Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
668) Skládání světelných rychlostí
20. 02. 2006
Dotaz: Dobrý den,
roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže
středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít
potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
Raketa se
pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude
vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude
tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.
Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.
Dotaz: Vážení přátelé, prosím o zodpovězení dotazu co je to SKELNÝ PŘECHOD eventuelně
teplota skelného přechodu (např. u laktózy )a čím je možné tuto veličinu
charakterizovat. Děkuji. (Markéta Stoklasová)
Odpověď: Při nízkých teplotách vibrují v polymerní látce pouze atomy kolem
rovnovážných poloh a polymer je díky tomu tvrdý a křehký - mluvíme o skelném stavu. Při dostatečném zvýšení teploty se rozkmitají celé amorfní segmenty makromolekul a následně se různě přemisťují - nyní hovoříme o kaučukovitém stavu. Při mechanickém namáhání v kaučukovitém stavu dochází jak k elastickým, tak i plastickým deformacím. Mezi skelným a kaučukovitým stavem se nachází přechodová oblast - tzv. skelný přechod, v níž nastává prudká změna některých vlastností (pevnost, optické vlastnosti, ...).
Dotaz: Zajímalo by mě vysvětlení toho: Proč voda nehoří? (honza)
Odpověď: Hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se látka (zahřátá na svoji zápalnou teplotu) slučuje s kyslíkem (oxiduje se) za silného vývoje tepla a světla. Při oxidaci vody k produkci tepla nedochází, naopak je energii třeba dodávat - proces proto nebude samovolně probíhat.
Dotaz: Při úklidu sněhu jsem upozornil, že sníh je ukládán do prostoru nástupních ploch
pro HZS. Při určování jiného místa pro ukládání sněhu na mne požadují i určení
násypného úhlu. Platí násypný úhel i pro sníh ? Ještě jsem se s tím nesetkal. (Jaroslav Kratochvíl)
Odpověď: Vzhledem k tomu, že vlastnosti sněhu nezanedbatelně závisí na jeho typu (prašan, firn, ...) a mnoha dalších okolnostech (třeba teplotě, stlačení), domnívám se, že definovat násypný úhel pro sníh obecně nemá smysl.
Pro ilustraci uveďme, že laviny mohou padat již na svazích se sklonem 15°, nejčastěji pak padají na svazích se sklonem 30-60°. Ještě lépe celou problematiku demonstruje takový sněhulák. Když uplácám z vhodného sněhu sněhuláka, naměřím na něm prakticky libovolný úhel a přesto se sněhulák nerozsype.
