Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
677) Expozimetr
10. 02. 2006
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, na jakém principu funguje expozimetr, jaký jsem dříve
používala při focení, na krabičku dopadne světlo a ručička ukazuje expozici.
Děkuji (krontik)
Odpověď: Pravděpodobně se jednalo o expozimetr se selenovým článkem. Na selenovém článku se po dopadu světla vytváří elektrické napětí úměrné intenzitě dopadajícího světla. Proud vyvolaný tímto napětím pak měříme galvanometrem - a právě jeho ručička nám na stupnici ukazuje doporučenou dobu expozice. Existují samozřejmě i další druhy expozimetrů, některé například využívají vlastností fotoodporu CdS. Fotoodpor sám však nevytváří žádné napětí, takže pro fungování expozimetru je nezbytný zdroj - obvykle elektrický monočlánek či baterie. Většina modernějších expozimetrů je pak postavena na bázi křemíkových fotodiod.
Dotaz: Opakovaně se mi stalo následující. Na kuchyňské lince nevytápěné chaty v zimě
stála láhev s vodou v PET láhvi. Na pohled byla voda v láhvi jednoznačně v
kapalném skupenství. Při sebemenším pohybu láhve došlo prudce ke změně
skupenství a voda v láhvi se přeměnila na led během zlomku sekundy. Připomíná mi
to jev "utajený var". Existuje něco podobného jako "utajené zmrznutí"? (Ing. Petr Heimerle)
Odpověď: Ano. Voda skutečně nemusí zmrznout hned při dosažení teploty tání/mrznutí - tedy při 0°C. Často se nám ji podaří podchladit o několik stupňu, čistou destilovanou vodu se občas podaří podchladit třeba i na -20°C. Má-li kapalina teplotu nižší, než jaká odpovídá teplotě tání/mrznutí, mluvíme o tzv. podchlazené kapalině. Podchlazená kapalina je velice citlivá na přítomnost jakýchkoli příměsí i na mechanické vzruchy. Skutečně pak stačí třeba i malé drknutí do stolu a kapalina velmi rychle zamrzne.
Dotaz: Potřebovala bych zodpovědět tuhle otázku co jsme dostaly ve fyzice. " Proč ve
dne nejsou vidět hvězdy?" Děkuji (Petra)
Odpověď: Během světlé části dne je atmosféra osvícena Sluncem. Sluneční světlo se v atmosféře lomí a rozptyluje, následkem čehož obloha (obvykle světle modře) "svítí". Intenzita světla přicházejícího od hvězd je velice malá a je během dne oblohou přesvícena. Když Slunce přestane oblohu ozařovat (ať už proto, že natane noc či třeba při zatmnění), obloha přestane "svítit" a naše oči pak snáze rozpoznají slabé světlo hvězd.
Dotaz: Dobrý den, rozebral jsem HDD a vyndal jsem si magnety, které drží čtecí hlavu.
Při pokusu máli vliv zahřívání magnetu na jeho magneticke pole, se mi při
zahřívání na přibližně 800°C po dobu jedné minuty podařilo, že se magnetické
pole oslabilo na přibližně 1/4, jaké fyz. děje se udály? Je možné konvenčními
způsoby pole obnovit? Děkuji za odpověd. (Vojtěch Janků)
Odpověď: V takovémto magnetu jsou jednotlivé elementární magnetické dipóly (atomy, molekuly) nasměrovány skoro všechny (alespoň v jeho jednotlivých částech zvaných domény) jedním směrem a příspěvky jednotlivých dipólů dohromady vytvářejí relativně silné magnetické pole. Pokud ale magnet začnete zahřívat, donutíte atomy a molekuly vykonávat chaotický tepelný pohyb. Při něm pak dochází ke ztrátě jednotné orientace elementárních dipólů a celkové magnetické pole slábne. Při dosažení tzv. Curieovy teploty (jejíž hodnota závisí na materiálu, z nějž je magnet vyroben) pak magnet zcela ztratí své feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou. K obnovení původních vlastností magnetu je tedy potřeba ochladit materiál pod Curierovu teplotu a případně vnějším magnetickým polem vnutit jednotlivým elementárním dipólům (resp. doménám) jednotný směr.
