FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

678) Podchlazená kapalina10. 02. 2006

Dotaz: Opakovaně se mi stalo následující. Na kuchyňské lince nevytápěné chaty v zimě stála láhev s vodou v PET láhvi. Na pohled byla voda v láhvi jednoznačně v kapalném skupenství. Při sebemenším pohybu láhve došlo prudce ke změně skupenství a voda v láhvi se přeměnila na led během zlomku sekundy. Připomíná mi to jev "utajený var". Existuje něco podobného jako "utajené zmrznutí"? (Ing. Petr Heimerle)

Odpověď: Ano. Voda skutečně nemusí zmrznout hned při dosažení teploty tání/mrznutí - tedy při 0°C. Často se nám ji podaří podchladit o několik stupňu, čistou destilovanou vodu se občas podaří podchladit třeba i na -20°C. Má-li kapalina teplotu nižší, než jaká odpovídá teplotě tání/mrznutí, mluvíme o tzv. podchlazené kapalině. Podchlazená kapalina je velice citlivá na přítomnost jakýchkoli příměsí i na mechanické vzruchy. Skutečně pak stačí třeba i malé drknutí do stolu a kapalina velmi rychle zamrzne.

(Jakub Jermář)   >>>  

679) Hustota rtuti10. 02. 2006

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, kolik váží litr rtuti. (Roman)

Odpověď: Hustota rtuti při 20°C je 13 546 kg·m-3, jeden litr rtuti proto váží 13,546 kg.

(Jakub Jermář)   >>>  

680) Viditelnost hvězd během dne08. 02. 2006

Dotaz: Potřebovala bych zodpovědět tuhle otázku co jsme dostaly ve fyzice. " Proč ve dne nejsou vidět hvězdy?" Děkuji (Petra)

Odpověď: Během světlé části dne je atmosféra osvícena Sluncem. Sluneční světlo se v atmosféře lomí a rozptyluje, následkem čehož obloha (obvykle světle modře) "svítí". Intenzita světla přicházejícího od hvězd je velice malá a je během dne oblohou přesvícena. Když Slunce přestane oblohu ozařovat (ať už proto, že natane noc či třeba při zatmnění), obloha přestane "svítit" a naše oči pak snáze rozpoznají slabé světlo hvězd.

(Jakub Jermář)   >>>  

681) Magnety a Curierova teplota08. 02. 2006

Dotaz: Dobrý den, rozebral jsem HDD a vyndal jsem si magnety, které drží čtecí hlavu. Při pokusu máli vliv zahřívání magnetu na jeho magneticke pole, se mi při zahřívání na přibližně 800°C po dobu jedné minuty podařilo, že se magnetické pole oslabilo na přibližně 1/4, jaké fyz. děje se udály? Je možné konvenčními způsoby pole obnovit? Děkuji za odpověd. (Vojtěch Janků)

Odpověď: V takovémto magnetu jsou jednotlivé elementární magnetické dipóly (atomy, molekuly) nasměrovány skoro všechny (alespoň v jeho jednotlivých částech zvaných domény) jedním směrem a příspěvky jednotlivých dipólů dohromady vytvářejí relativně silné magnetické pole. Pokud ale magnet začnete zahřívat, donutíte atomy a molekuly vykonávat chaotický tepelný pohyb. Při něm pak dochází ke ztrátě jednotné orientace elementárních dipólů a celkové magnetické pole slábne. Při dosažení tzv. Curieovy teploty (jejíž hodnota závisí na materiálu, z nějž je magnet vyroben) pak magnet zcela ztratí své feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou. K obnovení původních vlastností magnetu je tedy potřeba ochladit materiál pod Curierovu teplotu a případně vnějším magnetickým polem vnutit jednotlivým elementárním dipólům (resp. doménám) jednotný směr.

(Jakub Jermář)   >>>  

682) Entalpie08. 02. 2006

Dotaz: Prosím vás, moc ráda bych se dozvěděla co je přesně entalpie,čím je dána a jak se vypočítá. Děkuji Hájková (Radka Hájková)

Odpověď: Entalpie (dříve tepelný obsah, anglicky enthalpy) je fyzikální veličina vyjadřující množství tepelné energie uložené v látce. Značí se H a jednotkou je J (joule). Platí:
H = U + pV
kde U je vnitřní energie, p tlak a V objem látky. Přírustek entalpie odpovídá teplu, které látka přijme při změně stavu za stálého tlaku.

(Jakub Jermář)   >>>