Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
665) Měření periodických kmitů
27. 02. 2006
Dotaz: Dobry den! Byla bych moc rada,kdybyste mi zodpovedel menci otazku:Proc,kdyz
merime periodu kmitani,zmackneme stopky,kdyz teleso prochazi rovnovaznou polohou
a ne,kdyz je v krajnich mistech. Dekuji mnohokrat (Anna)
Odpověď: V místě okolo největší výchylky se těleso nachází poměrně dlouhou dobu a relativně málo se mění jeho poloha (těleso se zde přece při otočce musí nejdříve zastavit) - je tedy těžké přesně odhadnout, zda už těleso úplně zastavilo nebo se ještě maličko pohybuje. V rovnovážné poloze se těleso naopak pohybuje nejrychleji, nejméně se poblíž této polohy zdrží a tudíž bývají nepřesnosti při měření nejmenší. Navíc reálné kmity se budou utlumovat, takže místo největší výchylky se bude trochu měnit, zatímco rovnovážná poloha zůstává stále stejná a snadněji se tedy měří (můžeme si tam snáze umístit nějakou risku).
Dotaz: Co sa stane s kompasom vo vakuu. Myslim tym ukazoval by nejaky smer alebo nie? (huja)
Odpověď: Kompas je založen na interakci zmagnetované střelky (obvykle kus plíšku vykazující nenulový celkový magnetický dipól) s magnetickým polem Země. Jelikož relativní permeabilita vzduchu je v podstatě rovna 1, bude se magnetické pole projevovat ve vzduchu stejně, jako ve vakuu. Byla-li by relativní permeabilita jiná, docházelo by v izotropním prostředí k zesilování či zaslabování účinku magnetického pole. Tento jev nastává třeba ve vodě (relativní permeabilita vody je 0,999 991), kde jsou účinky magnetického pole nepatrně zeslabeny.
Dotaz: Můžete mi prosim, něco bližšího napsat o energetizujících Teslových destičkách?
Jaký je Váš názor na energetizující Teslovy destičky? Děkuji (Egermayerová Marcela)
Odpověď: Na internetu je několik stránek s informacemi o jakýchsi "Teslových destičkách" majících zachytávat jakousi neměřitelnou energii a předávat ji člověku. Není třeba hlubokých vědomostí k tomu, aby čtenář zjistil, že se jedná o naprostý nesmysl - někdo se pouze rozhodl vydělávat na slepé důvěře a naivitě některých lidí. Vzhledem k ceně, kterou za ony destičky požadují, je tento podvodný obchod bohužel asi výnosný.
roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže
středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít
potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
Raketa se
pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude
vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude
tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.
Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.
Dotaz: Vážení přátelé, prosím o zodpovězení dotazu co je to SKELNÝ PŘECHOD eventuelně
teplota skelného přechodu (např. u laktózy )a čím je možné tuto veličinu
charakterizovat. Děkuji. (Markéta Stoklasová)
Odpověď: Při nízkých teplotách vibrují v polymerní látce pouze atomy kolem
rovnovážných poloh a polymer je díky tomu tvrdý a křehký - mluvíme o skelném stavu. Při dostatečném zvýšení teploty se rozkmitají celé amorfní segmenty makromolekul a následně se různě přemisťují - nyní hovoříme o kaučukovitém stavu. Při mechanickém namáhání v kaučukovitém stavu dochází jak k elastickým, tak i plastickým deformacím. Mezi skelným a kaučukovitým stavem se nachází přechodová oblast - tzv. skelný přechod, v níž nastává prudká změna některých vlastností (pevnost, optické vlastnosti, ...).
