Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
669) Skelný přechod
13. 02. 2006
Dotaz: Vážení přátelé, prosím o zodpovězení dotazu co je to SKELNÝ PŘECHOD eventuelně
teplota skelného přechodu (např. u laktózy )a čím je možné tuto veličinu
charakterizovat. Děkuji. (Markéta Stoklasová)
Odpověď: Při nízkých teplotách vibrují v polymerní látce pouze atomy kolem
rovnovážných poloh a polymer je díky tomu tvrdý a křehký - mluvíme o skelném stavu. Při dostatečném zvýšení teploty se rozkmitají celé amorfní segmenty makromolekul a následně se různě přemisťují - nyní hovoříme o kaučukovitém stavu. Při mechanickém namáhání v kaučukovitém stavu dochází jak k elastickým, tak i plastickým deformacím. Mezi skelným a kaučukovitým stavem se nachází přechodová oblast - tzv. skelný přechod, v níž nastává prudká změna některých vlastností (pevnost, optické vlastnosti, ...).
Dotaz: Zajímalo by mě vysvětlení toho: Proč voda nehoří? (honza)
Odpověď: Hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se látka (zahřátá na svoji zápalnou teplotu) slučuje s kyslíkem (oxiduje se) za silného vývoje tepla a světla. Při oxidaci vody k produkci tepla nedochází, naopak je energii třeba dodávat - proces proto nebude samovolně probíhat.
Dotaz: Při úklidu sněhu jsem upozornil, že sníh je ukládán do prostoru nástupních ploch
pro HZS. Při určování jiného místa pro ukládání sněhu na mne požadují i určení
násypného úhlu. Platí násypný úhel i pro sníh ? Ještě jsem se s tím nesetkal. (Jaroslav Kratochvíl)
Odpověď: Vzhledem k tomu, že vlastnosti sněhu nezanedbatelně závisí na jeho typu (prašan, firn, ...) a mnoha dalších okolnostech (třeba teplotě, stlačení), domnívám se, že definovat násypný úhel pro sníh obecně nemá smysl.
Pro ilustraci uveďme, že laviny mohou padat již na svazích se sklonem 15°, nejčastěji pak padají na svazích se sklonem 30-60°. Ještě lépe celou problematiku demonstruje takový sněhulák. Když uplácám z vhodného sněhu sněhuláka, naměřím na něm prakticky libovolný úhel a přesto se sněhulák nerozsype.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak může při vzniku radioaktivního záření Beta+
vzniknot při rozbití protonu (1,6726485.10-27) těžší neutron (1,6749543.10-27,
kg.) Děkuji Vlachynský (Martin Vlachynský)
Odpověď: Správně soudíte, že rozpad samostatného volného protonu na neutron a pozitron (a neutrino) samovolně neprobíhá, neboť k tomu není dostatek energie (a energie souvisí s hmotností dle známého vztahu E=mc2). K β+ rozpadu dochází v jádrech některých radioaktivních izotopů, kde se chybějící energie získá na úkor zbytku jádra.
