Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
559) Kam se poděla energie
05. 09. 2006
Dotaz: Dobrý den, známý se chtěl "blýsknout", a tak mi dal k zodpovězení tuto
"hádanku". Natáhneme pružinu (takže se zvýší její polohová energie) a takto
nataženou pružinu dáme do kyseliny, která ji rozleptá. Otázka zní, kam se poděla
polohová energie natažené pružiny (nebo lépe, na co se změnila). Je možné, že na
teplo? Nejsem si jistý správností odpovědi, proto děkuji předem za odpověď vaši. (Marek Veselý)
Odpověď: Aby pružina zůstala natažená, musí ji něco v natažném stavu držet. Po ponoření do kyseliny se pak buď tento držák či část pružiny rozleptá dříve než zbytek a zbytek pružiny se smrští do nenataženého stavu, čímž zamíchá kyselinu - uvede ji do pohybu. Kinetická energie kyseliny se pak celkem rychle přemění na chaotický pohyb, vnímaný jako (velmi nepatrný, stěží měřitelný) vzrůst teploty.
Toto vysvětlení však není úplně přesné, a proto nám František Kříž poslal toto upřesnění:
V okamžiku kdy se pružina v kyselině přetrhne, její celkový průřez bude působením kyseliny již zmenšený. Bude tím zmenšená tuhost pružiny i její energie napružení. Takže stále zůstává otázka - co se stalo s energií, která představuje rozdíl mezi původní energií napružení a energií v okamžiku přetržení? Správná odpověď by měla znít zhruba ve smyslu: V napruženém materiálu jsou atomy vychýlené z rovnovážných poloh, takže k jejich uvolnění z vazeb stačí menší energie. Nejsem chemik ale odhadoval bych že pokud se při rozpouštění kovu (uvolňování atomů z původních vazeb a vytváření vazeb nových) uvolňuje energie - zvyšuje teplota, tak v případě napnuté pružiny bude konečná teplota o něco vyšší.
Dotaz: Na ktorej strane mesiaca pristali americania. Na tej co je stale otocena k zemi,
alebo na tej co nie je ? Dakujem (Siegfried)
Odpověď: Američané (sondy s lidskou posádkou) přistáli na měsíci celkem 6x (Apollo 11, 12, 14, 15, 16 a 17), a to vždy na přivrácené straně Měsíce (tedy na straně otočené k Zemi).
Dotaz: rád bych věděl, v čem je problém postavit auto poháněné elektrickou energií, že
se nevyrovná (cenou a vlastnostmi) běžnému. (Daniel)
Odpověď: Elektromobily, jak se automobily poháněné elektřinou většinou nazývají, mají problémy především s uchováním elektrické energie - tedy s akumlátory a bateriemi. Akumlátory jsou relativně velké, těžké a drahé. Výzkum a vývoj v této oblasti však jde nezadržitelně kupředu (vzpomeňte, jaké akumlátory byly v mobilech před pár lety a jaké jsou tam dnes) a tak je velice pravděpodobné, že se většího nasazení elektromobilů relativně brzy dočáme.
Dotaz: Dobrý den. Viděl jsem v seriálu Brainiac (Discovery channel), jak za pomocí
kousku drátu a alobalu sestrojili fungující externí anténu na mobil. Chci si
tento experiment také vyzkoušet. Bohužel si pamatuji pouze kusé informace a na
číslo dílu si nevzpomenu vůbec. Pokud se nepletu, délka drátu (anténty) musí mít
přesně nějaký násobek vlnové délky "chytaného" záření. Vyčetl jsem, že se běžně
používají antény velikostí 1/2, 1/4, 1/8, 1/16 lambda. Za pomoci vzorce vlnová
délka = rychlost záření / frekvence jsem vypočítal vlnovou délku 900MHz záření
(pro mobilní telefony se v Evropě používá 900 a 1800MHz), která činí 0,333102,
ale nevím jednotky. Jestli metru nebo milimetru. V pořadu mu to vyšlo nějak nad
tři centimetry. Mohl bych Vás poprosit o pomoc s výpočtem délky drátu (tedy
antény)? Mnohokrát děkuji! (Ondřej Vaverka)
Odpověď: Počítáte správně - stačí vydělit rychlost šíření elektromagnetického vlnění (neboli rychlost světla) jeho frekvencí a vyjde vám vlnová délka. Pokud počítáte v základních jednotkách, tedy rychlost v m/s a frekvenci v Hz, pak vám výsledná vlnová délka vyjde v metrech.
Je dost pravděpodobné, že při výpočtech byla použita frekvence 1900MHz obvyklá u mobilních sítí v USA, potom by totiž vycházelo:
299 792 458 m/s děleno 1 900 000 000 Hz = 0,15778 m
čtvrtvlna s frekvencí 1900MHz by pak měla délku 3,944 cm. Pro evropské frekvence 900MHz a 1800MHz pak vychází délka čtvrtvlny na 8,324 a 4,164 centimetru.
Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním
průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických
kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na
internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za
odpověď. (Ondřej)
Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.
