FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

670) Diluent13. 02. 2006

Dotaz: Vážení přátelé, prosím o odpověď co je to DILUENT, v oblasti farmaceutické technologie. Děkuji. (Markéta Stoklasová)

Odpověď: Diluent je anglický termín pro rozpoštědlo či prostředek sloužící k naředění něčeho jiného.

(Jakub Jermář)   >>>  

671) Proč voda nehoří?11. 02. 2006

Dotaz: Zajímalo by mě vysvětlení toho: Proč voda nehoří? (honza)

Odpověď: Hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se látka (zahřátá na svoji zápalnou teplotu) slučuje s kyslíkem (oxiduje se) za silného vývoje tepla a světla. Při oxidaci vody k produkci tepla nedochází, naopak je energii třeba dodávat - proces proto nebude samovolně probíhat.

(Jakub Jermář)   >>>  

672) Násypný úhel sněhu11. 02. 2006

Dotaz: Při úklidu sněhu jsem upozornil, že sníh je ukládán do prostoru nástupních ploch pro HZS. Při určování jiného místa pro ukládání sněhu na mne požadují i určení násypného úhlu. Platí násypný úhel i pro sníh ? Ještě jsem se s tím nesetkal. (Jaroslav Kratochvíl)

Odpověď: Vzhledem k tomu, že vlastnosti sněhu nezanedbatelně závisí na jeho typu (prašan, firn, ...) a mnoha dalších okolnostech (třeba teplotě, stlačení), domnívám se, že definovat násypný úhel pro sníh obecně nemá smysl.

Pro ilustraci uveďme, že laviny mohou padat již na svazích se sklonem 15°, nejčastěji pak padají na svazích se sklonem 30-60°. Ještě lépe celou problematiku demonstruje takový sněhulák. Když uplácám z vhodného sněhu sněhuláka, naměřím na něm prakticky libovolný úhel a přesto se sněhulák nerozsype.

(Jakub Jermář)   >>>  

673) β+ rozpad11. 02. 2006

Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak může při vzniku radioaktivního záření Beta+ vzniknot při rozbití protonu (1,6726485.10-27) těžší neutron (1,6749543.10-27, kg.) Děkuji Vlachynský (Martin Vlachynský)

Odpověď: Správně soudíte, že rozpad samostatného volného protonu na neutron a pozitron (a neutrino) samovolně neprobíhá, neboť k tomu není dostatek energie (a energie souvisí s hmotností dle známého vztahu E=mc2). K β+ rozpadu dochází v jádrech některých radioaktivních izotopů, kde se chybějící energie získá na úkor zbytku jádra.

Podrobněji se o této problematice dozvíte například v článku Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší? v časopise Vesmír (číslo 76, str. 105, 1997/2).

(Jakub Jermář)   >>>  

674) Kontrakce délek11. 02. 2006

Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli kontrakce délky probíhá jen v jedné prostorové ose např. X nebo ve všech třech, neboli laicky jestli se předmět letící vysokou rychlostí zkratí, zúží i zeštíhlí. (Martin Taichl)

Odpověď: Ve většině literatury se volí jako směr pohybu práve směr osy x z čistě praktických důvodů - lépe se nám pak počítá. Bez ohledu na zvolenou soustavu souřadnic však platí, že kontrakce délky pohybujícího se tělesa nastává pouze ve směru pohybu tělesa a příčné rozměry (rozměry kolmé na směr pohybu) zůstávají zachovány.

(Jakub Jermář)   >>>