FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 22 dotazů obsahujících »dopadající«

11) Antireflexní vrstva11. 10. 2005

Dotaz: Co je to antifeflexní vrstva? (Nikola Burešová)

Odpověď: Na rozhraní dvou materiálů s různými indexy lomu (např. čočka brýlí a okolní vzduch) obvykle část dopadajícího světla projde dovnitř a část se odrazí zpět. Takový odraz většinou není žádoucí - obvykle chceme, aby prošlo co nejvíce světla a my tím pádem lépe viděli. Proto na povrch brýlových skel a dalších optických pomůcek bývá nanášena tenká vrstvička jiného materiálu tak, aby se odraz světla minimalizoval.
(Jakub Jermář)   >>>  

12) Proč se zdá letadlo na obloze černé?01. 06. 2004

Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit pro úroveň 8.třídy ZŠ, proč letadlo, když ho na obloze vidíme daleko, se zdá černé a čím blíže, tím lépe jsou vidět barvy. Předem děkuji za odpověď. (Lucka Vaňková)

Odpověď: Dobrý den, pokusím se o vysvětlení.
Když se díváte na barevný předmět blízko před sebou, vidíte světlo, které předmět rozptýleně odráží a ve kterém pohlcením některých barev převládají barvy zbývající. Aby tohle mohlo nastat, musí být příslušné barvy obsaženy v dopadajícím světle - podívejte se na barevný časopis v nějakém jednobarevném světle. Podstatné je také to, že ono světlo nesoucí barvu předmětu je rozptýlené - můžete se podívat z různých úhlů a vidíte srovnatelný jas.
Světlo odražené od lesklého povrchu (tak, že platí zákon odrazu) si ponechává svou původní barvu, podívejte se například na odlesk různobarevných svítících reklam na lesklých různobarevných kapotách aut.

Když se díváte na barevně pomalované letadlo dobře osvětlené zblízka, vidíte barvy dobře. Když se díváte z větší dálky, tak hraje roli stav atmosféry, jak jasně věci vidíte. Jasnou barvu můžete vidět dost daleko (viz obr. 1.jpg, žluté letadlo v levé polovině výřezu je stále dobře poznat). Rozptýlené světlo nesoucí barevnou informaci ale rychle se vzdáleností ubývá a atmosféra dále tuto informaci "rozmělňuje".
1.jpg

Letící letadlo ale vidíte obvykle na pozadí velmi jasné oblohy, kdy světla rozptýleného povrchem letadla je zpravidla málo ve srovnání s jasem oblohy. Pak letadlo vidíte jako černý flek, podobně jako barevný konec fixu na obr. 2.jpg ve srovnání s 3.jpg.

2.jpg

3.jpg
Letadlo letící ve výšce ale také můžete vidět jako světlý bod, a to v situaci, kdy odráží paprsky Slunce nebo kdy jeho lesklý povrch odráží světlo odražené od země a od mraků. Pak vidíte stříbřitý světlý objekt a také příliš nevnímáte barvu. Trochu to ilustruje obrázek 4.jpg, na kterém barva zaniká ve srovnání s obr. 5.jpg). Přesto si myslím, že v této situaci máte dobrou šanci barvy vidět, jen většina dopravních letadel, které vídáme, mají břicha leskle kovová.

4.jpg

5.jpg

Nespokojte se prosím s mým "vysvětlením", spíš se snažte se podrobněji dívat kolem sebe, na letadla např. i dalekohledem. Máte-li výhled na nějakou standardní letovou trasu, dívejte se na ně za různého počasí i denní doby a napište nám další poznatky.
(J. Dolejší)   >>>  

13) Perpetuum mobile?28. 03. 2004

Dotaz: Pokud ponoříme kapiláru do vody začne kapalina vzlínat. Pokud by voda, která by vytekla z kapiláry dopadla např. na vodní mlýnek, a kapilár bylo mnoho, otáčel by se mlýnek díky kinetické energii na něj dopadající vody, voda je vytlačována do kapilár tlakem vzduchu. Tudíž jsme do soustavy žádnou energii nedodali, nebo je to jinak? (Jirka)

Odpověď: K Vámi popisovanému efektu nikdy nedojde, kapalina nezačne z kapiláry přetékat, natož ze zahnuté trubičky odkapávat. Kapilární elevace či deprese je způsobena tlakem pod zakřiveným povrchem kapaliny. Výsledná síla působí do kapaliny resp. ven podle toho, zda je povrch vypuklý resp. vydutý. Charakteristika zakřivení je určena jevy u stěny kapiláry (tím, zda kapalina stěnu smáčí či nesmáčí - vzájemně na sebe působí molekuly vody a materiálu kapiláry). Pokud tedy nebude žádné rozhraní kapalina-stěna, nebude ani žádná síla, která by sloupec tahala nahoru a ustanoví se rovnováha mezi stupněm zakřivení povrchu a výškou kapiláry; povrchové napětí bude naopak vodě bránit vytékat.
Nejlepší způsob ověření ovšem je nesedět u klávesnice a pohrát si s kapilárami. Co třeba rtuť? Ta sklo nesmáčí, tak co kdyby nám mohl naopak probublávat vzduch do kapaliny? :-)
Literatura: Bakule R. - Svoboda E. , Molekulová fyzika, Academia, Praha 1992
(Mgr. Jiří Kvita)   >>>  

14) Tvar duhy04. 01. 2004

Dotaz: Chtěl bych se zeptat, proč se duha na oblohu promítá jako kružnice a jak je to s její výškou nad horizontem během dne. Děkuji (Karel Zíval)

Odpověď: Na připojeném obrázku je kružnicí znázorněn řez kulovou kapkou obsahující její střed. Tímto středem prochází osa x položená do směru dopadajícího svazku rovnoběžných slunečních paprsků. Z tohoto svazku je zakreslen jeden paprsek, jenž na kapku dopadá s úhlem dopadu α, lomí se dovnitř kapky (úhel lomu β) podstupuje jeden vnitřní odraz a posléze se lomí z kapky ven. Úhel, který svírá vystupující paprsek se směrem původně dopadajících paprsků, je označen δ. Jev duhy působí ty paprsky, které splňují podmínku minimální odchylky, tj. pro něž ve funkční závislosti úhlu na úhlu existuje lokální minimum. Předpokládejme, že náš zakreslený paprsek právě splňuje tuto podmínku. Promítneme-li si stopu paprsku vystupujícího z kapky zpětně na nebeskou klenbu dostaneme zde světelný bod. Vzhledem k tomu, že při lomu paprsku dovnitř a ven z kapky dochází k disperzi světla, bude tento světelný bod rozložen do spektra barev. Od našeho plošného řezu k prostorovému obrazu dospějeme tak, že provedeme rotaci dle zakreslené osy x. Zmíněná zpětná stopa vystupujícího paprsku pak opíše po nebeské klenbě oblouk duhy. Nejvyšší bod má úhlovou výšku nad ideálním obzorem 42-α , když α je úhlová výška Slunce nad obzorem.
Uvedený výklad se týká tzv. hlavní (primární) duhy. Duhy vyšších řádů pak dostaneme při vícenásobných vnitřních odrazech paprsků v kapkách.

Literatura: Bednář J.: Pozoruhodné jevy v atmosféře. Academia, Praha, 1989
                   Bednář J.: Meteorologie, Portál, Praha, 2003

(Doc. RNDr. Josef Brechler, DrSc.)   >>>  

15) Barva topení a chladiče ledničky03. 12. 2003

Dotaz: Proč je topení bílé a chladič ledničky černý? (Anežka Horáková)

Odpověď: Černá barva způsobuje, že těleso lépe absorbuje dopadající záření (světelné i tepelné), a což je pro leckoho překvapivé, že také lépe teplo vyzařuje. Proto se chladiče dělají černé. Radiátor topení také potřebuje předávat teplo do okolí, ale asi (nejsem expert na topení) se počítá s tím, že podstatnou roli bude hrát ohřívání vzduchu v kontaktu se žebry radiátoru (zde barva nerozhoduje) a pak přenos tepla prouděním tohoto vzduchu. Estetická stránka patrně převažuje nad přínosem zvýšeného přenosu tepla v případě tmavého radiátoru.
(J.Dolejší)

Reakce na odpověď:
V odpovědi uvádíte, ze barva je důležitá pro efektivitu chladiče. Odkazujete se na Planckův zákon. Pořád ale nerozumím, proč tomu tak je. Můžete to rozvést? Bílý chladič vydává záření o vyšší vlnové délce, a proto je hustota zářivého toku menší? Nevydává se většina tepla v infračerveném spektru?

Odpověď:
Má-li chladič nějakou barvu, znamená to, že tuto barvu odráží více než ostatní (proto ho v této barvě taky vidíme). Uvážíme-li situaci v rovnovážném stavu, pak zvýšená emise na jisté vlnové délce musí být spjata i se zvýšenou absorbcí této vlnové délky, aby totiž předměty téže teploty, ale různých barev mohly být spolu v rovnováze. Obvyklá situace chladiče však není rovnovážný stav: chladič je spojen s něčím o teplotě výrazně vyšší než okolí a disipuje do okolí teplo. Pak je ovšem nejvýhodnější chladič "všech barev", černý, který bude co nejvíc vyzařovat světlo všech vlnových délek. (Samozřejmě, že by v případě teplejšího okolí naopak pohlcoval světlo i teplo nejrychleji - ale chladič je zpravidla v okolí chladnějším, než je sám.)
(J.Obdržálek)   >>>