Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
562) Délka antény GSM
04. 09. 2006
Dotaz: Dobrý den. Viděl jsem v seriálu Brainiac (Discovery channel), jak za pomocí
kousku drátu a alobalu sestrojili fungující externí anténu na mobil. Chci si
tento experiment také vyzkoušet. Bohužel si pamatuji pouze kusé informace a na
číslo dílu si nevzpomenu vůbec. Pokud se nepletu, délka drátu (anténty) musí mít
přesně nějaký násobek vlnové délky "chytaného" záření. Vyčetl jsem, že se běžně
používají antény velikostí 1/2, 1/4, 1/8, 1/16 lambda. Za pomoci vzorce vlnová
délka = rychlost záření / frekvence jsem vypočítal vlnovou délku 900MHz záření
(pro mobilní telefony se v Evropě používá 900 a 1800MHz), která činí 0,333102,
ale nevím jednotky. Jestli metru nebo milimetru. V pořadu mu to vyšlo nějak nad
tři centimetry. Mohl bych Vás poprosit o pomoc s výpočtem délky drátu (tedy
antény)? Mnohokrát děkuji! (Ondřej Vaverka)
Odpověď: Počítáte správně - stačí vydělit rychlost šíření elektromagnetického vlnění (neboli rychlost světla) jeho frekvencí a vyjde vám vlnová délka. Pokud počítáte v základních jednotkách, tedy rychlost v m/s a frekvenci v Hz, pak vám výsledná vlnová délka vyjde v metrech.
Je dost pravděpodobné, že při výpočtech byla použita frekvence 1900MHz obvyklá u mobilních sítí v USA, potom by totiž vycházelo:
299 792 458 m/s děleno 1 900 000 000 Hz = 0,15778 m
čtvrtvlna s frekvencí 1900MHz by pak měla délku 3,944 cm. Pro evropské frekvence 900MHz a 1800MHz pak vychází délka čtvrtvlny na 8,324 a 4,164 centimetru.
Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním
průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických
kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na
internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za
odpověď. (Ondřej)
Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.
Dotaz: Dobrý den.Chtěla jsem se zeptat,jaktože dvě různě těžká tělesa dopadnou ve vakuu
stejně,když na ně působí gravitační síla a ta je přece F=m*g a záleží tudíž na
hmotnosti? (Tereza Neuwirthová)
Odpověď: Zjednodušeně řečeno na 3x hmotnější těleso skutečně bude působit 3x větší přitažlivá gravitační síla, zároveň však bude mit 3x větší setrvačnost, takže bude 3x obtížnější jej urychlit směrem k Zemi. Vyjde to tedy nakonec stejně, jakokoli je těleso těžké, nebo» velikost síly se vykrátí právě s onou "setrvačností".
Trochu exaktněji: jak brzy těleso dopadne závisí na jeho rychlosti, resp. zrychlení. Zrychlení tělesa dokážeme vypočítat ze síly na něj působící dle 2. Newtonova zákona (F=m·a), takže víme, že zrychlení bude a=F/m. Za sílu F pak dosadíme gravitační sílu F=m·g, čímž dostaneme a=(m·g)/m=g. Všechna tělesa by tedy na Zemském povrchu bez odporu vzduchu padala se zrychlením g.
Dotaz: Zdravím, zajímalo by mne jaký máte názor na éter a na následující článek -
http://www.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006040007 předem díky (bullshooter)
Odpověď: Existence éteru, jakožto média pro přenos energie (především pak elektromagnetického záření) byla zkoumána již koncem 19. století a již tehdy byla velice problematická. Aby totiž existence éteru dávala smysl, musel by tento hypotetický éter mít některé navzájem si odporující vlastnosti - například by musel být velice řídký (aby nebrzdil Zemi při obíhání okolo Slunce) a zároveň by musel být velice tuhý (což plyne z vysoké rychlosti šíření světelného signálu). Od existence éteru pak bylo upuštěno poté, co Albert Einstein formuloval teorii relativity. Ta vysvětluje různé jevy jiný způsobem a existence éteru se proto jeví jako zbytečná a neopodstatněná.
Výše zmíněný článek na serveru Gnosis9.net považuji za zábavně nesmyslný.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak vypočítat velikost síly při nárazu,
pusobící na tuhou překážku od pohybujícího se tělesa konstantní rychlostí a
hmotnosti.Děkuji. (Tomáš)
Odpověď: Velikost síly nelze bez zadání dalších parametrů určit. Při nárazu se bude narážející těleso deformovat a právě na způsobu a rychlosti deformace závisí, jak velká tato síla bude.
