Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
672) Násypný úhel sněhu
11. 02. 2006
Dotaz: Při úklidu sněhu jsem upozornil, že sníh je ukládán do prostoru nástupních ploch
pro HZS. Při určování jiného místa pro ukládání sněhu na mne požadují i určení
násypného úhlu. Platí násypný úhel i pro sníh ? Ještě jsem se s tím nesetkal. (Jaroslav Kratochvíl)
Odpověď: Vzhledem k tomu, že vlastnosti sněhu nezanedbatelně závisí na jeho typu (prašan, firn, ...) a mnoha dalších okolnostech (třeba teplotě, stlačení), domnívám se, že definovat násypný úhel pro sníh obecně nemá smysl.
Pro ilustraci uveďme, že laviny mohou padat již na svazích se sklonem 15°, nejčastěji pak padají na svazích se sklonem 30-60°. Ještě lépe celou problematiku demonstruje takový sněhulák. Když uplácám z vhodného sněhu sněhuláka, naměřím na něm prakticky libovolný úhel a přesto se sněhulák nerozsype.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak může při vzniku radioaktivního záření Beta+
vzniknot při rozbití protonu (1,6726485.10-27) těžší neutron (1,6749543.10-27,
kg.) Děkuji Vlachynský (Martin Vlachynský)
Odpověď: Správně soudíte, že rozpad samostatného volného protonu na neutron a pozitron (a neutrino) samovolně neprobíhá, neboť k tomu není dostatek energie (a energie souvisí s hmotností dle známého vztahu E=mc2). K β+ rozpadu dochází v jádrech některých radioaktivních izotopů, kde se chybějící energie získá na úkor zbytku jádra.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli kontrakce délky probíhá jen v jedné prostorové ose
např. X nebo ve všech třech, neboli laicky jestli se předmět letící vysokou
rychlostí zkratí, zúží i zeštíhlí. (Martin Taichl)
Odpověď: Ve většině literatury se volí jako směr pohybu práve směr osy x z čistě praktických důvodů - lépe se nám pak počítá. Bez ohledu na zvolenou soustavu souřadnic však platí, že kontrakce délky pohybujícího se tělesa nastává pouze ve směru pohybu tělesa a příčné rozměry (rozměry kolmé na směr pohybu) zůstávají zachovány.
Dotaz: Mám takový dotaz. Když se těleso pohybuje pomalu nebo je v klidu, čas pro něj
plyne obyčejnou rychlostí. Když se ale těloso blíží rychlosti světla tak se čas
rapidně spomaluje (samozdřejmě vůči okolí). Není tedy pravda, že kdyby se to
těleso, čistě teoreticky dostalo, na rychlost světla, že by se čas úplně
zastavil. A kdyby cestovalo ještě větší rychlostí než C neměl by čas jít
pospátku a tak by se to těleso dostalo do minulosti. Vím, že níc nemůže cestovat
rychlostí světla natož rychleji (snad kromě tachyonů) ale jen mě to tak napadlo,
tak sem zvědav jestli mám pravdu. (Martin Taichl)
Odpověď: Dosahuje-li nějaké těleso (například hodiny) vůči nám rychlosti blízké rychlosti světla, budeme pozorovat, že jeho čas plyne pomaleji (hodiny se zpožďují). Z matematických vztahů popisujících teorii relativity skutečně vyplývá, že hodiny letící rychlostí světla by se měly zastavit (přesněji my budeme pozorovat, že stojí). Uvedomme si ale, že jde pouze o matematickou interpretaci vzorců v oblasti, kde již nemají žádný reálný fyzikální smysl. Hodiny se nám nikdy nepodaří takto urychlit (například proto, že bychom k tomu potřebovali nekonečně mnoho energie). Jde tedy o pouhé hraní si se vzorci. Ještě zjevnější to pak bude, když se do těchto vzorců pokusíme dosadit rychlost větší, než je rychlost světla - začnou totiž vycházet komplexní (ryze imaginární) hodnoty některých veličin. Včetně času. Matematicky není žádný problém zapsat např. 3i sekund nebo 5i metrů, ale fyzikálně takové hodnoty neumíme interpretovat - nemají žádný rozumný význam v reálném světě.
Dotaz: Pri poslednich snehovych prehankach (Jizeske hory) doslo u nas ke sporu (z meho
pohledu zcela zbytecnemu), zda muze byt snih tezsi nez voda (mysleno pri stejnem
objemu). Opravte mne, jestli se pletu, ale pouzivana prumerna merna hustota
snehu je 200kg/m3 (s vodnatosti snehu stoupa). Maximalni merna hustota sladke
vody pri 4°C je cca 1000kg/m3. Dekuji za odpoved a jsem s pozdravem. Petr (Petr Štěrba)
Odpověď: Hustota sněhu značně závisí na jeho stlačení a upěchování. Uvádí se, že načechraný prašan může mít hustotu již od 30 kg·m-3, upěchovaný sníh vespod laviny pak až třeba 600 kg·m-3. Při dostatečném stlačování sněhu se nám též může podařit vyrobit led s hustotou přes 900 kg·m-3. Vždy to však (za podmínek rozumně dosažitelných na zemském povrchu) bude méně než hustota vody (okolo 1000 kg·m-3 v závislosti na teplotě).
