Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 51 dotazů obsahujících »kovov«
44) Proč je Země magnetem?
18. 02. 2003
Dotaz: Rád bych věděl, proč je naše Země velkým magnetem, proč jsou jeho póly poblíž
pólů zeměpisných a proč putují. Chápu, že proud, který by proudil kolem
zemské osy by takové pole mohl vyvolat a že uvnitř země je zřejmě hodně
železa a leckteré jiné kovy. Nicméně samotná rotace (neutrálního) kovového
prstence magnetické pole nevyvolá.
(Leoš Převrátil)
Odpověď: Podívejte se na vysvětlení od pana Doc. RNDr. Oldřicha Novotného, CSc.
Dotaz: Ráda bych věděla, jak je to s magnetickým polem kruhových magnetů s otvorem
uprostřed. Proč se kovový předmět (např. nýtek), který se spustí svisle po
špejli směrem ke středu magnetu připevněného na dřevěnou podložku zastaví
nad úrovní magnetu? Proč zůstane ve stejné poloze i v případě, že podložku
s magnetem obrátíme směrem k zemi?
(Markéta)
Odpověď: Milá Markéto, záleží na tom, jak je magnet polarizovaný, tj. kde má své póly.
Mluvíte patrně o magnetech, které se například vyskytují v mikrovlnných
troubách a jejichž póly sídlí na podstavách. V dostatečně velké
vzdálenosti vypadá pole takovéhoto magnetu jako obyčejný dipól,
zajímavější je to ale na ose díky oné díře. Průběh pole můžete zobrazit
například železnými pilinami, jak jste to asi dělali ve škole. Kus
feromagnetika, který do tohoto pole strčíte, se snaží umístit a
zorientovat tak, aby do sebe "vcucl" magnetického pole co nejvíce. To je
na ose magnetu uprostřed díry a pak na obou stranách kus od magnetu. Vede
to právě k tomu jevu, který jste zmínila, totiž že například kousek
železné trubičky vedený špejlí v ose dost stabilně drží kus od magnetu.
Dotaz: 1) Fakt. Ve vakuu: ať se pohybuje objekt jakoukoli rychlostí, světlo se
vůči němu pohybuje rychlostí světla "c".
2) Dotaz. Ve hmotném prostředí se pohybuje rychlostí v (Vlasta)
Odpověď: Tady je lépe mluvit o vlně než o fotonu, je to názornější. On totiž "foton
ve hmotném prostředí" není "zpomalený foton", ale je to kolektivní
záležitost jako každé šíření signálu hmotným prostředím. Je dobře si to
představit mikroskopicky, kdy jakoby není "látka", ale "její molekuly ve
vakuu". Foton = pole rozkmitá ty molekuly, protože jejich části mají
elektrický náboj; tyto pak kmitajíce opět vyzařují, atd., a celý tento
proces ve střední hodnotě postupuje právě tou rychlostí c/n.
Dotaz: Chtěl bych vysvětlit tuto věc: Kovová krystalová mřížka je tvořena kationty kovu. Mezi těmito kationty působí odpudivé síly a proto těleso drží svůj tvar. Jak je tomu ale na povrchu tělesa, kde na povrchové kationty působí jen síly z jedné strany nebo z boku. Stále tam ale chybí síly zhora. Těleso by se mělo zbortit. Chtěl bych vysvětlit proč tomu tak není.
(Radim)
Odpověď: Máte pravdu. U pevných látek jsou spolu atomy drženy opravdu elektrickými silami, i když se to musí počítat kvantově; klasická elektrodynamika dokazuje, že soustava nábojů se neudrží ve stabilní rovnováze jen elektrickými (+ event. gravitačními) silami. Atomy jsou vůči sobě v rovnovážných polohách; spíše než odpuzováním a přitahováním (z klasické mechaniky) jsme zvyklí to popisovat tak, že např. u molekuly soustava dvou atomů má minimální energii ve stavu, kdy atomy mají jistou vzdálenost. (Spíš tedy mluvíme o potenciálu či energii, ne o síle.) Rovnovážná vzdálenost atomů UVNITŘ kovu je tedy jiná než na povrchu; ten povrch je fakticky vždycky v jistém napětí a chová se proto trochu jinak. Velmi tenké vrstvy mohou mít např. jinou mezimolekulární vzdálenost. U kapalin, kde není pevná krystalová mřížka, se dá tento jev také dobře pozorovat. Je to podstatou povrchového napětí a makroskopicky, fenomenologicky se proto kapalina chová tak, jako by na povrchu měla jakousi blánu.
Dotaz: čo sú to Foucaultove prúdy.
Kde sa vyskytujú.
Ako vznikajú ???
Čo to je "Barlowove kolo" ? (Jaroslav)
Odpověď: Vážený
príteli, jiste víte, že pri zmene magnetického pole ve
smycce z vodice indukuje se v této smycce elektrický proud.
Když do podobného promenného magnetického pole strcíme
místo smycky z drátu kus plechu, mužeme si ho predstavit
složený ze spousty smycek, jako bychom ten plech vyrobili
slisováním spousty drátu. A dál je to snad jasné. V každé
té myšlené smycce se indukuje proud a protože ty smycky
jsou vodive spojeny, tak ty proudy tam nebehají ukáznene
kolem dokola ale chaoticky. Proto jim ríkáme Foucaultovy
vírivé proudy. Vyskytují se tedy všude, kde kompaktní
vodivý materiál zasahuje promenné magnetické pole. Udelejte
si jednoduchý pokus. Poveste ferit na nit a nechte toto kyvadlo
chvilku kývat a potom tesne pod nej strcte treba kus
hlinikového, nebo medeného plechu. V plechu se tyto vírivé
proudy budou indukovat a jejich magnetické pole bude velmi
znatelné kyvadlo s feritem zbrzdovat.
Barlovovo kolecko je
plechové kolecko, mužete si ho predstavit jako miniaturu
kole žebrináku. Kolo je pripojeno ke zdroji napetí tak,
že jeden pól je pripojen k ose kola, druhý pól k
nejnižšímu bodu kola. Aby tam bylo malé trení, tak se
spodek kola máchá ve žlabu se rtutí pripojené k tomu
druhému polu. Proud tedy tece všemi "žebrinami" od
stredu k obvodu, nebo obrácene, podle toho, kam pripojíme
plus pól zdroje a kam mínus pól. Když ted to kolecko
strcíme do podkovovitého magnetu tak, aby mezi jeho póly byla
práve spodní žebrina, bude na vodic, který ta žebrina
prestavuje, tlacit magnetické pole a vytlacovat tu žebrinu
z mg. pole ven. Tím ale mezi póly vleze další žebrina atd.
Bude se to kolo zkrátka otácet. Když zmeníme polaritu
zdroje, nebo otocíme magnet, bude se kolecko tocit na
opacnou stranu.
