Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«
19) Provrtaná Země III
11. 02. 2008
Dotaz: Zajímalo by mě, jak se bude chovat těleso, které by bylo spuštěno volným pádem
na Severním pólu skrz hypotetický otvor provrtaný skrz Zemi s vyústěním na
Jižním pólu. Děkuji. (Martin Jirousek)
Odpověď: Za přepodladu, že by se Země v oné šachtě skrz Zemi bylo vakuum (abychom nemuseli složitě počítat s odporem vzduchu), padalo by těleso ke středu stále rychleji (rychlost by se zvětšovala ale čím dál méně, tj. zrychlení by klesalo), až by ve středu Země byla rychlost tělesa maximální (okolo 8 km za sekundu) a zrychlení nulové (gravitační zrychlení ve středu Země je nulové). Těleso má ale nějakou setrvačnost a tak by pokračovalo dále směrem k jižnímu pólu. Jeho rychlost by klesala (bylo by bržděno rostoucí gravitační silou) až (v ideálním případě) by se zastavilo u povrchu Země na jižním pólu. A okamžitě by zase začalo padat šachtou zpět...
V ideálním případě by se tedy těleso chovalo jako harmonický oscilátor a do nekonečna by kmitalo od pólu k pólu s periodou několik desítek minut.
Dotaz: Je všeobecně známo: Skafandr musí kosmonauta zásobovat kyslíkem, ochránit ho
před extrémně vysokými i nízkými teplotami a před radioaktivním zářením. Dotaz:
Proč ho musí chránit před extrémně vysokými i nízkými teplotami ? Ve vesmíru je
přece vakuum, a vesmír by se tedy měl chovat jako termoska, tj. nedovolit odvodu
nebo přísunu tepla z/do těla kosmonauta... (Kamil Balvar)
Odpověď: Je pravda, že vakuum neodvádí teplo tak intenzivně, jako třeba ledová voda, přesto i zde k tepelným ztrátám dochází. Obecně se teplo šíří vedením (zejména v pevných látkách, nejlépe krystalických), prouděním (v kapalinách a plynech) a sáláním. Ve vakuu se tedy proces ztráty tepla omezuje na sálání. Každé těleso sálá, a to tím víc, čím má vyšší teplotu (úměrně čtvrté mocnině své teploty). Nahý člověk (37 °C, povrch těla asi 1,5 m2) ve vesmíru by chladnul, ztrácel energii rychlostí až několik set J/s. S podobným tepelným výkonem září i každý z nás, zároveň však velkou část vyzářené energie kompenzuje tepelná energie, kterou na nás zase vyzařuje naše okolí (zahřáté oblečení a další i zdánlivě docela chladné předměty v našem okolí, stěny budov, podlaha, a další) a my ji příjímáme, absorbujeme. Díky tomu (jelikož jsme o něco teplejší než naše okolí, obečení, ...) ztrácíme spíše jen desítky či dokonce jednotky J/s a tuto energii tedy musíme doplněovat v podobě potravy.
Dotaz: Dobrý den, před nedávnem udělal naší třídě náš velevážený vyučující
termodynamiky do hodiny vsuvku o částici, která má být rychlejší než světlo. Z
tohoto webu jsem usoudil, že se asi jedná o urychlený foton. Popisoval celou
situaci na myšlenkovém pokusu ve kterém částice o rychlosti světla neměla žádný
časový přírůstek (čas se pro ní z našeho pohledu zastavil). Tuto částici
urychlil na rychlost vyšší než rychlost světla a ona pak "cestovala" do
minulosti. To znamenalo, že částice dorazila do cíle ještě dříve, než vůbec byla
vypuštěna na cestu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli již byl tento jev nějak
testován a opravdu se lidstvu již podařilo překonat rychlost světla a odeslat
tak foton do minulosti nebo se jedná jen o neuskutečnitelnou teorii a můžeme si
ji sestrojit jen jako myšlenkový pokus. Děkuji za odpověď (Miroslav Kabát)
Odpověď: Světlo (fotony) se nemůže pohybovat jinak, než rychlostí světla, přičemž rychlost světla je dokonale konstantní (tedy myšleno ve vakuu - v látkových prostředích je rychlost světla obecně jiná). Z toho rovnou plyne, že takováto neobvykle rychlá částice by nemohla být foton. Existují spekulace, že by mohla existovat částice - většinou ji říkáme tachyon (z řeckého ταχύς [tachýs] = rychlý) - která by se rychleji než světlo ve vakuu pohybovala. Některé teorie ji připouštějí, některé ne. Z teorie relativity navíc plyne, že není možné pomalou částici urychlit na rychlost světla nebo vyšší, takže tachyon nemůžeme získat urychlením něčeho (pod)světelného, musel by se tedy pohybovat nadsvětelnou rychlostí pořád, po celou dobu své existence).
Existence takové nadsvětelné částice by skutečně znamenala, že bychom se museli důkladně revidovat své představy o plynutí času, s tím spojené rychlosti, kinetické energii a dalších.
Obecně se ale předpokládá, že žádná nadsvětelná částice neexistuje. Dosud nebyla nikdy pozorována a ani nevím o existenci nějakých pozorovaných jevů, které se pomocí tachyonů daly vysvětlit.
Dotaz: Dobry den. Co je vakuum? A ako je to s gravitaciou a vakuom. Posobi gravitacia
Zeme na predmet ulozeny v nadobe s vakuom? Podla mna gravitacia pôsobi , pr.
vesmir. Ako je to , lebo sa s kamosom nevieme dohodnut. On hovori opak. Kde je
pravda? (Out there?) Dakujem velmi pekne (karol)
Odpověď: Vakuum je latinsky prázdnota. Obvykle tak označujeme prostor s extrémně malým množstvím (či spíše hustotou) částic.
Gravitace působí ve všech prostředích (tedy i ve vakuu) a nelze ji ani žádným prostředím nijak odstínit. Moderní fyzika popisuje gravitaci jako deformaci časoprostoru - takže vůbec nevadí, když v tom časoprostoru na konkrétním místě nic není (neboli je tam vakuum, prázdnota). Prostor může být zdeformován (vlivem třeba docela zdálených hmotných objektů) i na místech, kde je v tomto smyslu prázdný.
Dotaz: Dobrý den,chci se zeptat... mám-li kupříkladu magnet o síle 2000 gauss, jaká je
intenzita magnetické indukce toho samého magnetu naměřená ve vakuu? A jak se
vlastně "chová" magnet ve vakuu oproti normálním podmínkám? I.Schönmannová (Irena)
Odpověď: No dotaz není moc přesný. Jednotka Gauss je jednotka pro hodnotu indukce magnetického pole. Vyjadřuje hustotu indukčních čar. Protože je vztažena na počet čar jdoucích jedním čtverečným centimetrem, je desetitisícinou jednotky Tesla,
která je vztažena na čtverečný metr. Tedy 1 Tesla = 10000 Gauss. Vakuum se
chová k magnetickému poli tak, že jej ovlivňuje ze všech prostředí
nejméně. Magnet ve vakuu se chová stejně jako na vzduchu. Látky pak podle
své povahy magnetické pole mírně zeslabují, nebo mírně až značně zesilují.
Tedy mění takto magneticku indukci magnetického pole.
