Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
184) Vnitřní energie a rozměry vesmíru
27. 03. 2008
Dotaz: Pokud bych vytvořil 2 "vesmíry", každý s jiným počtem rozměrů, bude záviset
jejich "vnitřní" energie (energie existující v těchto vesmírech) na počtu
rozměrů ? (Standa)
Odpověď: Na vnitřní energii lze trochu zjednodušeně nahlížet jako na energii neuspořádaného pohybu atomů, molekul či dalších částeček. Tato (v podstatě kinetická) energie je přitom závislá na počtu rozměrů (přesněji na počtu tzv. stupňů volnosti). Čistě hypoteticky tedy jiný počet rozměrů vesmíru povede na jinou hodnotu vnitřní energie, co by to ale v dané situaci s N rozměry konkrétně znamenalo, to si netroufám spekulovat.
Dotaz: Proč je Slunce žluté, večer oranžové nebo červené (Katka)
Odpověď: Jde zejména o důsledek rozptylu světla v atmosféře - večer prochází sluneční paprsky atmosférou více šikmo, jsou tedy rozptylovány na větší dráze a tedy více. Různé barvy se přitom rozptylují různě intenzivně.
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jaká barva se láme na spektrálním hranolu
nejvíce.A která z frekvencí ttónu bude zdravým uchem vnímána jako nejvyšší.
Děkuji mnohokrát za odpověď (petra)
Odpověď: Obecně se na hranolu více láme světlo s kratší vlnovou délkou (tedy fialové a modré více nž oranžové a červené).
Uvádí se, že průměrná hodnota nejvyšší slyšitelné frekvence u dvacetiletého až třicetiletého člověka se zdravým sluchem při 90 dB je 14-17 kHz.
Dotaz: Kde je možno najít odvození gravitační konstanty? (Milan Zapletal)
Odpověď: Gravitační konstanta patří mezi základní konstanty ve vesmíru a nelze ji z ničeho odvodit. Můžeme ji ale měřit. O měření gravitační konstanty pojednává třeba článek Václava Kaizra na
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě jakým směrem a jak velké gravitační zrychlení působí
na těleso v jádru Země. Děkuji (Pacourek Petr)
Odpověď: Ve středu Země se navzájem vyruší gravitační působení jednotlivých částí Země a proto je zde gravitační zrychlení (nepočítáme-li třeba vliv Slunce) prakticky nulové. U nulového zrychlení pak nemá smysl mluvit o směru.
