FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

191) Led posypaný solí14. 03. 2008

Dotaz: Jakto, že když mam nadobu a v ní led, který posypu solí tak neroztaje, ale když nasypu sůl na ledem zamrzlou silnici tak rozmrzne podstatně rychleji než ten v nádobě. (Veronika Václavková)

Odpověď: Domnívám se, že jste solila málo, mám totiž jinou zkušenost. Tohle jsem si zkoušel letos v létě. Když jsem do skleničky s ledem nasypal několik lžic soli, led skutečně roztál. Vzniklá slaná voda měla teplotu výrazně nižší než 0 °C (podařilo se mi dosáhnout teploty asi -15 °C).

Je to tím že roztok NaCl má podstatně nižší teplotu tuhnutí, takže osolený led mající původně teplotu okolo 0 °C má tendenci roztát. Na tání je ovšem třeba dodat energii – ta jde na úkor teploty roztoku, proto se teplota sníží. Dá se takto připravit chladicí směs.

Silničáři využívají snižování teploty zasolením k tomu, aby zbavili silnice ledové pokrývky. Čím větší je zima, tím více soli na čtvereční metr silnice musí použít. Právě proto se domnívám, že jste použila ve svém experimentu soli málo. Nestačí osolit led špetkou jako polévku, musíte zasolit opravdu vydatně.

Na obrázku je fázový diagram pro směs led + NaCl. Svislá osa znázorňuje teplotu, vodorovná koncentraci soli. Pro každou dvojici teplota-koncentrace můžeme v diagramu najít stav, ve kterém se směs právě nachází.

Fázový diagram směsi NaCl + H2O
Zdroj: http://www.uwgb.edu/DutchS/GRAPHIC0/ROCKMIN/PhaseDiagrams/H2ONaClEutectic.gif
fázový diagram voda + sůl


Tak například při 20 °C a 5% koncentraci jsme v oblasti Liquid, tedy tekutina (roztok). Všechna sůl je rozpuštěna. Zvýšíme-li ale při stejné teplotě koncentraci na 40 %, voda už tolik soli pojmout nedokáže a nějaká sůl zůstane nerozpuštěna – jsme v části Liquid + NaCl.
V diagramu dále vidíme, že teplota tání s rostoucí koncentrací nejprve klesá. Přechod Liquid -> Liquid + Ice je pro 0% koncentraci na 0 °C a klesá až k -21,1 °C pro asi 23% koncenraci soli ve vodě. Tomuto bodu se říká "eutektický bod".
Dalším solením (zvyšováním koncentrace soli) už teplota tání neklesá, místo toho se dostáváme do oblasti, ve které vedle sebe existuje tekutá voda a hydrohalit (NaCl·2H2O).

Když teplota klesne výrazně pod -20 °C, solení silnic chloridem sodným je principiálně úplně zbytečné. Ledu se tím nezbavíme, protože netaje. V praxi se prý přestává chloridem sodným solit už při teplotách okolo -10 °C.

Pokud jsem se trefil a skutečně jste solila málo, doporučuji provést experiment ještě jednou a zvýšit množsví použité soli. Když napíšete, jak jste dopadla, budeme rádi :o).

Poznámky:
1. Tání nějakou dobu trvá - tím déle, čím blíže je teplota eutektickému bodu.
2. Není nutné používat jenom kuchyňskou sůl NaCl. Silničáři používají také chlorid vápenatý nebo hořečnatý a další látky. Více si můžete přečíst třeba zde.

(Pavel Böhm)   >>>  

192) Vaření houskových knedlíků13. 03. 2008

Dotaz: Aby se kuchařce uvařené knedlíky po vytažení z vody "nesrazily", musí je rychle nakrájet nebo alespoň propíchat. Fyzikálně zdůvodněte její počínáni. (Klára Jirásková)

Odpověď: Houskové knedlíky v sobě obsahují celkem dost plynů. Při vaření se tyto plyny vlivem vysoké teploty rozpínají. Pokud bychom knedlíky po vyndání z vařící vody nepropíchali ani nenakrájeli, chladnoucí plyny uvnitř se začnou smršťovat a knedlíky se budou srážet. Propícháním či nakrájením umožníme ventilaci a k jevu by (v takové míře) dojít nemělo.

(Jakub Jermář)   >>>  

193) Řešení pohybových úloh13. 03. 2008

Dotaz: dobrý den ve fyzice jsme se učili o volném pádu a rovnoměrně zrychleném pohybu což je volný pád z malé výšky zajímalo by mně jak se vypočítává závislost polohy tělesa na čase v reálném nehomogenním g. poli(např planeta, pro volný pád s počáteční polohou v nekonečnu a bez dalších podmínek se mi to snad podařilo, ale v případě že by těleso mělo poč. rychlost a polohu je to pro mně moc složitá matematika, stačí mi jen vědět jestli se to dělá numerickou metodou nebo se to dá i pomocí nějakého vzorce.(odpor prostř. nepočítáme) (lukas)

Odpověď: Netriviální (nejen pohybové) úlohy se obvykle řeší tzv. diferenciálnímih rovnicemi. Některé diferenciální rovnice a jejich soustavy umíme řešit analyticky (lidově řečeno "vzorečkama" a předepsanými postupy), některé ne. Všechny lze (s prakticky libovolnou přesností) řešit numericky. Bez detailního popisu Vaší úlohy k tomu ovšem nemohu říct více.

(Jakub Jermář)   >>>  

194) Teplota ve vakuu13. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den. Kdybychom udělali obrovskou neprůhlednou kouli a pak v ní vakuum. Jaká by byla teplota někde v jejím středu? Děkuji (Miroslav Lukáč) (Miroslav Lukáč)

Odpověď: Pokud bude v kouli vakuum, má smysl mluvit o teplotě vakua - tedy o tom, jaká teplota se dá přisoudit elektromagnetickému záření v tomto vakuu (viz definice absolutně černého tělesa). Tato teplota bude po nějakém (tzv. relaxačním) čase prakticky tovna teplotě okolí. Při pokojové teplotě okolí lze tedy očekávat pokojovou teplotu.

(Jakub Jermář)   >>>  

195) Triboluminiscence12. 03. 2008

Dotaz: Vážený pane/Vážená paní, narazil jsem na jedné astronomické letní akci na velice zajímavý ( i když neastronomický) jev. Pokud rozbíjím cca 1/3 kostky cukru stisknutím kombinačních kleští v naprosté tmě (v místnosti nesmí být prakticky žádné světlo), objeví se v kleštích malý záblesk. Nevíte, co by mohlo být jeho příčinou? Pravděposobně půjde o tření, ale není mi to zcela jasné. Děkuji Miloslav Machoň Gymnázium Cheb (Miloslav Machoň)

Odpověď: Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě světla. Ne každá látka je vhodným adeptem pro triboluminiscenci - nutností jsou vhodně uspořádané energetické stavy, které dovolují příslušné přechody.

(Hanka Böhmová)   >>>