Obecné srážky

Nepružná srážka

Doposud jsme se zabývali pouze ideálně pružnými srážkami. Při zkoumání obecných srážek bychom potřebovali nějakým způsobem popsat,  nakolik je daná srážka pružná či nepružná (plastická).

V případě dopadu míče na podložku jsme srážku považovali za ideálně pružnou, jestliže velikost rychlosti míče po odrazu byla stejná  jako před dopadem. Změna vzájemné rychlosti těles před a po srážce by tedy mohla vyjadřovat míru pružnosti srážky. Čím méně pružná bude srážka, tím větší bude rozdíl mezi vzájemnou rychlostí těles před a po srážce, protože tělesa ztratí část své kinetické energie tepelnými ztrátami a trvalými deformacemi.

Pro kvantitativní posouzení pružnosti srážky se obvykle zavádí veličina nazývaná součinitel restituce, nebo krátce vzpruživost, definovaná s ohledem na směr rychlostí srážejících se těles vztahem

kde v₁ a v₂ jsou rychlosti těles před srážkou, w₁ a w₂ rychlosti těles po srážce.

         Hodnota k je charakteristická pro každé dva materiály a závisí také na rychlosti srážky daných předmětů. Při vyšší rychlosti srážky vznikne v předmětech více trvalých deformací, a hodnota k je proto nižší. U ideálně pružné srážky je hodnota vzpruživosti rovna jedné, u dokonale nepružné srážky je vzpruživost nulová.

         Pružnost dané srážky bude zřejmě dána vzpruživostístí materiálu srážejících se těles. Experimentálně bylo zjištěno a teoreticky ověřeno, že při srážce tvrdého tělesa s měkkým je pružnost srážky daná prakticky pouze vzpruživostí měkkého tělesa. To umožňuje měření vzpruživosti různých materiálů.

Pokuste se sami navrhnout způsob, jak prakticky měřit vzpruživost látek, a změřte hodnoty vzpruživosti pro různé dostupné materiály. Návod

S využitím vztahu (15) pro koeficient vzpruživosti bychom mohli jednoduše upravit výrazy (7), (8) a získat tak vztahy pro obecný (ne ideálně pružný) centrální ráz dvou těles, viz například v [4].

Na obsah