Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 51 dotazů obsahujících »kovov«
35) Magdeburské polokoule
29. 09. 2003
Dotaz: Chtěl bych vás poprosit o podrobnější vysvětlení (mně naprosto
nepochopitelného) jevu Magdeburských polokoulí, kdy je ze dvou kovových
polokoulí, na sobě přiložených, odsán vzduch a tyto pak u sebe "drží" velkou
silou. Bude zachováno silové působení i po odtržení polokoulí od sebe? Např.
zpětným přiblížením? "Chytnou" se na sebe jako magnety? Využívá se tohoto
jevu někde v praxi? Proč jev nefunguje i opačně? Tzn. polokoule naplněné pod
vysokým tlakem se neodpuzují? (Pavel Faltýnek)
Odpověď: Na každý předmět kolem nás působí vzduch tak, že na každý čtverečný
centimetr tlačí stejně, jako kdyby na tom čtverečku bylo položeno
kilogramové závaží. Nepozorujeme to jednak proto, že to tlačí ze
všech stran a protože pod tímto tlakem jsme od narození. Když ty
polokoule dáš vzduchotěsně k sobě a vzduch ze vzniklé dutiny
vyčerpáš, bude vzduch tlačit jen zvenku a tedy polokoule stlačovat k
sobě. Po odtržení vleze zase vzduch dovnitř a tlačí
proto ze všech stran a netlačí polokoule k sobě. I po přiblížení
polokoulí je stále vevnitř vzduch, který odtlačuje polokoule od sebe
stejně, jako je vnější vzduch tlačí k sobě. Proto je výsledek
nerozhodný, žádnou sílu nepozorujeme.
Tohoto jevu se využívá na každém kroku. Když saješ limonádu brčkem,
vycucneš z brčka vzduch a vzduch, který tlačí na hladinu limonády ti
ji nažene brčkem do úst. Když přimáčkneš přísavku na dlaždičku,
vymáčkneš z pod ní vzduch a venkovní vzduch ji drží přitisknutou u
dlaždice, když maminka zavařuje, vyžene pára ze zavařovačky vzduch a
když potom pára zkapalní a přestane zevnitř tlačit, vnější vzduch
drží víčko na zavařovačce.
Opačně to samozřejmě taky funguje. Copak jsi nikdy nestřílel ze
vzduchovky. Kdo vyžene brok z hlavně a pušku trochu strčí dozadu?
Pokud chceš kulatější příklad, tak si vzpomeň na granát. Tam sice
netlačí vysokým tlakem vzduch ale plyny vzniklé rychlým spálením
nálože, ale jinak je to totéž v bleděmodrém.
Dotaz: Chtěl jsem se zeptat na jeden zajímavý jev ukázaný v televizní
reklamě. Před časem běžela reklama na výrobek, který měl tvar desky, položil
se do teplé vody, nasypala se sůl a v této lázní bylo možno bezproblemově
čistit stříbrné předměty. Prý se v samotné
vodě nic nedělo, až po přidání soli. Zajímalo by mě, na jakém principu tento
proces fungoval. Odhadl bych, že šlo o elektrolýzu, deska a stříbrný předmět
tvořily elektrody. (Adam Nováček)
Odpověď: Je to spíš otázka z chemie, odpovím, co vím a na zbytek se ptejte na
Přír. fak. UK či podobně.
Černání stříbra je způsobeno hlavně černým sulfidem Ag2S, který se
vytváří na povrchu kovu pod vlivem sirovodíku (vznikajícího hnitím org.
látek) nebo jiných látek schopných uvolňovat síru (allylsulfidy z cibule
a česneku apod.). Pokud sirník rozpustíte a tím odsttraníte, vynikne
původní stříbrný lesk (do té doby, než se to znova znečistí). Ag2S je
nerozpustný ve vodě a v běžných rozpouštědlech, rozkládá se kyselinami
nebo ho lze rozpustit vytvořením různých thiokomplexů, nebo ho lze
nejprve oxidovat na síran Ag2SO4, který je sice taky velice málo
rozpustný, ale už to přece jen jde mírnějšími prostředky, anebo lze
konečně použít elektrolytické oxidace (na Ag2SO4) či redukce (na Ag
kovové). A ten poslední případ zřejmě nastává. Jednou elektrodou je tác,
druhou je přímo čištěný předmět, elektrolytem je právě ona sůl z
reklamy, a buď pomáhá rozpouštět Ag2S na komplexy, nebo oxidovat nebo
redukovat.
Dotaz: Zajímalo by me, jak je možné, že se kostka cukru (pevná látka) rozpustí ve
vodě a jiná pevná látka nikoliv (např. kovový předmět)? Jaká energie na ni
působí a na jakou "úroveň" se vlastně rozpustí? (Petr)
Odpověď: Jde o mezimolekulární síly.
Přeložte si to asi takto:
1) Proč vlastně - za dané teploty, tj. když molekuly mají nějakou tu
nadbytečnou energii - drží některé molekuly pospolu (látka je v pevné
fázi), jiné se drží poblíž sebe, ale nikoli už v pevných směrech (kapalina)
a jiné jsou si "cizí" - raději poletují (plyn)? Rámcově řečeno, jde o to,
jaký je poměr energie příslušné molekuly k potenciální energii dané vazbami
na sousedy.
2) Mám molekuly dvou druhů, dejme tomu, že s energiemi odpovídajícími
makroskopicky tomu, že látka je kapalinou. Bude pro konkrétní molekulu
energiově výhodnější držet se poblíž molekuly téhož druhu, anebo jiného
druhu? To ovšem záleží i na tvaru molekul spolu s rozložením elektrických
nábojů na povrchu. Je-li to molekule jedno či bude-li pro ni spojení s
jinou molekulou energiově atraktivnější, pak se - makroskopicky - budou obě
kapaliny mísit.
3) Analogická situace nastane, je-li teplota taková, že je v pevné fázi
jedna složka (rozpouštění ve fázi druhé) nebo obě (směsné krystaly, tj.
fakticky rozpouštění v tuhé fázi).
Pokud Vám tento náznak nestačí, zeptejte se znovu, podrobněji.
Dotaz: V učebnici fyziky jsem objevil vysvětlený princip stejnosměrného elektromotoru,
vše je mi jasné, jen mi z uvedeného
nevyplývá na jakou stranu by se měl rotor otáčet. Podle mě by to mělo být
nahodilé, ale jestli se nepletu, tak tomu není. Můžete mi s tímto hlavolamem
poradit? (Reichmann)
Odpověď: Problém snadno vyřešíte sám, jestliže si cívku motoru nakreslíte jen
jako jeden závit s komutátorem v poli podkovovitého magnetu. Pak
snadno odhalíte, že na směru proudu tím závitem bude záležet, jaký
smysl bude jeho otáčení.
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
