FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

72) LHC a černé díry25. 01. 2010

Dotaz: Dobrý den, pokud by LHC koncem roku sestrojil černou minidírku, bylo by ji možno nějakým způsobem udržet mimo dosah hmoty tak, aby alespoň její hmotnost dále nerostla nebo by na něco podobného nebylo dost času? (A.Zweistein)

Odpověď:
1.) LHC nebude mít výkon dostatečný k vytvoření černé díry, jde tedy o velice hypotetickou záležitost na pomezí vědy a fantazie.

2.) Ikdyby se nám podařilo nějakým zázrakem černou díru vytvořit, šlo by o tak miniaturní díru, že by se okamžitě vypařila (zcela bezpečně dříve, než by se dostala k nějaké další hmotě, kterou by mohla pohltit).

Podívejte se na http://www.osel.cz/index.php?clanek=3703, kde je tato problematika podrobněji rozepsána.

(Jakub Jermář)   >>>  

73) Kompas ve vesmíru25. 01. 2010

Dotaz: Dobrý den , prosím vás mám tady takový zajímavý dotaz... kam by směřovala střelka kompasu ve vesmíru? točila by se pořád dokola a nebo co by se s ní dělo? děkuji za případnou odpověď :-) (Radek)

Odpověď: I ve vesmíru je na mnoha místech nezanedbatelné magnetické pole. Nejen Země, ale i další planety (Jupiter, Saturn, ...) mají svá magnetická pole. Magnetické pole má i Slunce a další hvězdy a tato pole se navzájen kombinují a sahají i do značných vzdáleností od mateřských těles. Střelka magnetu by se tedy natočila ve směru magnetické siločáry v daném místě.

Co by se ale dělo se střelkou, kdyby žádné měřitelné pole v jejím okolí nebylo? Na to odpovídá 1. Newtonův zákon: byla by v klidu (náhodně orientovaná), neboť by nebyla žádnou silou nucena svůj stav změnit. Pokud by byla před vložením do daného místa někým roztočena, tak by se střela prohybovala (rovnoměrně pravidelně by se otáčela), dokud by ji neutlumilo tření (= síly nutící ji změnit její stav) a pak by se zastavila s náhodnou orientací.

(Jakub Jermář)   >>>  

74) Gravitační manévr21. 12. 2009

Dotaz: V odpovědi z 14. 10. 2009 "3. kosmická rychlost" uvádíte, že "V praxi se pro dosažení 3. kosmické nebo vyšších rychlostí využívá gravitačního praku při průletu kolem planety Jupiter." Jak je to však ve vztahu k zákonu zachování energie? Podle mého selského rozumu by se měla pohybová energie sondy při přibližování k Jupiteru zvětšovat a při oddalování od něj zase úměrně tomu zmenšovat. Pokud by ji neztrácela, potom by se nutně měla měnit energie Jupitera (pravděpodobně pohybová). Nebo snad skutečně existuje nějaký způsob jak působením gravitace sondu urychlit? A jestliže ano, na úkor jaké energie se to děje? (Libor Kořista)

Odpověď: Při tzv. gravitačním praku neboli gravitačním manévru je sonda urychlována na úkor rychlosti urychlující planety. Zákony zachování energie i zachování hybnosti tedy stále platí. Planeta přichází o část své pohybové energie, kterou předá sondě. Vzhledem k obrovskému nepoměru hybností obou těles však je ovlivnění dráhy planety v praxi nepozorovatelné, zatímco ovlivnění sondy může být velmi významné.

Bližší popis gravitačního manévru naleznete například na http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_man%C3%A9vr

(Jakub Jermář)   >>>  

75) Rychlost rotace okolo zemské osy10. 11. 2009

Dotaz: Dobrý den, mohl bych vás poprosit o zaslání podoby matematického vzorce pro výpočet rotační obvodové rychlosti bodu na povrchu Země, v závislosti od proměnné hodnoty zeměpisné šířky ? Velice děkuji. (Radomír Novák)

Odpověď: Délka zemského rovníku je zhruba 40 000 km a Země se otočí okolo své osy jednou za 24 hodin. Z toho přímo plyne, že libovolný bod na rovníku spojený se zemí rotuje okolo zemské osy rychlostí 40 000 km za 24 hodin, tedy asi 1666 km/h (neboli téměř 500 m/s). S přibývající zeměpisnou šířkou rychlost klesá, až na pólech dosahuje nulové hodnoty. Vzorec pro libovolný bod na Zemi pak vypadá takto:

v = vR·cos(φ),

přičemž vR je obvodová rotační rychlost na rovníku, tedy zhruba těch 1666 km/h a φ je zeměpisná šířka daného bodu.

(Jakub Jermář)   >>>  

76) Roste hmotnost Země?10. 11. 2009

Dotaz: Roste hmotnost Země? dotaz: Podle Einsteinova vzorce pro relativistickou hmotnost platí, že tělesu, které se pohybuje vysokou rychlostí, hmotnost měřitelně narůstá. Země obíhá kolem Slunce rychlostí téměř 30 000 m/s. Podle téhož vzorce by tedy měla Země každých sedm let cca zdvojnásobit svoji hmotnost. Kde je chyba? Poznámka: S neirnecialitou Země to souviset nemůže, protože v případě hodin na družicích pro GPS je Země považována za inerciální soustavu i při své rotaci a oběhu kolem Slunce. Za odpověď děkuji. Jiří Muladi (Jiří Muladi)

Odpověď: Nikoli. Pokud se těleso vůči mně pohybuje nějakou rychlostí, naměřím jeho hmotnost o něco vyšší, než kdyby se vůči mně nepohybovalo. Pokud ale měření provedu třeba po roce, naměřím stále tutéž rychlost jako dříve. Hmotnost tělesa se s časem samovolně nemění, zůstává stejná.
(Jakub Jermář)   >>>