Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
676) Hustota sněhu
10. 02. 2006
Dotaz: Pri poslednich snehovych prehankach (Jizeske hory) doslo u nas ke sporu (z meho
pohledu zcela zbytecnemu), zda muze byt snih tezsi nez voda (mysleno pri stejnem
objemu). Opravte mne, jestli se pletu, ale pouzivana prumerna merna hustota
snehu je 200kg/m3 (s vodnatosti snehu stoupa). Maximalni merna hustota sladke
vody pri 4°C je cca 1000kg/m3. Dekuji za odpoved a jsem s pozdravem. Petr (Petr Štěrba)
Odpověď: Hustota sněhu značně závisí na jeho stlačení a upěchování. Uvádí se, že načechraný prašan může mít hustotu již od 30 kg·m-3, upěchovaný sníh vespod laviny pak až třeba 600 kg·m-3. Při dostatečném stlačování sněhu se nám též může podařit vyrobit led s hustotou přes 900 kg·m-3. Vždy to však (za podmínek rozumně dosažitelných na zemském povrchu) bude méně než hustota vody (okolo 1000 kg·m-3 v závislosti na teplotě).
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, na jakém principu funguje expozimetr, jaký jsem dříve
používala při focení, na krabičku dopadne světlo a ručička ukazuje expozici.
Děkuji (krontik)
Odpověď: Pravděpodobně se jednalo o expozimetr se selenovým článkem. Na selenovém článku se po dopadu světla vytváří elektrické napětí úměrné intenzitě dopadajícího světla. Proud vyvolaný tímto napětím pak měříme galvanometrem - a právě jeho ručička nám na stupnici ukazuje doporučenou dobu expozice. Existují samozřejmě i další druhy expozimetrů, některé například využívají vlastností fotoodporu CdS. Fotoodpor sám však nevytváří žádné napětí, takže pro fungování expozimetru je nezbytný zdroj - obvykle elektrický monočlánek či baterie. Většina modernějších expozimetrů je pak postavena na bázi křemíkových fotodiod.
Dotaz: Opakovaně se mi stalo následující. Na kuchyňské lince nevytápěné chaty v zimě
stála láhev s vodou v PET láhvi. Na pohled byla voda v láhvi jednoznačně v
kapalném skupenství. Při sebemenším pohybu láhve došlo prudce ke změně
skupenství a voda v láhvi se přeměnila na led během zlomku sekundy. Připomíná mi
to jev "utajený var". Existuje něco podobného jako "utajené zmrznutí"? (Ing. Petr Heimerle)
Odpověď: Ano. Voda skutečně nemusí zmrznout hned při dosažení teploty tání/mrznutí - tedy při 0°C. Často se nám ji podaří podchladit o několik stupňu, čistou destilovanou vodu se občas podaří podchladit třeba i na -20°C. Má-li kapalina teplotu nižší, než jaká odpovídá teplotě tání/mrznutí, mluvíme o tzv. podchlazené kapalině. Podchlazená kapalina je velice citlivá na přítomnost jakýchkoli příměsí i na mechanické vzruchy. Skutečně pak stačí třeba i malé drknutí do stolu a kapalina velmi rychle zamrzne.
Dotaz: Potřebovala bych zodpovědět tuhle otázku co jsme dostaly ve fyzice. " Proč ve
dne nejsou vidět hvězdy?" Děkuji (Petra)
Odpověď: Během světlé části dne je atmosféra osvícena Sluncem. Sluneční světlo se v atmosféře lomí a rozptyluje, následkem čehož obloha (obvykle světle modře) "svítí". Intenzita světla přicházejícího od hvězd je velice malá a je během dne oblohou přesvícena. Když Slunce přestane oblohu ozařovat (ať už proto, že natane noc či třeba při zatmnění), obloha přestane "svítit" a naše oči pak snáze rozpoznají slabé světlo hvězd.
