Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
289) Elektricky neutrální atom
17. 10. 2007
Dotaz: Prečo po prijatí jedného elektrónu do obalu atómu nie je vzniknutá častica
elektricky neutrálna? (agáta Hrnčiríková)
Odpověď: Byl-li atom na začátku elektricky neutrální (měl stejný počet protonů v jádře jako elektronů v obalu), pak přijetím elektrou z něho vznikne iont, kde rovnost počtu elektronů a protonů není zachována (má o ten 1 elektron navíc), náboje se tedy nemůžou navzájem zcela vykompenzovat a tedy přestává jít o elektricky neutrální objekt.
Dotaz: Zdar,
potřebuju vedět co představuje ekvipotenciální plocha.
dík (Monča)
Odpověď: Zavedeme-li si v prostoru potenciál, resp. potenciálové pole (tedy pokud klaždému bodu prostoru je přiřazen nějaký potenciál), potom ekvipotenciální plocha je množina bodů se stejným potenciálem. Obvykle jsou tyto množiny plochami (neboli v našem trojdimenzionálním světě jde obvykle o dvoudimenzionální množiny - proto tedy mluvíme o plochách).
V případě elektrického pole a jeho potenciálu jsou takovými ukázkovými ekvipotenciálními plochami například roviny mezi deskami kondenzátoru (myšleno roviny rovnoběžné s deskami) nebo třeba kulové sféry okolo bodového elektrického náboje.
V případě gravitačního potenciálu to mohou být např. místa o stejné nadmořské výšce - v rozměrech řádu jednotek metrů se nám tyto ekvipotenciální plochy nejspíš budou jevit jako roviny,při pohledu z vesmíru ale zjistíme, že jde spíše o soustředné sférické plochy se středem ve středu Země.
Dotaz: Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, jaký je poměr výkonu jeden a půl mužské síly,
k poměru koňské síly. Děkuji (Marek Veselý)
Odpověď: Jako "lidská síla" (manpower) je označován výkon 74,57 wattů, koňská síla (horsepower) je desetinásobná, tedy 745,7 wattů. Koňská síla byla definována jako výkon Wattova stroje, který vyčerpal 550 liber vody do výše 1 stopy za 1 sekundu.
A k položené otázce: je-li poměr koňské a lidské síly 10:1, pak poměr "jeden a půl mužské síly, k poměru koňské síly" je nutně 10:1,5 neboli 20:3, tedy zhruba 6,67:1.
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat v jaké teplotě a tlaku mají plyny objem 22,4
litrů. Děkuji (Tranová Lili)
Odpověď: Objem plynu závisí na tlaku, teplotě a množství plynu. Předpokládám, že se zajímáte o objem 1 molu (6.1023 molekul nebo atomů) plynu - jinak bychom mohli říci, že správná odpověď zní: za jakýchkoli podmínek. Vždycky totiž můžeme vzít právě takové množství plynu, aby jeho objem byl 22,4 litru.
Hodnota 22,4 litru se objevuje v chemii jako tzv. molární objem. Je to objem jednoho molu ideálního plynu při teplotě 0 °C a při standardním (atmosférickém) tlaku 101 325 Pa, vypočtený ze stavové rovnice pro ideální plyn. Běžné plyny (kyslík, amoniak nebo třeba oxid uhličitý) nejsou sice "ideální", ale tuto hodnotu pro ně můžeme také používat.
Stavová rovnice ideálního plynu udává vztah mezi tlakem p, objemem V, látkovým množstvím plynu n (v molech), konstantou R (8,314 JK/mol) a teplotou T (vyjádřenou nikoli ve stupních Celsia, ale v kelvinech): p.V = R.n.T
Chceme-li, aby objem (V) jednoho molu plynu vyšel 22,4 litru (tedy 0,0224 m3), zbývají nám v rovnici stále ještě dvě proměnné k dosazení - teplota T a tlak p.
p . 0,0224 m3 = T . 1 mol . 8,314 JK/mol
Proto platí, že při libovolné teplotě, kterou si vymyslíme, můžeme dopočítat takový tlak, aby objem vyšel 22,4 litru. Jednou z možností je právě teplota 0 °C a tlak 101 325 Pa. Zvolíme-li jinou teplotu, například 100 °C (= 373,15 K), dopočítáme tlak 138 499 Pa - a při těchto podmínkách bude objem jednoho molu plynu taktéž 22,4 litru.
Můžeme tedy říci: při libovolné teplotě - zvolíme-li správný tlak - může mít jeden mol plynu objem 22,4 litru. A naopak, při libovolném tlaku - doplníme-li jej správnou teplotou - může mít jeden mol plynu objem 22,4 litru. Nejčastěji se ale setkáváme právě s dvojicí 0 °C a 101 325 Pa.
Dotaz: Dobrý den potřebovala bych zjistit který bod na zemském povrchu je nejdál od
stredu země. dekuji nikde to nemuzu najit:-( (Andrea Nagyová)
Odpověď: Měla by to být hora Chimborazo v Ekvádoru (6310 m n.m.), neboť leží u rovníku (1,5° severní šířky) a vlivem zploštění Země je tedy její vrchol od středu Země dál než vrchol nejvyšší hory světa Mt. Everestu (nacházející se poblíž 28° severní šířky).
Pohled na Chimborazo ze severovýchodu. Zdroj:wikipedia.org
