FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

747) Paradox dvojčat11.10.2005

Dotaz: Uz davnejsie som pocul a paradoxe dvojcat (keby jedno z dvojcat cestovalo po vesmire velkou rychlostou a druhe by ostalo na zemi, tak podla spec. teorie relativity by malo byt jedno s tich dvojcat starsie (myslim, ze to, ktore ostalo na zemi)). No nechapem preco to nemoze byt naopak (cize starsie by bolo dvojca v rakete). Ved pohyb je relativny, takze je jedno ci povieme ze raketa odletela zo zeme, alebo ze zem odletela od rakety, nie je to tak? (Pavol Pšeno)

Odpověď: Takzvaný paradox dvojčat lze formulovat takto: Ze Země odletí raketa, v níž cestuje jedno z dvojčat, zatímco druhé zůstane na Zemi. Raketa se urychlí na rychlost blízkou rychlosti světla, někde ve vesmíru se obrátí a vrátí se na Zemi. Tam svého blížence očekává stařec, astronaut však zestárl jen málo.

Podle základního postulátu speciální teorie relativity jsou všechny inerciální systémy rovnoprávné. Kde je tedy chyba v úvaze? Vše bude jasné, když si uvědomíme, ze systém spojený s raketou není inerciální! Raketa nejdříve zrychluje, pak se musí někdy otočit a nakonec musí u Země zase zabrzdit - takový pohyb určitě není rovnoměrný a přímočarý (a poznáme to třeba také tak, že na nás v raketě při zrychlování, otáčení a brždění budou působit setrvačné síly).
(Jakub Jermář)   >>>  

748) Červánky11.10.2005

Dotaz: Prosím, jak vznikají červánky, co je jejich původem. Kde se bere prach, který je v "červáncích", co vlastně způsobuje červenou barvu. Děkuji za laický výklad. Andrea (Andrea)

Odpověď: Červánky jsou optický jev vznikající v důsledku lomu slunečních paprsků v atmosféře a jejich rozptylu na částicích prachu a na molekulách vzduchu. Z viditelného spektra se nejvíce rozptylují modrá a fialová barva (také proto je přes den obloha modrá), oranžová a červená se rozptylují nejméně. V době východu nebo západu slunce prochází červená část slunečního spektra atmosférou s menším zeslabením než ostatní části spektra a oblaky nasvícené tímto světlem jsou proto červené.
(Jakub Jermář)   >>>  

749) Vosa v autobuse11.10.2005

Dotaz: Mám takový dotaz..pokud v jedoucím autobuse letí směrem jízdy autobusu ve vzduchu např. vosa, musí letět na místě(vzhledem k autobusu) nebo se musí pohybovat vzduchem (stejným směrem jako autobus), aby se vzhledem k autobusu udržela na jednom pomyslném místě..? Pokud by opravdu musela letět dopředu, znamenalo by to, že pokud by přestala, autobus by jí "ujel" a vzadu by narazila na sklo? děkuji za odpověď, Martin (Martin)

Odpověď: Celý problém bude zřejmější, uvědomíme-li si, že se vosa svými křídly vlastně "odráží" od okolního vzduchu. Jelikož se ale okolní vzduch (unitř autobusu) pohybuje společně s autobusem, vose bohatě stačí, když se bude udržovat na jednom místě v tomto vzduchu - nemusí se tedy nijak snažit autobus dohnat. Stejně tak vy, budete-li sedět v autobuse, nemusíte běžet dopředu - stačí, když se budete udržovat v sedačce a automaticky se pohybujete spolu s autobusem kupředu. Pro vosu je ten vzduch totéž, co pro vás sedačka.

Situace by se samozřejmě změnila, pokud by někdo dostatečně otevřel okénko a v autobuse vznikl průvan - pak by si musela ona vosa poradit s tím průvanem.

(Jakub Jermář)   >>>  

750) Jsou atomy úplně stejné?10.10.2005

Dotaz: Rád bych se zeptal, jestli jsou dva atomy stejné látky úplně stejně velké? (Jakub G.)

Odpověď: Ano. Dva stejné atomy (tj. stejné izotopy se stejným počtem elektronů a stejnou energií) jsou zcela stejné a nejde jeden od druhého rozeznat - kdyby je někdo navzájem zaměnil, nepoznáte to.
(Jakub Jermář)   >>>  

751) Hodnoty součinitele tepelné vodivosti10.10.2005

Dotaz:

Chtěl bych se zeptat, kde lze sehnat tabulky tepelné vodivosti pevných látek? Zabývám se výpočtem klimatizací a nemohu tyto tabulky nikde nalézt. děkuji

(Petr)

Odpověď:

Naleznete je například na http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepelní_vodivost. Přibližné hodnoty koeficientu (někdy též součinitele) tepelné vodivosti uvádí následující tabulka:

stříbro 418 W.m-1.K-1
měď 395 W.m-1.K-1
hliník 229 W.m-1.K-1
železo 73 W.m-1.K-1
žula 2,9 - 4,0 W.m-1.K-1
led 2,2 W.m-1.K-1
beton 1,5 W.m-1.K-1
voda 1,0 W.m-1.K-1
cihla 0,28 - 1,2 W.m-1.K-1
sklo 0,60 - 1,0 W.m-1.K-1
linoleum 0,19 W.m-1.K-1
polystyren 0,16 W.m-1.K-1
benzin 0,131 W.m-1.K-1
skelná vata 0,04 W.m-1.K-1
vzduch 0,024 W.m-1.K-1

 

(Jakub Jermář)   >>>