|
FyzWeb články |
||||
Před námi je poslední díl seriálu a s ním to, co se jinam nevešlo. Věříme, že jsme Vás inspirovali nebo alespoň zaujali a že ukázky videa z rychloběžné kamery vám pomohou při vysvětlování nebo osvěžení hodin fyziky stejně jako nám. Blesky z Ruhmkorffova induktoruRuhmkorffův induktor a výboje z něj jsme zmínili hned na začátku jako příklad děje, který je pro naši kameru příliš rychlý. Nemůžeme sice pozorovat šíření výboje, získáme ale aspoň snímky „klikatých blesků“ a můžeme pozorovat, jaký vliv má průchod blesku na plamen.
Další záběry výbojů získáme po připojení kontaktů induktoru k výbojové trubici plněné plynem. V závislosti na použitém plynu se mění barva výboje i délka svítícího sloupce, jeho charakter je ale vždy stejný – vidíme katodové světlo, které se střídavě objevuje v jedné a druhé části trubice. Můžeme tak dokumentovat, že vysoké napětí na výstupu induktoru je střídavé, pro použitý induktor je jeho frekvence 84 Hz. Rozdílná délka svítícího sloupce pak souvisí s různým průrazným napětím a tlakem plynů v trubicích.
Zobrazování monitoru a projektoruFrekvence snímání 1200 Hz je dostatečná k tomu, abychom se přesvědčili, jakým způsobem vytváří iluzi obrazu monitor počítače nebo dataprojektor. Na snímku CRT monitoru vidíme, že obrazovka je po většinu času černá a obraz se postupně rozsvěcuje jen na malou chvíli. Frekvence zobrazování byla v počítači nastavena na 75 Hz a měření v klipu ukazuje 76 Hz.
Záběry světla projektoru ukazují, že se obraz vykresluje třikrát po sobě, pokaždé jinou základní barvou a pak ještě bíle. Jedná se o tzv. DLP projektor, který skládá barevný obraz rozsvěcením barev postupně, ne jejich mícháním. Výsledný barevný vjem je pak ze série rychle se střídajících obrazů základních barev vytvořen až v mozku.
Leidenfrostův jevLeidenfrostův jev se odborně nazývá děj, který zná každý, kdo někdy stříkl trochu vody na rozpálenou plotnu. Je-li plotna dostatečně horká, voda místo zasyčení a odpaření utvoří kapičky a v těchto kapičkách se kutálí po plotně. Důvodem pro nezvyklé chování kapiček je prudké odpařování a expanze vodní páry v místě kontaktu s plotnou. Unikající pára pak nadzvedává celou kapku a posunuje ji po jakémsi vzduchovém polštáři. Podařilo se nám natočit záběry několika kapek pohybujících se na rozžhaveném elektrickém vařiči a jejich chování nám přijde fascinující. V záběrech vidíme kapky, jak dopadají na vařič, rozletí se prudkou expanzí do stran, povrchové napětí je zastaví a udrží pohromadě a pak se kutálí po plotně a nemohou se ani propadnout do prostoru mezi závity spirály.
Další již zvěřejněné díly seriálu
Autory seriálu jsou RNDr. Jan Koupil a RNDr. Vladimír Vícha. | ||||
