Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
681) Magnety a Curierova teplota
08. 02. 2006
Dotaz: Dobrý den, rozebral jsem HDD a vyndal jsem si magnety, které drží čtecí hlavu.
Při pokusu máli vliv zahřívání magnetu na jeho magneticke pole, se mi při
zahřívání na přibližně 800°C po dobu jedné minuty podařilo, že se magnetické
pole oslabilo na přibližně 1/4, jaké fyz. děje se udály? Je možné konvenčními
způsoby pole obnovit? Děkuji za odpověd. (Vojtěch Janků)
Odpověď: V takovémto magnetu jsou jednotlivé elementární magnetické dipóly (atomy, molekuly) nasměrovány skoro všechny (alespoň v jeho jednotlivých částech zvaných domény) jedním směrem a příspěvky jednotlivých dipólů dohromady vytvářejí relativně silné magnetické pole. Pokud ale magnet začnete zahřívat, donutíte atomy a molekuly vykonávat chaotický tepelný pohyb. Při něm pak dochází ke ztrátě jednotné orientace elementárních dipólů a celkové magnetické pole slábne. Při dosažení tzv. Curieovy teploty (jejíž hodnota závisí na materiálu, z nějž je magnet vyroben) pak magnet zcela ztratí své feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou. K obnovení původních vlastností magnetu je tedy potřeba ochladit materiál pod Curierovu teplotu a případně vnějším magnetickým polem vnutit jednotlivým elementárním dipólům (resp. doménám) jednotný směr.
Dotaz: Prosím vás, moc ráda bych se dozvěděla co je přesně entalpie,čím je dána a jak
se vypočítá. Děkuji Hájková (Radka Hájková)
Odpověď: Entalpie (dříve tepelný obsah, anglicky enthalpy) je fyzikální veličina vyjadřující množství tepelné energie uložené v látce. Značí se H a jednotkou je J (joule). Platí:
H = U + pV
kde U je vnitřní energie, p tlak a V objem látky. Přírustek entalpie odpovídá teplu, které látka přijme při změně stavu za stálého tlaku.
Dotaz: Jaky je rozdil mezi vlnami z mikrovlne trouby (2.45 GHz) a vlnami z bezdratoveho
vysilace (2.4 GHz) na tvorbu bezdratove pocitacove site? Neco jako Lan/Wan,
pouze s tim rozdilem, ze jde vse pres mikrovlnne zareni z bezdratoveho routeru.
Je bezdratovy vysilac, pouzivany misto kabelu a routeru pro pocitacove site,
nebezpecny pro zdravi? (Petr Svoboda)
Odpověď: Z pohledu fyziky se jedná o elektromagnetické záření s velice podobnou frekvencí (a tedy vlnovou délkou). Podstatné však je, že frekvence není zcela stejná - zatímco bezdrátové počítačové sítě využívají relativně neškodné frekvence okolo 2.40 GHz (a samozřejmě i spoutu jiných, záleží na technologiích a standardech), záření v mikrovlnné troubě je schválně naladěno na frekvenci 2.45 Ghz, která odpovídá vlastním kmitům molekul vody... a tedy s molekulami vody také snadno interaguje, nutí je kmitat intenzivněji a tím vodu zahřívá.
Nutno ještě dodat, že zatímco typická domácí bezdrátová počítačová síť bude mít vysílací výkon určitě menší než 1 watt, v mikrovlnné troubě půjde minimálně o stovky wattů.
Dotaz: chtěla bych se zeptat kdy byla vynalezena první lednička na světě a kdo ji
sestrojil. díky (jana kábrtová)
Odpověď: První fungující model lednice údajně demonstroval už v roce 1748 William Cullen na univerzitě v Glasgowě. První lednici prý navrhl Oliver Evans (USA) v roce 1805. První skutečný mrazicí stroj postavil v roce 1834 další Američan - Jakob Perkins. Mnoho studií se shoduje v tom, že za vynálezce lednice lze považovat Němce Carla von Lindeho, jenž si dal v roce 1876 (některé zdroje uvádějí rok 1874) patentovat kompresorovou čpavkovou lednici. První domácí chladnici začala v roce 1911 vyrábět firma General Electric. Stojí ještě za povšimnutí, že až do roku 1929 se jako refrigeranty používaly jedovaté plyny NH3, CH3Cl a SO2.
Dotaz: Dobrý den. Při čtení dotazů jsem si vzpomněl, jak jsem se jednou s kamarádem přel
o to, jestli, když vyskočím uvnitř vlaku jedoucího konstantní rychlostí svisle
vzhůru, zdali dopadnu na stejné místo, nebo zpomalím a dopadnu směrem dozadu o
kus vedle. Myslím že neztratím svou rychlost a dopadnu na stejné místo, avšak
kamarád si to nemyslí. Děkuji za odpověď (matousek)
Odpověď: Pokud vlak nebude zrychlovat, zpomalovat či zatáčet, dopadnete na stejné místo. Vzpomeňte si na znění prvního Newtonova zákona "těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu ... ". Vy ve vlaku jste takové těleso pohybující se rovnoměrně přímočaře (odmysleme nyní vertikální pohyb a gravitační sílu, která vás nutí zase dopadnou na podlahu). Pokud tedy vlak pod váma nezačne zrychlovat, zpomalovat či zatáčet (= uhýbat vám do strany), pak se vy i vlak pohybujete společně rovnoměrně přímočaře a musíte tedy dopadnout na stejné místo, odkud jste vyskakoval (vzhledem k vlaku). Ostatně zkuste si to!
