FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

187) Odvození gravitační konstanty?27. 03. 2008

Dotaz: Kde je možno najít odvození gravitační konstanty? (Milan Zapletal)

Odpověď: Gravitační konstanta patří mezi základní konstanty ve vesmíru a nelze ji z ničeho odvodit. Můžeme ji ale měřit. O měření gravitační konstanty pojednává třeba článek Václava Kaizra na
(Jakub Jermář)   >>>  

188) Gravitační zrychlení ve středu Země27. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě jakým směrem a jak velké gravitační zrychlení působí na těleso v jádru Země. Děkuji (Pacourek Petr)

Odpověď: Ve středu Země se navzájem vyruší gravitační působení jednotlivých částí Země a proto je zde gravitační zrychlení (nepočítáme-li třeba vliv Slunce) prakticky nulové. U nulového zrychlení pak nemá smysl mluvit o směru.

(Jakub Jermář)   >>>  

189) Rozpínání vesmíru a srážky galaxií27. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den, četl jsem článek od Jiřího Jersáka "Rozpínání vesmíru podle soudobých poznatků", kde se píše, že prostor se rozpíná všude (příklad: roztahování gumové tkaničky). Napadlo mě proto, jak je možné, že se galaxie srážejí, když by měly být unášeny od sebe pryč (například naše galaxie a M31)? Děkuji za odpověď. (Patrik Krupička)

Odpověď: Ano, galaxie se stejně jako všechny ostatní objekty roztroušené ve vesmíru od sebe obecně vzdalují. Neplatí to ale pro ty objekty, které jsou dostatečně blízko a dostatečně hmotné na to, aby se gravitačně přitahovaly či alespoň držely v relativně neměnné vzdálenosti. Můžeme říct, že pro blízké hmotné předměty je gravitace silnější. Ve vesmíru tedy probíhá to, že se nejbližší galaxie drží pohromadě (jako taková skupina, kupa či nadkupa galaxií) a společně se vlivem rozpínání vesmíru vzdalují od dalších takových kup/nadkup. Vesmír tedy v tomto smyslu sice řídne, ale "ostrůvky", které v něm existují si díky gravitaci drží svoji hustotu (nebo ji v dlůsledku různého hroucení dokonce zvyšují).

(Jakub Jermář)   >>>  

190) Peizoelektrický jev14. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den. Zajímalo by mne, jestli je k vygenerování napětí na krystalické mřížce piezo materiálu nutný impuls, tj. pulsní (střídavě tlak a "release" - např. krystal v podrážce při chůzi) vyvinutí práce/síly, nebo, zda-li je možné vyvíjet na piezo krystal permanentní tlak a získávat tak permanentní el.napětí. Jde tedy zřejmě o to, jestli je napětí generováno při každé změně struktury krystalové mřížky a nebo stačí, aby byla permanentně "vychýlena ze svého klidového stavu". Děkuji. Max (Max)

Odpověď: Z první vody: deformací piezoelektrického krystalu (majícího velmi nízkou symetrii) se přemístí náboje uvnitř buňky tak, že se na buňce objeví elektrický dipólový moment. Jde tedy o "klidnou" deformaci krystalu, není třeba pulz apod. Na tomto principu pracují piezoelektrické snímače deformace.

(Jan Obdržálek)   >>>  

191) Led posypaný solí14. 03. 2008

Dotaz: Jakto, že když mam nadobu a v ní led, který posypu solí tak neroztaje, ale když nasypu sůl na ledem zamrzlou silnici tak rozmrzne podstatně rychleji než ten v nádobě. (Veronika Václavková)

Odpověď: Domnívám se, že jste solila málo, mám totiž jinou zkušenost. Tohle jsem si zkoušel letos v létě. Když jsem do skleničky s ledem nasypal několik lžic soli, led skutečně roztál. Vzniklá slaná voda měla teplotu výrazně nižší než 0 °C (podařilo se mi dosáhnout teploty asi -15 °C).

Je to tím že roztok NaCl má podstatně nižší teplotu tuhnutí, takže osolený led mající původně teplotu okolo 0 °C má tendenci roztát. Na tání je ovšem třeba dodat energii – ta jde na úkor teploty roztoku, proto se teplota sníží. Dá se takto připravit chladicí směs.

Silničáři využívají snižování teploty zasolením k tomu, aby zbavili silnice ledové pokrývky. Čím větší je zima, tím více soli na čtvereční metr silnice musí použít. Právě proto se domnívám, že jste použila ve svém experimentu soli málo. Nestačí osolit led špetkou jako polévku, musíte zasolit opravdu vydatně.

Na obrázku je fázový diagram pro směs led + NaCl. Svislá osa znázorňuje teplotu, vodorovná koncentraci soli. Pro každou dvojici teplota-koncentrace můžeme v diagramu najít stav, ve kterém se směs právě nachází.

Fázový diagram směsi NaCl + H2O
Zdroj: http://www.uwgb.edu/DutchS/GRAPHIC0/ROCKMIN/PhaseDiagrams/H2ONaClEutectic.gif
fázový diagram voda + sůl


Tak například při 20 °C a 5% koncentraci jsme v oblasti Liquid, tedy tekutina (roztok). Všechna sůl je rozpuštěna. Zvýšíme-li ale při stejné teplotě koncentraci na 40 %, voda už tolik soli pojmout nedokáže a nějaká sůl zůstane nerozpuštěna – jsme v části Liquid + NaCl.
V diagramu dále vidíme, že teplota tání s rostoucí koncentrací nejprve klesá. Přechod Liquid -> Liquid + Ice je pro 0% koncentraci na 0 °C a klesá až k -21,1 °C pro asi 23% koncenraci soli ve vodě. Tomuto bodu se říká "eutektický bod".
Dalším solením (zvyšováním koncentrace soli) už teplota tání neklesá, místo toho se dostáváme do oblasti, ve které vedle sebe existuje tekutá voda a hydrohalit (NaCl·2H2O).

Když teplota klesne výrazně pod -20 °C, solení silnic chloridem sodným je principiálně úplně zbytečné. Ledu se tím nezbavíme, protože netaje. V praxi se prý přestává chloridem sodným solit už při teplotách okolo -10 °C.

Pokud jsem se trefil a skutečně jste solila málo, doporučuji provést experiment ještě jednou a zvýšit množsví použité soli. Když napíšete, jak jste dopadla, budeme rádi :o).

Poznámky:
1. Tání nějakou dobu trvá - tím déle, čím blíže je teplota eutektickému bodu.
2. Není nutné používat jenom kuchyňskou sůl NaCl. Silničáři používají také chlorid vápenatý nebo hořečnatý a další látky. Více si můžete přečíst třeba zde.

(Pavel Böhm)   >>>