Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
696) Zamlžené sklo auta
23. 01. 2006
Dotaz: dobrý den, ráda bych věděla, jestli je účinnější na zamžené přední sklo auta
nechat foukat studený nebo teplý vzduch a proč. Děkuji (krontik)
Odpověď: Pokud mají teplý i studený vzduch přibližně stejnou (absolutní) vlhkost, je samozřejmě lepší použít vzduch teplejší. Nevyplatí se tedy na studené zamlžené sklo dýchat - vzduch vycházející z úst má vysokou vlhkost, vyplatí se ale vzduch, který by byl foukán na sklo předehřívat (pakliže to technické řešení automobilu umožňuje).
Dotaz: Nedavno jsem v diskuzi na internetu narazil na nazor, ze permanentni
magnet, ktery je priplacnuty na stenu lednicky a drzi tam papirek s poznamkou,
vykonava praci bez prisunu ci ubytku energie. Ze je to vlastne takove perpetum
mobile. Snazil jsem se nad tim premyslet a vytvoril jsem si urcitou svoji
predstavu, tak by me zajimalo jak to opravdu je. Kde tedy magnet bere svoji
energii na to aby mohl byt neustale pripnut na lednici? Jak funguji sily, ktere
proudi z magnetu a prochazi kovovym predmetem v jeho tesne blizkosti. A vykonava
tedy magnet na lednici (drzic papirek) praci? (Aleš Meister)
Odpověď: Magnet držící papírek žádnou práci nevykonává. Možná to vypadá na první pohled nelogické, ale zkusme nahradit magnet hřebíkem hřebíkem nebo lepidlem - když bude papír na ledničce držet hřebík, asi nám bude připadat v pořádku, že niko žádnou práci nekoná. A to přesto, že hřebík na papír působí silou (kdyby nepůsobil, je výslednice sil působících na papír rovna gravitační síle a papír by musel začít padat). A jelikož tedy magnet žádnou práci nekoná, nespotřebovává ani žádnou energii.
K tomu jak funguji sily, ktere proudi z magnetu a prochazi kovovym predmetem v jeho tesne blizkosti - zde doporučuju přidržet se představy že žádná síla neproudí, ale magnet působí silou na stěnu lednice a ta (dle zákona akce a reakce) zase působí silou (přitahuje) na magnet. Detailní pochopení celého jevu by vyžadovalo podrobnější rozbor chování magnetických dipólů v nehomogenním magnetickém poli.
Messierův katalog vytvořil francouzský astronom Charles Messier jako soupis mlhavých vesmírných objektů (hvězdokup, mlhovin a galaxií). Jeho první vydání z roku 1771 obsahovalo 45 objektů, v současné době katalog obsahuje 110 objektů označovaných M1 až M110.
Planetu Uran objevil William Herschell se svým dalekohledem při systematickém prohledávání oblohy 13. března 1781. Uran byl vlastně pozorován předtím už mnohokrát, ale byl mylně považován za hvězdu.
Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.
Vyrobit dokonale přesné zrcadlo o průměru několika metrů je technologicky velmi obtížné a drahé. Složením zrcadla z menších komponent tedy umožňuje vyrábět dalehohledy výrazně levněji (či s větším průměrem zrcadla při stejné ceně).
Dotaz: Chtěl bych se zeptat za jak dlouho dorazí ze slunce světlo na zem. (Jan Peterka)
Odpověď: Jelikož se Země pohybuje okolo Slunce nikoli po kruhu, ale po elipse, mění se v průběhu roku i vzdálenost Země od Slunce. Pozici, kdy je Země ke Slunci nejblíže nazýváme perihélium (perihel, česky též přísluní; nastává okolo 4. ledna), zatímco nevzdálenější polohu nazýváme afélium (afel, česky též odsluní). Nachází-li se Země v perihéliu, trvá cesta světelnému paprsku nejkratší dobu - jen 489 sekund (8 minut a 9 sekund). Nejdéle to pak světlu trvá, je-li Země v aféliu - okolo 509 sekund (8 minut a 28 sekund).
Dotaz: Na stránkách nějaké firmy, která se zabývá řezáním materiálu vodním paprskem
jsem četl, že při tom dochází ke stlačení vody až o 20 %. Je to možné? Kapaliny
mají být nestlačitelné. Nemůže docházet jen ke stlačení plynů rozpoštěných ve
vodě? Dík. (Hajšman Luboš)
Odpověď: Pro potřeby vysvětlení jevů okolo nás se obvykle předpokládá, že voda stlačitelná není. Není to ale zcela pravda - voda je stlačitelná, jen je k jejímu stlačení potřeba obrovského tlaku. Pokud bych například chtěl litr vody stlačit na 990 ml, tj. zmenšit objem o pouhé 1%, potřeboval bych vyvinout tlak přes 20 MPa. To je 200x více, než je běžný atmosférický tlak okolo vás. Při řezání materiálů proudem vody (vodním paprskem) se ale dosahuje tlaku až 600 MPa. Za těchto podmínek je stlačení vody o zmíněných 20% možné.
