Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
178) Vypařování oleje
31. 03. 2008
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s vypařováním oleje. Děkuji (hana vyroubalová)
Odpověď: S vypařováním oleje je to tak, že k němu dochází - stejně jako u všech ostatních kapalin. Díky velikosti molekul oleje (jde-li nám o stolní olej, jedna jeho molekula je zhruba 50x těžší než molekula vody) dochází k přechodu do plynného skupenství poměrně obtížně, což se odráží na nízké hodnotě fyzikální veličiny zvané tenze par či tlak sytých par nad hladinou kapaliny při dané teplotě. Různá ochota k vypařování u různých kapalin se projeví různým počtem molekul v plynném skupenství nad hladinou kapaliny, a čím více molekul, tím větší tlak.
Vyjádřeno číselně: slunečnicový olej má při pokojové teplotě tenzi par pod 100 Pa, což je 25x méně než voda. Vyjádřeno zkušenostně: pokud olej dokážete ucítit, je to jasný důkaz jeho vypařování, tj. putování jeho molekul v plynném skupenství na Vaši nosní sliznici. Že kapalinu necítíte, to však ještě nic neznamená - příčina může být také v chybějících čichových receptorech, například pro všudypřítomnou vodu, dusík či kyslík jsou receptory skutečně zbytečné.
Dotaz: Prosim o radu z jake nejvetsi hloubky dokaze vysat vodu cerpadlo (atmosferické)
a cim je to dano... prosim hlavne o fyzikalni vysvetleni...dekuji (oldrich)
Odpověď: Klasické vodní čerpadlo využívající tlaku atmosféry dokáže nasát vodu z hloubky okolo 10 m. Zezpoda je do trubky je voda tlačena atmosférickým tlakem působícím na hladinu vody, nahoře je čerpadlem nasávána, t.j. je tam snižován tlak (a takto snížit tlak můžeme maximálně na hodnoty blízké 0 Pa). Rozdíl tlaků (cosi jako "síla nasávání") je tedy maximálně jedna atmosféra. Proti této "síle" ale působí hydrostatický tlak v nasávací hadici/trubce. Při výšce nad 10 m je už tento tlak větší než ona "síla nasávání" a čerpadlo tedy nemůže nasávat.
Toto fyzikální omezení lze ale snadno obejít pomocí ponorného čerpadla, které je umístěno dole u nasávacího otvoru a vodu vytlačuje. Dosáhnout pak lze prakticky libovolného tlaku, který snesou použité materiály (trubky, vladtní čerpadlo, ...) a čerpat tedy z libovolné hloubky.
Dotaz: Nedávno jsem zaslechl informaci, že v případě vsunutí baterie od PC do
mrazničky, se prodlouží její životnost. Chtěl bych se tedy zeptat,
zda může mít nízká teplota takovéto účinky. Děkuji. (Richard �rank)
Odpověď: Prakticky každá baterie se postupně pomalu vybíjí, degraduje. Nižší teplota způsobuje i zpomalení chemických dějů v baterii, které vedou k jejímu vybíjení (ať chtěnému či nechtěnému). Odpověď tedy zní: ano, umístění do chladu může prodloužit její životnost v tom smyslu, že ji lze takto déle skladovat nabitou. Na druhou stranu podchlazená baterie nebude (dokud ji zase nezahřejeme) podávat plný výkon. To je dobře vidět například u baterií mobilních telefonů v zimě, kdy i nabitá baterie dodává nižší napětí (resp. méně proudu) a telefon si proto myslí, že je již téměř vybitá. Ještě bych měl upozornit na skutečnost, že na chladných předmětech kondenzuje vodní pára - studenou baterii je proto potřeba ochránit před vlhnutím, které ji rovněž neprospívá.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat kam směřujíy siločáry když jsou oba dva kruhové plíšky
nabity kladně a za druhé když oba dva nabity záporně? Dekuji za odpověd. (veronika)
Odpověď: Viz obrázky:
převzato z http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/elektross/el_pole/el_pole.html
Dotaz: Prosím o uvedení vztahu závislosti mezi periodou a střední magnitudou Cefeidy.
Děkuji. (Hanka)
Odpověď: Obvykle se uvádí, že
Mv = –1,43 – 2,81 log( P )
kde Mv je absolutní vizualní hvězdná velikost (přesněji její průměr mezi maximem a minimem) a P je perioda měřená ve dnech.
A ještě poznámka pro neznalé: cefeida jsou pravidelně pulzující proměnná hvězda (někdy je vidět jasněji, jindy méně jasně). Perioda pulzů je přitom jednoznačně závislá na zářivém výkonu (resp. absolutní magnitudě). Z délky pulzu tedy umíme spočítat zářivý výkon hvězdy a porovnáním s její pozorovanou intenzitou pak určit její vzdálenost - cefeidy se proto používají k určování vzdálenosti galaxií a kulových hvězdokup. Název "cefeida" byl odvozen od hvězdy Delta Cephei v souhvězdí Cefea.
