Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
76) Roste hmotnost Země?
10. 11. 2009
Dotaz: Roste hmotnost Země? dotaz: Podle Einsteinova vzorce pro relativistickou
hmotnost platí, že tělesu, které se pohybuje vysokou rychlostí, hmotnost
měřitelně narůstá. Země obíhá kolem Slunce rychlostí téměř 30 000
m/s. Podle téhož vzorce by tedy měla Země každých sedm let cca
zdvojnásobit svoji hmotnost. Kde je chyba? Poznámka: S neirnecialitou Země to
souviset nemůže, protože v případě hodin na družicích pro GPS je Země
považována za inerciální soustavu i při své rotaci a oběhu kolem Slunce.
Za odpověď děkuji. Jiří Muladi (Jiří Muladi)
Odpověď: Nikoli. Pokud se těleso vůči mně pohybuje nějakou rychlostí, naměřím jeho hmotnost o něco vyšší, než kdyby se vůči mně nepohybovalo. Pokud ale měření provedu třeba po roce, naměřím stále tutéž rychlost jako dříve. Hmotnost tělesa se s časem samovolně nemění, zůstává stejná.
Dotaz: Dobrý den, dneska jsem četl v novinách, že afganské dívce spadl na hlavu
18 kg balík, které vyhodilo ve vzduchu britské letadlo a že ještě byla
převezena do nemocnice. 18 kg je dost velká váha na to, aby mě zabila při
pádu ze 2 metrů... natož z několika stovek metrů či km. Teoreticky pokud
balík byl vyhozen z výšky 1 km, jakou rychlostí dopadl dívce na hlavu a
jakou hmotnost v tu chvíli měl? Děkuji (David)
Odpověď: Ono bude dost záležet nejen na hmotnosti balíku, ale také na jeho velikosti (a s tím souvisejícím aerodynamickém odporu a případně i vztlakové síle). Jistě je něco jiného, když na Vás spadne cihla a nebo načechraná peřina - a přitom obojí může mít stejnou hmotnost.
Dotaz: Lze překonat rychlost světla? Teoreticky - velice silným zdrojem (laser) budu
ze Země svítit např. na Měsíc a když velice rychle pohnu zdrojem světla
můžu teoreticky rychlost světla překonat a osvětlený bod na Měsíci by se
měl pohybovat rychleji, než je rychlost světla. Nebo se světlo "ohne". Pokud by byl tak výkonný laser, co se vlastně stane? (Ziki)
Odpověď: Pojďme si nejprve objasnit, jak to s tou rychlostí světla je. Především platí, že rychlost světla ve vakuu je konstantní a je to také nejvyšší možná rychlost přenosu informací mezi 2 místy. Z teorie i mnoha pokusů také plyne, že žádný hmotný objekt (tj. cokoli, co má nenulovou klidovou hmotnost) není možné urychlit na rychlost světla ve vakuu ani na rychlosti větší. Výše uvedené skutečnosti ale nezakazují některé jevy, které jsou pro laiky často překvapivé:
I hmotné objekty se mohou pohybovat rychleji než světlo v nějakém prostředí (za podmínky, že to bude pomaleji než je rychlost světla ve vakuu). Příkladem může být třeba rychle letící elektron (s rychlostí třeba 0,9 c), který vletí do kapky vody. Rychlost světla ve vodě je zhruba 0,75 c. Elektron sice bude ve vodním prostředí postupně bržděn (a bude docházet k emisi tzv. Čerenkovova záření), alespoň ze začátku se ale bude pohybovat rychleji, než světlo v daném prostředí (0,9 > 0,75). Jevy na tomto principu jsou pozorovány například v reaktorech jaderných elektráren či třeba v detektorech neutrin a kosmického záření.
Nehmotné "objekty", já bych to spíše nazval iluze objektů, jako třeba laserové "prasátko" na Měsíci, se může v principu pohybovat libovolně rychle. Je třeba si ale uvědomit, že nejde ani o přenos hmoty ani o přenos informace mezi jednotlivými osvětlenými místy na Měsíci (jediný přenos informace je v tomto případě ve směru Země-Měsíc). Žádné fyzikální zákony tedy tento nadsvětelný pohyb neporušuje, kromě iluze pohybu (nebo chcete-li kromě pohybu prasátka) však ale také neskýtá žádné možné využití této nadsvětelné "rychlosti".
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat kolik kyslíku vyprodukuje za hodinu strom?
děkuji (Rendy)
Odpověď: Vzhledem k rozdílnosti různých stromů a citlivosti na dalších parametrech (např. intenzita osvětlení) nelze uvést přesné konkrétní číslo, ale spíše řádový odhad: uvádí se, že "průměrný listnatý strom" je schopen vyprodukovat při plném osvětlení asi 100 litrů kyslíku za hodinu, u jehličnatých stromů bývá hodnota údajně asi o třetinu nižší.
Dotaz: Všude se uvádí, že indukční varné desky fungují na principu vířivých
proudů, které jsou buzeny vysokofrekvenčním elmg. polem. Ale současně se
uvádí nutnost hrnců z magnetických materiálů (tedy ne např. hliníkové).
Vířivé proudy ale mohou vznikat v každém kovu, tady i v hliníkovém dnu
hrnce. Jak to tedy je? Nemám možnost si to ověřit. (Martin Sýkora)
Odpověď: I nás to zajímalo a tak jsme zhruba před rokem provedli několik experimentů. Výsledkem bylo zjištění, že není potřeba, aby materiál byl magnetický. Hliníkové nádobí však obvykle nelze použít, protože je příliš vodivé a indukční vařič se sám vypíná (ochrana před přetížením a zničením). Více se o pokusech s indukčními vařiči dozvíte v článku Petera Žilavého Zkoumání indukčního vařiče.
