Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
98) Osmotická elektrárna
27. 04. 2009
Dotaz: Četl jsem o osmotických elektrárnách, založených na principu mísení
sladké a slané vody přes polopropustnou membránu u ústí řek. Celkem
jasná věc... Kam se ale ta energie ztratí, když tam elektrárna není?
Vzniká mísením sladké a slané vody teplo? (Roman)
Odpověď: Při přirozeném mísení slané a sladké vody (bez elektrárny) dochází k témuž
procesu, totiž že tendence dosáhnout vyrovnání koncentrací povede k pohybu
rozpuštědla do místa o vyšší koncentraci. Když oba roztoky oddělíte
membránou o dostatečně velké ploše, můžete tento pohyb zachytit a využít.
Když je neoddělíte, energie zůstane ve formě pohybu molekul a vyčerpá se ve
vzniku lokálních vodních proudů vedoucích k promíchání obou roztoků do
vyrovnání koncentrace. Je to podobné jako např. se vzdušným prouděním - tam
pohyb vzniká na základě rozdílných tlaků v různých místech atmosféry.
Energii tohoto pohybu můžete využít tak, že mu do cesty postavíte vrtuli.
Když to neuděláte, energie zůstane "schovaná" v pohybu masy vzduchu z místa
na místo.
Dotaz: V Cernu se srazí dva houfy částic pohybujících se rychlostí cca 290000km/s
znamená to, že vúči sobě se pohybují nadsvětelnou rychlostí? (Milan Vlach)
Odpověď: Nikoli. Na "součet" (resp. skládání) takto vysokých rychlostí nelze použít klasické sčítání, jak jsme zvyklí z běžného světa (kde se setkáváme s rychlostmi relativně malými). "Součtem" dvou skorosvětelných rychlostí dostaneme opět podsvětelnou rychlost, byť o něco větší, než byly obě jednotlivé sčítané rychlosti. Limitně se tak můžeme přibližovat rychlosti světla, nikdy jí však nedosáhneme ani nepřekonáme. Rychlosti, při nichž se srážejí částice ve velkých urychlovačích jsou tedy velice blízké rychlosti světla, vždy však podsvětelné.
Dotaz: Jak je to s více či méně rozměrnými prostory. Počítá se s tím, že je
náš vesmír tvořený pouze třemi prostorovými rozměry a jedním časovým,
nebo existuje nějaká možnost, že by náš prostor mohl být součástí
nejakého čtyřrozměrného prostoru? Když čtu o 4D krychlích a o tom, že
kdyby byla možná nějaká interakce mezi dvou a třírozměrným prostorem,
viděli bychom zkrz 2D prostor, což ale přece nemůže být možné, protože
takový prostor by byl snad nepozorovatelný právě kvůli jeho prostoroým
omezením, ne? Nemůžeme přece vidět to, co nemá hloubku. Zpět k
původnímu dotazu: Je možné, že náš rozměr je více rozměrný, jen tyto
rozměry nemůžeme pozorovat? Protože kdyby bylo možné pozorovat ze 4D
prostoru 3D prostor, bylo by možé pozorovat i z našeho světa 2D prostor. A
kdyby bylo možné interagovat mezi vícerozměrnými prostory, v našem
vesmíru by muselo přece docházet k mystickému úbytku hmoty (černé díry a
Hawking tvrdící, že se informace/hmota přelívají z vesmíru do vesmíru?)
Nebo je náš vesmír prostě třírozměrný a konec. K čemu potom jsou úvahy
o více či méně rozměrném prostoru? Jen kvůli představě, jak by asi
vypadaly či vypadají vesmíry s jiným počtem prostorových rozměrů? Co
paralelní reality, pokud by existovali, nejsou tohle různé nakrájené vrstvy
4D prostoru, kde jedna z realit/linií je právě ten náš omezený svět,
podobně jako krychle rozkrájená do 2D prostoru pochopitelná pro hypotetické
2D bytosti? Jak to shrnout, asi takhle: Je náš vesmír prolínající se svět
se stupňujícím se počtem rozměrů, které jsou přímo tady, nebo je to
výsada jiných vesmírů? Omlouvám se za velmi laický dotaz, ale tahle
problematika mě fascinuje. (Petr Mišák)
Odpověď: Má odpověď asi nebude vyčerpávající ani úplně přesná, pokusím se ale přesto shrnout, jak vidím nastíněné dotazy po několika letech studia na MFF. V běžném životě bezproblému vystačíme s 3 rozměry prostoru a 1 rozměrem času. Při některých situacích (vysoké rychlosti, silná gravitační pole, ...) se ukazuje rozumnější tento model poupravit a pracovat s čtyřrozměrným prostorem (resp. varietou) - s prostoročasem neboli časoprostorem. Pakliže se pustíme ještě dále a budeme chtít budovat teorie popisující všechny známe inetrakce, ukazuje se, že by bylo vhodné počítat např. s desetirozměrným prostorem - ne snad proto, že bychom pozorovali další rozměry, ale pprostě proto, že nám to umožňuje "napsat ty správné rovnice". Tyto teorie zatím jsou spíše ve stádiu zrodu či testování, pokud by se ale ukázalo, že náš svět je ve smyslu těchto rovnic skutečně mnohorozměrný, budou nadbytečné rozměry (tj. ty nad námi vnímanými 3 + 1) ve skutečnosti svinuté na nepatrných škálách. Co to znamená? Představme si brčko (slámku, trubičku). Z dostatečné dálky (tedy z makroskopického pohledu) jde o jednorozměrný předmět mající pouze délku. Z blízka se ale jeví jako svinutá plocha, jde tedy o vícerozměrný objekt. Zmakroskopického hlediska tedy žijeme v našem 3+1 dimenzionálním světě, na opravdu malých (subatomárních, subjaderných) rozměrech to klidně může být komplikovanější a tedy v souladu s požadavky moderních teorií pracujících s desetirozměrným matematickým světem.
Dotaz: Vadí magnet mobilnímu telefonu?! Dobrý den! Koupila jsem si obal na mobil,
který má zapínání na magnet. (Dva páry asi 1cm magnetů proti sobě.)
Hned v prodejně jsem se prodavače ptala, jestli ten magnet na mobil nějak
nepůsobí, nebo jej nepoškodí?! Byla jsem ujištěna, že ne. Švagr ale
tvrdí, že je to špatné. Tak jak je to podle fyziků?! Pouzdro používat,
reklamovat nebo vyhodit? Děkuji za odpověď. (gabi)
Odpověď: Na tuto otázku může rozumně odpovědět asi jen výrobce telefonu. Z fyzikálního hlediska lze vyrobit telefon tak, aby snesl i značně silná magnetická pole (a zejména jde-li o pole permanentního magnetu), stejně tak lze vyrobit telefon tak, aby mu to vadilo. Principiálně je tedy možné obojí.
Dotaz: Dobrý den. Chvála Vašim stránkám. Mám dotaz na solární panely. Resp. je
síla a svit slunce dopadající na zemi dostatečná natolik, aby se "uživil"
vzrůstající počet solárních panelů a nemělo to zároveň vliv na
životní prostředí? Přeci tím, že prostřednictvím solárního panelu
odeberu část tepelné energie, se ta ztráta musí někde odrazit (bráno
samozřejmě ve velmi velkém měřítku). Nebo - kolik solárních panelů,
berme třeba plochu země v procentech, je možné pro panely využít? V
počátcích průmyslové revoluce, resp. využívání fosilních paliv jsme
také neměli představu jak to zde bude za "pár" let vypadat. Děkuji za
jakoukoli odpověď. johnns (johnns)
Odpověď: Osobně bych zrovna v tomto problém neviděl. Energie (svit) dopadající na zemský povrch ze Slunce se buď odrazí pryč nebo se nějakým způsobem pohltí a v konečném důsledku přemění na teplo. Pokud část pohlcené energie přeměníme na elektřinu a tou elektřinou budeme něco pohánět, akorát jsme do řetězce vložili další mezikrok - i tou elektřinou si nakonec nějak zatopíme (přímo, formou ztrát, ...). Neříkám, že se instalací solárních panelů mnoho věcí nezmění, ale stejně tak se již v minulosti mnohé změnilo, když jsme pokryli obrovské plochy asfaltem (silnice), střešními krytinami, ale třeba i zoranými poli (což představuje značnou změnu vlastností povrchu oproti původnímu stavu) ... pokryt podobně rozsáhlé plochy solárními články se už třeba jen kvůli jejich ceně ještě dlouho nepodaří.
