Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
743) Převody na jízdním kole
14. 10. 2005
Dotaz: Na kole mohu pomocí kombinací předího a zadního kolečka docílit stejného poměru
převodu při různých velikostech koleček. Má velikost koleček nějaký vliv na
jízdu? Na fyzickou námahu? Zjednodušená úloha: Má při převodu 1:1 vliv na jízdu
velikost koleček? Děkuji (Michal Pelant)
Odpověď: Jsou-li obě kolečka steně velká (neboli mají-li stejný počet zubů), pak by jejich velikost neměla mít na jízdu žádný vliv.
Dotaz: Dobry vecer. Viditelne svetlo je proud fotonu, ktere se pohybuji konstantni
rychlosti a specialni teorie relativity predpoklada, ze je tato rychlost
konstantni ve vsech inercialnich soustavach. zajimalo by me, jestli se vsechny
bozony pohybuji take nejakou konstantni rychlosti ve vztahu ke vsem inercialnim
soustavam nebo nikoli. Zkratka jestli se konstantni rychlost tyka pouze fotonu
nebo vsech bozonu. Predem diky za odpoved nebo nejake materialy. (johan hornof)
Odpověď: Z teorie relativity plyne, že rychlostí světla se mohou pohybovat pouze částice, jejichž klidová hmotnost je nulová. To fotony splňují. Mnohé bosony (částice s celočíselným spinem a symetrickou vlnovou funkcí) však mají klidovou hmotnost nenulovou a musí se tedy pohybovat vždy pomaleji, než je rychlost světla. Příkladem bosonu s nenulovou klidovou hmotností může být třeba α-částice, což je jádro atomu hélia.
Dotaz: Jakou teplotu musí mít železo aby se dostalo do tekoucího stavu? (Magda)
Odpověď: Železo se dostane do tekutého stavu, bude-li jeho teplota vyšší, než je jeho teplota tání. Ta je dle matematicko-fyzikálních tabulek za normálního tlaku rovna 1535 °C.
Dotaz: Co je to antifeflexní vrstva? (Nikola Burešová)
Odpověď: Na rozhraní dvou materiálů s různými indexy lomu (např. čočka brýlí a okolní vzduch) obvykle část dopadajícího světla projde dovnitř a část se odrazí zpět. Takový odraz většinou není žádoucí - obvykle chceme, aby prošlo co nejvíce světla a my tím pádem lépe viděli. Proto na povrch brýlových skel a dalších optických pomůcek bývá nanášena tenká vrstvička jiného materiálu tak, aby se odraz světla minimalizoval.
Dotaz: Uz davnejsie som pocul a paradoxe dvojcat (keby jedno z dvojcat cestovalo po
vesmire velkou rychlostou a druhe by ostalo na zemi, tak podla spec. teorie
relativity by malo byt jedno s tich dvojcat starsie (myslim, ze to, ktore ostalo
na zemi)). No nechapem preco to nemoze byt naopak (cize starsie by bolo dvojca v
rakete). Ved pohyb je relativny, takze je jedno ci povieme ze raketa odletela zo
zeme, alebo ze zem odletela od rakety, nie je to tak? (Pavol Pšeno)
Odpověď: Takzvaný paradox dvojčat lze formulovat takto: Ze Země odletí raketa, v níž cestuje jedno z dvojčat, zatímco druhé zůstane na Zemi. Raketa se urychlí na rychlost blízkou rychlosti světla, někde ve vesmíru se obrátí a vrátí se na Zemi. Tam svého blížence očekává stařec, astronaut však zestárl jen málo.
Podle základního postulátu speciální teorie relativity jsou všechny inerciální systémy rovnoprávné. Kde je tedy chyba v úvaze? Vše bude jasné, když si uvědomíme, ze systém spojený s raketou není inerciální! Raketa nejdříve zrychluje, pak se musí někdy otočit a nakonec musí u Země zase zabrzdit - takový pohyb určitě není rovnoměrný a přímočarý (a poznáme to třeba také tak, že na nás v raketě při zrychlování, otáčení a brždění budou působit setrvačné síly).
