V galvanických článcích vzniká elektrické napětí mezi dvěma různými kovy (elektrodami) umístěnými v elektrolytu. V níže popsaném provedení experimentu je elektrolyt představován citronovou šťávou (zředěná kyselina citronová) a jako elektrody jsou používány běžně dostupné předměty - desetikoruna (měděný povrch), pětikoruna (niklový povrch) a hliníková vidlička.

Schopnost kapalin vést elektrický proud charakterizuje veličina měrná elektrická vodivost (konduktivita). Jednotkou je siemens na metr, v praxi se ale často používá spíše mikrosiemens na centimetr (μS/cm). Čím větší je naměřená hodnota, tím snáze kapalina vede elektrický proud. Vodivost kapaliny souvisí s množstvím iontů, které mohou přenášet elektrický náboj. Ionty vznikají například při rozpouštění některých látek.

Z hlediska tepelné bilance můžeme chemické a fyzikální děje dělit na exotermické, při kterých se vyvíjí teplo (dochází k ohřívání), a endotermické, které teplo naopak odebírají z okolí (dochází k ochlazování). Příkladem endotermického děje je rozpouštění jedlé sody (hydrogenuhličitanu sodného) ve vodě.

Vypařování je změna skupenství, při které se kapalina mění v plyn. Vypařování je tím intenzivnější, čím vyšší je teplota kapaliny. Během této přeměny kapalina odebírá ze svého okolí teplo, čímž sebe i okolí ochlazuje.

Zveme aktivní učitele a lektory biologie, chemie, fyziky, zeměpisu, matematiky a informatiky ze všech typů škol a volnočasových zařízení, kteří se chtějí podělit se svými zkušenostmi, na Českou národní přehlídku vzdělávacích aktivit - Science on Stage, která proběhne v rámci Noci vědců 30. 9. 2016 v iQLandii v Liberci. Pojďte předvést to nejlepší, co děláte, a vyměnit si zkušenosti s ostatními nadšenci z celé ČR i Evropy!

Přihlášky přijímáme do 10. 9. 2016.