FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«

2) Šíření elektromagnetických vln ve vakuu15. 12. 2011

Dotaz: Jak lze vysvětlit, že elektromagnetické vlny se šíří ve vakuu? (Jiřina)

Odpověď:

Dobrý den,

to, že elektromagnetické (EM) vlny nepotřebují ke svému šíření žádné nosné médium, je jejich "specialita". Dříve se myslelo, že celý prostor (i vakuum) je vyplněno tzv. éterem, což by bylo právě ono vlnící se prostředí, které bychom vnímali jako EM vlny. Časem se ukázalo, že by onen éter musel mít natolik zvláštní vlastnosti, že byla tato myšlenka zavržena.

Dnes víme, že to, co se vlní, jsou vektory elektrické intenzity, resp. magnetické indukce. A přítomnost EM pole není podmíněna přítomností jakéhokoliv nosného prostředí.

(Michal Kloc)   >>>  

3) Tepelné záření ze Slunce27. 11. 2011

Dotaz: Jak se pres vakuum dostane na zem teplo ze slunce? (Kovářová)

Odpověď:

Dobrý den.

Teplo se k nám od Slunce šíří zářením v podobě elektromagnetických vln. Ty se mohou šířit i ve vakuu, tj. nepotřebují žádné nosné prostředí.

(Michal Kloc)   >>>  

4) Od Slunce až k nám12. 10. 2011

Dotaz:

Za jak dlouho dorazí světlo od Slunce na Zemi?

(Mrkvička Miroslav)

Odpověď:

Jak dlouho trvá světlu, než dorazí od Slunce k nám na Zemi, lze přibližně spočítat jednoduchým vztahem pro rychlost v = s/t.
Nyní se podívejme na vzdálenosti Země od Slunce. V nejvzdálenějším bodě (v aféliu) jsme od Slunce asi 152 099 000 km daleko, v nejbližším bodě (perihéliu) asi 147 097 000 km, přitom rychlost světla ve vakuu (vakuum je pro pohyb ve vesmíru dobrým přiblížením) je jednou ze základních fyzikálních konstant a činí 299 792 458 m/s. Odtud už stačí pouze převést na správné jednotky, upravit vztah a dosadit. Čas, který potřebuje světlo, aby dorazilo na povrch Země, se pohybuje někde mezi 8 min 10 s a 8 min 27 s v závislosti na aktuální poloze planety a hvězdy.

(Ivana V.)   >>>  

5) Vážení se ve vakuu15. 07. 2011

Dotaz: chtel bych se zeptat,jak se da vypocitat rozdil hmotnosti ve vakuu a vzduchu...je na to nejaky koeficient na prepocteni? (marcel)

Odpověď: Dobrý den. V obou případech bude Vaše hmotnost stejná. Když se však budete vážit v prostředí se vzduchem, bude Vás na rozdíl od případu ve vakuu (velice mírně) nadlehčovat vztlaková síla. V jejím spočtení tedy tkví odpověď na Vaší otázku. Zběžně jsem spočetl, že člověku o hmotnosti 70 kg (objem těla cca 70 dm3) "ubere" vztlak na váze cca 0,1 kg.
(Michal Kloc)   >>>  

6) Dráha vystřelené kule18. 04. 2011

Dotaz: Dobrý den, dočetla jsem se, že vystřelená kula se pohybuje po parabole. Zajímalo by mě proč neletí rovně. Velice děkuji za odpověď. (Marti)

Odpověď: Představme si nejprve, že vystřelíme kulku (například z pistole) ve vakuu někde na Zemi. Protože planeta vytváří tzv. centrální gravitační pole (gravitační zrychlení míří ve všech místech kolmo do středu Země, což má za následek mimo jiné to, že odmyslíme-li si okolní vlivy, padají upuštěné předměty kolmo k zemi), existuje na daném místě konstantní gravitační zrychlení g, které stále nutí naši kulku k volnému pádu. My jsme ji ale vystřelili, takže existuje další počáteční zrychlení, které by ji nutilo letět vodorovně. Kulce pak nezbývá, než vykonávat oba pohyby (tedy volný pád i vodorovný "vrh") naráz. Platí tzv. princip superpozice, ze kterého pro skládání pohybů plyne následující - nakreslíme-li si graf, potom na ose y kulka "padá volným pádem" a na ose x "letí vodorovně"...složením obou pohybů dohromady dostaneme pohyb po části paraboly.
    V našich podmínkách je to ale ještě trošku jinak. Vzduch není nehmotné prostředí, takže klade letící kulce odpor. Na celém pohybu se to pak projeví tak, že kulka letí po tzv. "balistické křivce".
(Ivana V.)   >>>