Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
181) Siločáry
29. 03. 2008
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat kam směřujíy siločáry když jsou oba dva kruhové plíšky
nabity kladně a za druhé když oba dva nabity záporně? Dekuji za odpověd. (veronika)
Odpověď: Viz obrázky:
převzato z http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/elektross/el_pole/el_pole.html
Dotaz: Prosím o uvedení vztahu závislosti mezi periodou a střední magnitudou Cefeidy.
Děkuji. (Hanka)
Odpověď: Obvykle se uvádí, že
Mv = –1,43 – 2,81 log( P )
kde Mv je absolutní vizualní hvězdná velikost (přesněji její průměr mezi maximem a minimem) a P je perioda měřená ve dnech.
A ještě poznámka pro neznalé: cefeida jsou pravidelně pulzující proměnná hvězda (někdy je vidět jasněji, jindy méně jasně). Perioda pulzů je přitom jednoznačně závislá na zářivém výkonu (resp. absolutní magnitudě). Z délky pulzu tedy umíme spočítat zářivý výkon hvězdy a porovnáním s její pozorovanou intenzitou pak určit její vzdálenost - cefeidy se proto používají k určování vzdálenosti galaxií a kulových hvězdokup. Název "cefeida" byl odvozen od hvězdy Delta Cephei v souhvězdí Cefea.
Dotaz: Můžete mi prosím odpovědět na otázku hustoty? Dle mého názoru je ropa hustší a
těžší než voda. Proč potom plave na vodě? Souvisí to s výtlakem? Děkuji za
odpověď. (Rostislav Tofel)
Odpověď: Hustota ropy se pohybuje v rozmezí 730 až do 1000 kg/m³ (pro různé druhy ropy), obecně je tedy méně hustá než voda. V běžném jazyce se ale zaměňuje pojem hustota (=hmotnost dělená objemem) a viskozita (vnitřní tření, t.j. jak špatně tekutina teče, jak těžké je jí mechanicky zamíchat). Ropa, podobně jako med, olej, ... má vyšší viskozitu než voda, proto máme tebdence říkat, že "je hustší".
Dotaz: Pokud bych vytvořil 2 "vesmíry", každý s jiným počtem rozměrů, bude záviset
jejich "vnitřní" energie (energie existující v těchto vesmírech) na počtu
rozměrů ? (Standa)
Odpověď: Na vnitřní energii lze trochu zjednodušeně nahlížet jako na energii neuspořádaného pohybu atomů, molekul či dalších částeček. Tato (v podstatě kinetická) energie je přitom závislá na počtu rozměrů (přesněji na počtu tzv. stupňů volnosti). Čistě hypoteticky tedy jiný počet rozměrů vesmíru povede na jinou hodnotu vnitřní energie, co by to ale v dané situaci s N rozměry konkrétně znamenalo, to si netroufám spekulovat.
Dotaz: Proč je Slunce žluté, večer oranžové nebo červené (Katka)
Odpověď: Jde zejména o důsledek rozptylu světla v atmosféře - večer prochází sluneční paprsky atmosférou více šikmo, jsou tedy rozptylovány na větší dráze a tedy více. Různé barvy se přitom rozptylují různě intenzivně.
