Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 51 dotazů obsahujících »kovov«
28) Mince rušící elektromagnetické záření
20. 01. 2004
Dotaz: Byl mi nabídnut ke koupi tzv."přístroj", který má rušit nebo zcela pohlcovat
elektromag. vlnění, které vzniká u PC, při telefonování ap. Jedná se o zlacenou
minci, která se nosí u sebe asi 1 hod. a pak pro "vybití" této škodlivé energie
se dává do zvláštního stojánku, který má tuto minci opět vybít a vyčistit během
13 min. Název výrobku je Eat Wave2. Stojí okolo 1.000,- kč. Můj dotaz je: Je to
opravdu tak, jak výrobce uvádí a má to ten efekt,chrání osobu před zářením -
nebo je to jen obchodnický trik, jak vytáhnout z lidí peníze? Sedím u PC téměř
celou pracovní dobu a tak bych měl zájem, pokud to opravdu chrání. Děkuji za
odpověď. (Jan Melka)
Odpověď: Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí je to právě ten zmíněný pokus Vás
oblbnout a vnutit Vám něco neprosto nefunkčního s odkazem na potenciální
rizika světa kolem nás. S obchodníky, kteří něco podobného prodávají, ale
obvykle není možné nijak diskutovat, jejich argumenty budou většinou
líbivé a nedokazatelné. Mohl byste například argumentovat tak, že má-li
ona mince odsát vlny z okolí, mělo by v její přítomnosti přestat hrát
rádio, mobil by měl přestat fungovat (při přiblížení na desítky
centimetrů, neboť vaše tělo je při telefonování vzdálené desítky
centimetrů od mobilů), na displeji by měl být vidět pokles síly signálu.
Tak byste to mohl "vyzkoušet" přímo před prodejcem. ALE když to
reálně zkusíte, bude strkat minci těsně k mobilu (blízký kovový předmět anténu
ovlivnit může), nebo vás bude přesvědčovat, že mince odchytá
"škodlivé" vlny a nezachytí "užitečné", pomocí kterých telefonem mluvíme. Tím
chci říci, že diskuse s prodejcem je vcelku zbytečná. Stačí striktně odmítnout.
Je tu ale ještě jedna stránka věci. Pokud uvěříte, že mince Vás chrání
před nebezpečími světa, tak ať je uvnitř cokoli, byť naprosto nefunkční,
může Vám to pomoci ke klidu, neboť Vaše duše si bude říkat, že udělala
všechno pro to, aby potenciální nebezpečí světa kolem nás zažehnala.
(Navíc stálo to tisícovku, tak na tom něco musí být!!!). V takové víře
bych vám nechtěl bránit.
Dotaz: Zajímala by mně odpověď na následující otázku: kovová trubice je naplněna rtutí,
a mechanicky ucpána zátkami. Ve rtuti je el. spirála, příp. jiný zdroj
tepla. Trubice je ponořena ve vodě. Při průtoku proudu dojde k zahřátí rtuti a tím jejímu roztažení.Zajímalo by mne, zda je voda schopna odvést vzniklé teplo, nebo dojde k mechanické destrukci trubice. Za odpověď na tento, možná kostrbatý
dotaz, předem děkuji. (Luboš)
Odpověď: Tak jak je to popsáno, došlo by ke zkratu, protože rtuť je dobrý
vodič elektrického proudu. Pokud by byla topná spirála v nevodivém
pouzdře a zahřívaná rtuť byla ve skleněném pouzdře (špatném
vodiči tepla s malou tepelnou roztažností), sklo by prasklo. Pokud by
rtuť byla v pouzdru dobře tepelně vodivém, voda by to stačila chladit
a navíc i pouzdro by se teplem poněkud roztáhlo.
Stručně řečeno, výsledek bude záviset na tom, z čeho bude futrál.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na definici volného pádu.Uveďte prosím nějaké
příklady.Děkuji (Pavel)
Odpověď: Volný pád je pohyb tělesa ve vakuu, při němž má na začátku těleso
nulovou rychlost (tedy je v klidu). Na padající předmět působí pouze
gravitační síla a doba letu nezávisí na hmotnosti tělesa (viz odpověď "Kdy
dopadne koule" z 6.3.2002 a další s podobnou tematikou).
Příklady volného pádu musíme hledat tam, kde není vzduch. Tedy například
na Měsíci, kde puštěná tělesa padají volným pádem, nebo si
musíme vakuum vyrobit sami, třeba vyčerpáním vzduchu z trubice vývěvou.
Teprve pak můžeme pozorovat volný pád a různě těžká tělesa dopadnou za stejný
čas.
Často setkáváme s označením volný pád i v případě puštění tělesa ve vzduchu. Toto můžeme udělat v případě, že odpor vzduchu je zanedbatelný a pro konkrétní výpočet jej nemusíme započítat. Když například pustíme kovovou kuličku z výšky 1 m, můžeme odpor vzduchu zanedbat. Ale u parašutisty, který padá z výšky několika km už takto postupovat nemůžeme.
Dotaz: Nikde na těchto stránkách jsem nenalezl nic z jednoduché fyziky pro základní
školu např čím se měří tlak? (SPetex)
Odpověď: Dobrý den! V Odpovědně a na celém FyzWebu se snažíme doplňovat to, co ve standardních učebnicích není a ne je nahrazovat. Materiály a odkazy by měly sloužit k rozšíření základních vědomostí.
K Vašemu dotazu: Tlak měříme přístroji, kterým obecně říkáme tlakoměry nebo barometry. Liší se podle toho, kde a jaký tlak jimi měříme. Podle vhodnosti můžeme použíttlakoměr kapalinový, deformační nebo měničový.
Běžně nás zajímají hodnoty atmosférického tlaku, k jejichž měření slouží
barometry. Rtuťový barometr je založen na Torricelliho pokusu
(rtuťový sloupec v U-trubici má různou výšku hladiny v
závislosti na tlaku). Je-li náplní barometru voda nebo líh, má přístroj
větší citlovost, ale menší rozsah.
Deformační manometr využívá tenkostěnnou kovovou nádobku, která se různě
deformuje v závislosti na rozdílu tlaků uvnitř nádobky a měřeného
tlaku venku. Deformace stěn nádobky se přenáší na ručku přístroje a na
stupnici odečítáme tlak. Pokud je přístroj zkonstruován tak, že měří v
oblasti atmosférického tlaku, nazýváme jej aneroid.
Měničové tlakoměry hrají důležitou roli při měření velmi nízkých
tlaků. Obsahují měnič, který převádí tlak na jinou fyzikální veličinu.
Nejčastěji se používají piezoelektrické nebo odporové měniče, které
převádějí tlak na elektrické napětí.
V běžném životě se můžeme setkat s barometry visícími na zdi, které nám
ukazují, jak se mění atmosférický tlak (stoupající tlak znamená v našich
zeměpisných souřadnicích většinou zlepšení počasí). Jsou to převážně
aneroidy. V každém autě byste měli najít manometr, kterým se přeměřuje tlak vzduchu v pneumatikách. U-trubici zase můžete vidět při výuce fyziky, kde vám ji fyzikář určitě rád ukáže. I když se to na první pohled nezdá, přístrojů na měření tlaku je kolem nás celkem dost.
Dotaz: Má to nějaké odůvodnění, že když z místnosti odstraním skříň, tak se změní
akustika a je tam tak trochu ozvěna v té místnosti, ale průběhem času to zase
zmizí. (barbar)
Odpověď: Na akustiku v místnosti má velký vliv všecko, co tam je. Textil,
koberce, lidi apod. zvuk pohlcují, rovné stěny kamenné, kovové, skleněné
pohlcují málo. Dozvuk má být přiměřený - je-li moc krátký (moc
pohltivých materiálů), je místnost hluchá, naopak při dlouhém dozvuku je
tam velmi nesrozumitelno (staré nádražní haly). Průběhem času by se to
nemělo moc měnit (tj. zanedbáme-li útlum na vrstvě prachu :-)), ale
možná si člověk trochu zvykne.
