Bunsenův fotometr

Není to žádné složité zařízení. Stačí nám pouze mastný papír, který je umístěn mezi dva zdroje světla, které srovnáváme. Mastná skvrna propouští více světla než čistý papír, proto se skvrna ze strany jednoho zdroje zdá světlejší než okolní papír a z druhé naopak tmavší. Je-li skvrna stejně světlá jako okolní papír, je osvětlení zobou stran stejné. Zmizí-li skvrna uprostřed mezi zářivkou a žárovkou, mají obě stejnou svítivost. Pokud však například bude vzdálenost od zářivky poloviční než od žárovky, neznamená to, že zářivka svítí s dvakrát, ale čtyřikrát větší svítivostí. Osvětlení totiž závisí na síle zdroje tj. na jeho svítivosti a na vzdálenosti. Zmenšuje se sdruhou mocninou vzdálenosti. Vysvětlení je jednoduché. Představte si, že se zbodového zdroje šíří světlo všemi směry. V každé vzdálenosti tedy dopadá na plochu koule a ta je závislá na druhé mocnině poloměru. Ve větší vzdálenosti tedy na stejně velkou plochu dopadá méně světla. Jestliže budeme znát svítivost jednoho zdroje a vzdálenosti od stínítka, můžeme zjistit i svítivost zdroje druhého, neboť platí vztah:

I₁, I₂ ..... svítivosti zdrojů
r₁, r₂ ..... vzdálenosti zdrojů od fotometru

Z tohoto vztahu můžeme určit, kolikrát je jeden zdroj silnější než druhý, ale nemusí to samozřejmě platit přesně pro jejich příkony, účinnost totiž nemusí být stejná. Můžeme takto učinit jen první odhad. Abychom našli zářivku a žárovku se stejnou svítivostí, budeme muset mít více žárovek a toto měření provádět tak dlouho, dokud nenajdeme takovou žárovku, pro kterou skvrna zmizí uprostřed.

Obr. 1 - Měření Bunsenovým fotometrem

Porovnání žárovky a zářivka pomocí fotoaparátu