Odpověď: Vlastnost čoček a zrcadel zvětšovat a zmenšovat předměty znali učenci už
ve starověku, ale první dalekohled objevil až holandský optik - mistr
brýlařský Jan Lippershey. Jednou se úplnou náhodou podíval u okna
jednou čočkou na druhou a s úžasem zjistil, že se k němu kovový kohout,
kterého uviděl za oběma čočkami na věži kostela, přiblížil.
Rychle upevnil skla do trubky a 2. listopadu 1608 oznámil svůj vynález.
O objevu holandského optika se náhodou dozvěděl Galileo Galilei a den
nato navrhl konstrukci dalekohledu. Jeho první dalekohled z roku 1609
zvětšoval pouze třikrát, dalekohled sestrojený o rok později už
23 krát. S jeho pomocí objevil Galilei Jupiterovy měsíce, skvrny na
Slunci a hory na Měsíci a podepřel správnost heliocentrického systému.
Protože se o vynález dalekohledu mimo Lippersheye hlásí i další
Holanďané říká se mu většinou holandský nebo taky Galileův.
Dotaz: Tento rok budu (snad) maturovat a jedna z otázek z předmětu elektronika je
radiolokace. Potřeboval bych alespoň základní údaje popřípadě odkazy na tuto
problematiku.
(Jakub)
Odpověď: Milý Jakube,
nejsem odborník na radiolokaci, proto Vás odkážu na nějaké www stránky,
kde snad najdete potřebné informace.
Základní pomocníkem při radiolokaci je radar. Zkratka RADAR
(RAdio Detection And Ranging)
už trochu napovídá, co to radiolokace je: Vysíláme úzký svazek radiových vln.
Dopadne-li na kovový povrch, odrazí se a tu část, která letí k nám,
můžeme detegovat. Podle doby, za jakou se paprsek vrátil od svého vyslání,
zjistíme vzdálenost, v jaké odrážející předmět je. (Rychlost radiových vln
je stejná jako rychlost světla.)
Podívejte se například na:
http://www.volny.cz/pjenicek/radio/index.htm - radioamatérská dílna,
najdete zde i zajímavé odkazy na anglické stránky,
http://www.crk.web4u.cz/CZ/MAINPAGECZ.HTM - český radioklub,
http://vinter.lantanet.cz/druhy.html - druhy antén
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/vfel/ - vysokofrekvenční
elektrotechnika
... a spousta dalších, stačí do googlu napsat příslušné heslo a vybrat si
z článků, které Vám "vypadnou".
Základem maturitní otázky by mělo asi být:
základy radiolokace (aktivní a pasivní)
, různé typy radarů a antén,
zpracování radiolokačního signálu,
šíření elmag. vln v zemské atmosféře.
Dotaz: Pracuji v kancelářském prostředí, PC, faxy, kopírky etc. a stává se mi dosti
často, že když jdu položit papír na sklo kopírky nebo se dotknu něčeho
železnýho, dostanu statický výboj - ale rány takovéhle intenzity jsem nikdy
nezažil. Chci se zeptat, jestli je možné nějak zamezit mému samovolnému
nabíjení (nevím odkud - koberce, ozón z kopírek ??) případně, jak předejít
výbojům při styku s opačně nabitým povrchem? Můžu Vám říct, že už se kolikrát
bojím jít kopírovat, ďobne mě to klidně i přes papír. Slyšel jsem, že takovéhle
výboje můžou mít řádově až tisíce voltů, je to možné?? (Jan Mužík)
Odpověď: Ano, pokud pracujete ve velmi suchém kancelářském prostředí, na
moderních křeslech a kobercích, pak asi opravdu dostanete často ránu,
napětí může dosahovat značných hodnot a rány mohou být pěkně nepříjemné pro Vás
a velmi škodlivé pro techniku, znám to taky. Bohužel se mi teď nedaří
najít stránky s návody na eletrostatickou ochranu, která je například
potřeba v dokonalé podobě pro práci s některými součástkami. To se ještě
pokusíme najít. Našel jsem alespoň zmínku o nějakém přípravku na koberce a
potahy, viz:
http://www.azt.cz/charleswater/statguard/carpettech.htm .
Jde o to, zmenšit odpor většiny předmětů ve Vašem dosahu, tak, aby se
vznikající náboje odváděly a netřískaly Vás. Vyřešil byste to například
tak, kdybyste si třeba kolem nohy omotal drát, kolem křesla taky, připojil
to na topení nebo vodovod, podobně všechno okolo. To se Vám ale jistě
nechce. Možná by stačilo přišroubovat na stůl někde nenápadnou kovovou
lištu nebo hranu, která by byla uzemněna a které byste se přirozeně často
dotýkal. Na dané problémy jsou ale profesionálové (jen teď nemám správný
odkaz), mělo by to také patřit k hygieně pracovního prostředí.
Dotaz: Rád bych věděl, proč je naše Země velkým magnetem, proč jsou jeho póly poblíž
pólů zeměpisných a proč putují. Chápu, že proud, který by proudil kolem
zemské osy by takové pole mohl vyvolat a že uvnitř země je zřejmě hodně
železa a leckteré jiné kovy. Nicméně samotná rotace (neutrálního) kovového
prstence magnetické pole nevyvolá.
(Leoš Převrátil)
Odpověď: Podívejte se na vysvětlení od pana Doc. RNDr. Oldřicha Novotného, CSc.
Dotaz: Ráda bych věděla, jak je to s magnetickým polem kruhových magnetů s otvorem
uprostřed. Proč se kovový předmět (např. nýtek), který se spustí svisle po
špejli směrem ke středu magnetu připevněného na dřevěnou podložku zastaví
nad úrovní magnetu? Proč zůstane ve stejné poloze i v případě, že podložku
s magnetem obrátíme směrem k zemi?
(Markéta)
Odpověď: Milá Markéto, záleží na tom, jak je magnet polarizovaný, tj. kde má své póly.
Mluvíte patrně o magnetech, které se například vyskytují v mikrovlnných
troubách a jejichž póly sídlí na podstavách. V dostatečně velké
vzdálenosti vypadá pole takovéhoto magnetu jako obyčejný dipól,
zajímavější je to ale na ose díky oné díře. Průběh pole můžete zobrazit
například železnými pilinami, jak jste to asi dělali ve škole. Kus
feromagnetika, který do tohoto pole strčíte, se snaží umístit a
zorientovat tak, aby do sebe "vcucl" magnetického pole co nejvíce. To je
na ose magnetu uprostřed díry a pak na obou stranách kus od magnetu. Vede
to právě k tomu jevu, který jste zmínila, totiž že například kousek
železné trubičky vedený špejlí v ose dost stabilně drží kus od magnetu.
