ale vyběhl později, želva je pomalejší,
dobíhané vozidlo). Ty dílčí intervaly mezi nimi se stále zkracují a
pokud Achilles i želva se pohybují rovnoměrně, pak se zkracují
geometrickou řadou. Ta má konečný součet, třebaže má nekonečně mnoho
členů. Součet dílčích intervalů udává právě vzdálenost, po které
Achilles želvu dohoní. V tom okamžiku mají oba stejnou polohu. Poté tedy
už běží Achilles vepředu a želva ho (marně) dobíhá.
