Odpověď: Tachyon (z řeckého tachys = rychlý) je název pro fiktivní částici, která by se pohybovala nadsvětelnou rychlostí. Žádné reálné tachyony nebyly nikdy pozorovány a není ani žádný důvod očekávat, že existují a někdy v budoucnosti pozorovány budou.
Odpověď: V původním smyslu je "fata Morgana" staré lidové označení klamných obrazů v
ovzduší. Označení pochází z oblasti Messinské nížiny (průliv mezi
Itálií a Sicílií). Z pohledu vědy jde o tzv. svrchní a spodní zrcadlení.
Zrcadlení na vrstvách atmosféry, tedy vzduchu, je možné díky tomu, že různě
teplý a různě hustý vzduch má různý index lomu. Na rozhraních dvou
vzduchových vrstev s odlišným indexem lomu pak může docházet k lomu a odrazu
světelných paprsků.
Odpověď: Duha je optický jev způsobený lámáním světla na kapkách vody. Světlo různých
barev se na povrchu kapek láme pod různými úhly (index lomu vody je např.
pro červené světlo nepatrně menší než pro světlo modré) a dochází tak k
rozkladu světla na jeho jednotlivé barevné složky.
Může za to skutečnost, že kovy vedou teplo lépe než dřevo. Dřevo lze považovat za tepelný izolant. Když šáhnete na studený dřevěný předmět, ruka celkem rychle zahřeje povrch dřeva a předmět pak už nestudí. Položíte-li ruku na předmět kovový, dojde sice také k zahřívání povrchu kovu vaší rukou, z druhé strany (zevnitř předmětu) je však teplo z povrchu odváděno do zbytku předmětu a tím je povrch ochlazován.
Odpověď: Paprsky slunečního světla procházejícího atmosférou se na molekulách vzduchu částečně rozptylují do různých směrů, a to tím intenzivněji, čím kratší je jejich vlnová délka (tzv. Rayleighův zákon). Modrá a fialová barva se proto rozptyluje v atmosféře z viditelného světla nejvíce. Jelikož jsou však naše oči citlivější na modrou než na fialovou barvu, jeví se nám obloha zbarvená modře.
