FyzWeb  články
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty


Licence Creative Commons (Uveďte autora - Nevyužívejte komerčně - Zachovejte licenci)
Spinner ve výuce fyziky 2017-06-09 

Výsledek obrázku pro spinner

Ulice i školy zaplavily děti třímající roztočené spinnery. Fyzikář tuto hračku bude moci využít i poté, co módní vlna opadne. V článku jsou 3 náměty (nejen) do hodin fyziky.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Opalovací krém a ochrana proti UV záření 2016-10-25 

Na povrch Země přichází ze Slunce nejen viditelné světlo a infračervené záření, ale také záření ultrafialové (UV). Většina (až 99 %) dopadajícího UV záření se řadí k typu A (315 až 400 nm), pro člověka je ovšem nebezpečnější typ B (280 až 315 nm), který může mít na svědomí například vznik nádorových onemocnění kůže. Proti typům A i B se chráníme používáním opalovacích krémů, jejichž účinek ukáže tento experiment.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Chladicí směs 2016-10-24 

Led taje při teplotě 0 °C. Směs ledu a soli má teplotu tání podstatně nižší (může to být až -21 °C). Po smíchání drceného ledu se solí začne led rychle tát, neboť směs má v tu chvíli výrazně vyšší teplotu (okolo 0 °C), než je její teplota tuhnutí. Na roztátí ledu (rozbití jeho krystalové struktury) je ovšem potřeba energie (teplo), která se vezme na úkor celkové teploty vzniklé slané vody. Celá směs se tedy ochlazuje.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Citronová „baterie" 2016-09-13 

V galvanických článcích vzniká elektrické napětí mezi dvěma různými kovy (elektrodami) umístěnými v elektrolytu. V níže popsaném provedení experimentu je elektrolyt představován citronovou šťávou (zředěná kyselina citronová) a jako elektrody jsou používány běžně dostupné předměty - desetikoruna (měděný povrch), pětikoruna (niklový povrch) a hliníková vidlička.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Elektrická vodivost kapalin 2016-09-09 

Schopnost kapalin vést elektrický proud charakterizuje veličina měrná elektrická vodivost (konduktivita). Jednotkou je siemens na metr, v praxi se ale často používá spíše mikrosiemens na centimetr (μS/cm). Čím větší je naměřená hodnota, tím snáze kapalina vede elektrický proud. Vodivost kapaliny souvisí s množstvím iontů, které mohou přenášet elektrický náboj. Ionty vznikají například při rozpouštění některých látek.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Endotermický děj 2016-09-05 

Z hlediska tepelné bilance můžeme chemické a fyzikální děje dělit na exotermické, při kterých se vyvíjí teplo (dochází k ohřívání), a endotermické, které teplo naopak odebírají z okolí (dochází k ochlazování). Příkladem endotermického děje je rozpouštění jedlé sody (hydrogenuhličitanu sodného) ve vodě.

(zobrazit celý článek) 

Experimenty z Kuchařky: Vypařování vody a lihu  2016-09-02 

Vypařování je změna skupenství, při které se kapalina mění v plyn. Vypařování je tím intenzivnější, čím vyšší je teplota kapaliny. Během této přeměny kapalina odebírá ze svého okolí teplo, čímž sebe i okolí ochlazuje.

(zobrazit celý článek) 

Science on Stage jde do dalšího ročníku 2016-08-15 

Zveme aktivní učitele a lektory biologie, chemie, fyziky, zeměpisu, matematiky a informatiky ze všech typů škol a volnočasových zařízení, kteří se chtějí podělit se svými zkušenostmi, na Českou národní přehlídku vzdělávacích aktivit - Science on Stage, která proběhne v rámci Noci vědců 30. 9. 2016 v iQLandii v Liberci. Pojďte předvést to nejlepší, co děláte, a vyměnit si zkušenosti s ostatními nadšenci z celé ČR i Evropy!

Přihlášky přijímáme do 10. 9. 2016.

(zobrazit celý článek) 

Pohár vědy – ROJKO 2016 2016-01-06 

Právě startuje 5. ročník mezinárodní soutěže POHÁR VĚDY, tentokrát s podtitulem ROJKO 2016 (http://2016.poharvedy.cz/).

Soutěž Pohár vědy je určena široké řadě zájemců o hraní a experimentování (převážně s fyzikou), nejen nadaným jedincům, kteří hravě řeší složité příklady, ale všem, kteří chtějí objevovat a zkoušet nové věci, dělat pokusy a vymýšlet a sestrojovat různá zařízení.

Do soutěže se mohou zapojit mateřské školy, žáci prvního a druhého stupně základních škol a studenti středních škol.

(zobrazit celý článek) 

Kmitavý pohyb a jeho modelování metodou 'od oka' 2015-06-11 

    kmitavy-pohyb-a-jeho-modelovani-metodou-od-oka.pdf   (1,6 MB)

ukázková data (zip)   (0,9 MB)

(zobrazit celý článek) 

Měření zatmění Slunce s Vernierem a nejen to 2015-03-22 
Již od ledna 2014 máme na Katedře didaktiky fyziky MFF UK v Praze umístěný počítač, který trvale sleduje intenzitu osvětlení za oknem. Pojďme se nyní podívat na některá naměřená data a otázky s nimi související:
  • Jak se mění délka dne a noci v průběhu roku? Jak je to v létě a v zimě?

  • Je rozdíl mezi množstvím světla v lednu a v červnu?

  • Jak se změní intenzita osvětlení, když se nebe zatáhne a přijde krupobití?

  • Jak se v grafu projeví zatmění Slunce?
(zobrazit celý článek) 

Jak jsem měřil teplotu v termosce pomocí bezdrátového teploměru 2014-12-17 

Při vaření oběda mě zajímalo, jak rychle se mění teplota horké a vychlazené vody v hrnku a v termosce. Kromě zajímavého experimentu jsem se rozhodl ukázat také krok za krokem, jak dělám některé věci v dataloggeru Vernier LabQuest.

Tento jednoduchý experiment poskytuje učiteli a žákům mnoho příležitostí k bádání, objevování a diskutování. Kromě fyziky nabízí i přesahy do matematiky a ICT.

(zobrazit celý článek) 

Odstředivé a dostředivé zrychlení 2014-12-02 

Cílem tohoto experimentu je porovnat měřené zrychlení při konkrétní frekvenci a poloměru otáčení s teoretickou hodnotou. Aktivita je vymyšlena tak, aby byla velmi jednoduchá a názorná na provedení i za cenu o něco nižší přesnosti. S vybranými žáky lze provést úlohu s vyšší přesnosti ve fyzikálně i matematicky náročnějším provedení.

(zobrazit celý článek) 

Ochrana před UV(B) zářením 2014-12-01 

Jako UVB záření se označuje ultrafialové záření s vlnovými délkami přibližně od 280 nm do 315 nm. Kvůli své schopnosti narušovat organické sloučeniny je škodlivé pro organismy. Může způsobovat rakovinu a jiná poškození kůže, škodí také očím. Jednobuněčné organismy může zcela zničit, škodí též rostlinám.

V této úloze žáci prozkoumají, jak dobře různé materiály stíní nebezpečné UVB záření.

(zobrazit celý článek) 

Ochrana před radiací pomocí vzdálenosti 2014-10-08 

V této úloze žáci proměří, jak se lze před radiací chránit pomocí dostatečné vzdálenosti od zářiče. Současně úloha umožňuje ukázat náhodný charakter radioaktivního rozpadu i jeho statistickou zákonitost. Užitečný je též přesah do geometrie.

(zobrazit celý článek) 

Galvanické poměďování 2014-10-03 

Při elektrolýze se ve vodném roztoku modré skalice z měďnatých kationtů stávají atomy mědi, které se vylučují na elektrodě. Měříme-li elektrický proud v průběhu elektrolýzy, můžeme odhadnout celkový počet atomů mědi, které se na elektrodě vyloučily.

Pomocí této úlohy mohou žáci prozkoumat galvanické poměďování. Učitel může podle situace zůstat jen u kvalitativního popisu, nebo zařadit v různé míře i měření a výpočty.

(zobrazit celý článek) 

Změna teploty při rozpouštění NaCl 2014-09-30 

Při experimentování žáci zjistí, že při rozpouštění kuchyňské soli ve vodě dochází k poklesu teploty. Se zdatnějšími žáky je možné odhadovat množství energie potřebné na rozpuštění jednoho molu či jedné molekuly. Zároveň je úloha vhodným „oslím můstkem" k tématu rozpustnost.

(zobrazit celý článek) 

Proměřujeme samozabarvovací brýle 2014-09-29 

Samozabarvovací brýle obsahují příměs materiálu, který po dopadu ultrafialového světla mění svou strukturu a přestává být průhledný. Po určité době materiál samovolně přechází zpět do původního stavu. Jde o náhodný proces z hlediska matematického popisu podobný radioaktivnímu rozpadu.

V této úloze žáci studují pomocí luxmetru změny zabarvení zatmavovacích brýlí.

(zobrazit celý článek) 

Studium radiace – rozpadový zákon 2014-09-22 

Pomocí této úlohy žáci poznají náhodný charakter radioaktivního rozpadu i jeho statistickou zákonitost. Současně poznají hodnotu tzv. radioaktivního pozadí a se zdatnějšími žáky může učitel provádět též matematizaci a studovat takzvaný rozpadový zákon.

(zobrazit celý článek) 

Elektrický proud ve vodě 2014-09-13 

Žáci mohou na vlastní oči pozorovat rozdíl ve vodivosti destilované vody, vody z vodovodu a minerální vody. Zkoumání změny vodivosti po osolení pomůže žákům udělat si představu, jak malé množství minerálů je ve skutečnosti v minerální vodě rozpuštěno a jak moc i jediné zrníčko coli dokáže ovlivnit vodivost – jinými slovy jak i malé „znečištění“ lze pomocí citlivých přístrojů snadno zaznamenat.

(zobrazit celý článek) 

Videoanalýza poklesu pivní pěny 2014-06-15 

Díky této aktivitě si žáci vyzkouší časosběrné snímání a analýzu takto vzniklých dat (takzvanou videoanalýzu). Z matematického hlediska jde o další využití exponenciální funkce ve světě kolem nás.

(zobrazit celý článek) 

Stáčení roviny polarizace 2014-06-14 

Díky jednoduchým a relativně rychlým experimentům získají žáci představu o stáčení roviny polarizace. Současně mají příležitost k procvičování drobných výpočtů.

(zobrazit celý článek) 

Fyzikální ochrana bankovek, cenin a dokladů 2014-06-12 

Při sestavování tohoto materiálu jsem vycházel především ze znalostí nabytých na kurzu rozpoznávání falzifikátů platidel v ČNB. Seznam způsobů ochrany není vyčerpávající, zaměřil jsem se převážně na prvky, které lze vyzkoušet s jednoduchými pomůckami a s českými bankovkami.

(zobrazit celý článek) 

Závislost odstředivé síly na úhlové rychlosti 2014-06-08 

Pomocí této aktivity lze snadno a názorně ukázat, že odstředivá/dostředivá síla je přímo úměrná druhé mocnině úhlové rychlosti.

(zobrazit celý článek) 

Svalová aktivita a konání práce 2014-06-07 

Aktivita názorným způsobem ukazuje souvislost mezi kontrakcí svalu a jeho elektrickou aktivitou. Současně pomůže vysvětlit, proč se přidržení předmětu unavíme, ačkoliv na předmět z fyzikálního hlediska nekonáme práci.

(zobrazit celý článek) 

Výuka elektřiny v Linuxu 2014-03-20 

Linux jako platforma pro výuku je spíše o nadšení pedagogů než o dlouhodobé strategii. Tento článek ukazuje, že by tomu tak být nemuselo, stačí vědět, jak na to.

Pokud škola nemá experimentální pomůcky nebo jich nemá dostatečné množství, může použít počítačové programy modelující fyzikální jevy. V tomto článku se budu zabývat použitím operačního systému Linux pro výuku elektřiny na základní škole a v nižších ročnících osmiletých gymnázií.

(zobrazit celý článek) 

Námět na laborku – Kyslík rozpuštěný ve vodě 2014-03-19 

Kolik kyslíku je rozpuštěno ve vodě? Závisí to na teplotě? A co se stane po převaření? 

Záměrem úlohy je ukázat, že rozpustnost kyslíku ve vodě závisí na teplotě, kyslík může do vody difundovat ze vzduchu a že rychlost difúze závisí na velikosti povrchu, přes který k difúzi dochází.

(zobrazit celý článek) 

Námět na laborku – Závody kostek ledu 2014-03-18 

Kde roztaje kostka ledu dříve? V osolené, nebo v neosolené vodě? Pomocí této aktivity si mohou žáci trénovat pozorování a schopnost popsat pozorovaný jev. V závislosti na provedení mohou též navrhovat a ověřovat hypotézy.

Tento návod rozšiřuje a doplňuje již dříve publikovaný článek Námět na experiment – Závody kostek ledu.

(zobrazit celý článek) 

Tvoříme stanoviště pro vzdálené měření 2014-03-10 

Občas se hodí mít někde zprovozněný experiment, k jehož výsledkům či datům (ať už průběžným či finálním) chceme přistupovat vzdáleně, po internetu. To může být praktické u experimentů probíhajících na vzdáleném místě, ale také tehdy, chceme-li, aby k datům a grafům měli žáci přístup a mohli experiment zpracovávat např. na tabletech ve třídě či doma. Cílem tohoto článku je ukázat, že vytvořit takové stanoviště s experimentem může být snadné a kromě počítače připojeného k síti k tomu vlastně ani nic nepotřebujeme (resp. co potřebujeme, to si lze zdarma zapůjčit).

(zobrazit celý článek) 

Analýza grafů s využitím tabletu 2014-01-23 

Představte si skupinu žáků, kteří mají k dispozici tablet nebo chytrý telefon. A sebe jako pedagoga, který má před sebou měřící senzorické zařízení (s možností ovládání rovněž pomocí tabletu). Žáci mají nainstalovanou aplikaci, jsou připojeni přes společnou wi-fi, a především mají připravený scénář pro zpracování výstupů ze zachyceného zvuku. Přidaná hodnota celé práce je v okamžitém zobrazení stejných grafických záznamů v žákovských zařízeních. Aniž by museli něco kreslit, mají graf nikoli jako výsledek své práce, ale jako zdroj pro další analýzu. Jde o představu reálnou, nebo velmi vzdálenou?

(zobrazit celý článek) 

Věda na scéně - Science on Stage 2014-01-17 

Zveme všechny učitele a lektory biologie, chemie, fyziky, zeměpisu a matematiky základních a středních škol a učitele prvního stupně základních škol a škol mateřských: pojďte předvést to nejlepší, co děláte, a vyměnit si zkušenosti s ostatními nadšenci z celé ČR i Evropy!

(zobrazit celý článek) 

Tablet ve fyzice 2014-01-13 

Kmitavý pohyb

Je otázkou času, kdy se tablety stanou běžným vzdělávacím nástrojem. Některé aplikace jdou této vizi nenápadně a promyšleně naproti.

S příchodem tabletů se objevují možnosti, které zapojení techniky do výuky urychlují. Zejména u přírodních věd hraje interaktivita velkou roli, protože grafické zpracování vzdělávacích aplikací bývá velmi kvalitní a věrně modeluje jevy okolo nás. Mezi produkty, které umožňují propojení ICT kompetencí učitelů s disciplinárním zaměřením, patří i aplikace Vernier Video Physics. O co vlastně jde?

(zobrazit celý článek) 

Astronomická expedice 2013 2013-03-07 

Již od nepaměti byli lidé fascinováni vesmírem. Obdivovali jeho krásu a velikost. Zároveň však pro ně představoval tajemno, kterého se obávali. Naštěstí se ale nenechali příliš zastrašit. Zvědavost byla silnější než obavy a následovalo několik století, během nichž badatelé pronikali stále hlouběji a hlouběji do tajů vesmíru. Ale nenechme se mýlit, pořád je co objevovat a hlavně obdivovat! Pokud patříte mezi ty nadšence, kteří se jen tak něčeho nezaleknou a které uchvátila krása hvězdného nebe, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice. Odhrne pomyslnou oponu vesmírného tajemna a vtáhne vás do jeho neuvěřitelného světa.

(zobrazit celý článek) 

Fyzika v letadle 2012-11-26 

Domluvili jsme se s akrobatickými piloty, osadili jejich letadlo i piloty samotné kamerami a měřicími přístroji Vernier a studovali jsme průběh akrobatického letu.

(zobrazit celý článek) 

Jak si vyrobit senzor pro měřicí systém Vernier? 2012-09-04 

Návody Václava Pazdery na výrobu několika senzorů (voltmetr, ohmmetr a teslametr) pro měřicí systém Vernier. Výrobu senzorů pod vedením autora si můžete vyzkoušet také na letošním setkání Heuréky (5.-7. 10. 2012 v Náchodě).

(zobrazit celý článek) 

Videoreportáž ze setkání absolventů učitelství na MFF UK 2012-04-20 

"Bylo to velmi neformální fajn setkání, kde bylo možné si příjemně popovídat s lidmi, které už jsem nějaký pátek neviděl, ale zároveň setkání mělo i jasnou a stručnou strukturu. Průvodní přehled práce katedry rozvedený do prezentace se vstupy garantů, exkurze a svobodný prostor pro každého, aby byl tam, kde prostě být chce, mně přišlo super."

(zobrazit celý článek) 

Středoškolská soutěž: „Vyrob si svůj Stirlingův motor“ 2012-04-10 

Soutěž se zrodila z mojí potřeby propojit teorii s praxí  během Vánoc 2006. V té době jsem učil jak mechaniku, tak v technologických laboratořích a nově i ve školních dílnách. Inspirací mi byly originály teplovzdušných Stirlingových motorů a tvořivost nadšenců z technického skanzenu v Solvayových lomech. První motorek jsem si vyrobil pro potěšení z jeho chodu, ten druhý s plánem jak z toho vytvořit školní soutěž. Inspiraci jsem měl bohatou – ze soutěží „Napájeni sluncem“, které pořádá VŠB Ostrava. Základem jsou vždy stejné příkony a díky tvořivé činnosti soutěžících značně rozdílné výkony.

(zobrazit celý článek) 

Matfyz hledá filmové talenty, přihlaste svůj experiment 2012-03-13 

Festivalová přehlídka MFF UK FilmFest 2012 určená především studentům základních, středních a vysokých škol proběhne ve dnech 15. a 16. června v Praze-Troji. Jaké snímky na filmové soutěži Matematicko-fyzikální fakulty UK uvidíte, záleží i na vás. Až do 29. dubna můžete přihlašovat své vlastní snímky s tematikou z oblasti matematiky, fyziky a informatiky. Lze přihlásit i krátké filmečky, např. záznam experimentu, záznam části netradiční vyučovací hodiny … fantazii se prostě meze nekladou.

(zobrazit celý článek) 

Školská fyzika pokračuje v nové podobě 2012-03-02 

Školská fyzika je časopis, který vycházel mezi roky 1993 a 2004 pro potřeby učitelů fyziky. Jejím úkolem bylo poskytovat aktuální informace o fyzikálních novinkách, předávat další potřebné informace z fyziky i didaktiky fyziky a zároveň vytvořit prostor pro vzájemnou výměnu informací mezi jednotlivými učiteli. Naším dalším záměrem bylo vytvořit prostředí, které by umožnilo komunikaci mezi výrobci fyzikálních pomůcek či pořadateli zajímavých akcí a učiteli fyziky.

(zobrazit celý článek) 

Astronomická expedice 2012 v Úpici 2012-03-02 

Hvězdná obloha lákala pohledy lidí od nepaměti. Pro pradávné obyvatele naší planety představovala něco vzdáleného, nadpřirozeného a neznámého. V současnosti sice technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a se zatajeným dechem se nechávat vtáhnout do tajů nekonečného vesmíru. Pokud patříte mezi nás, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici.

(zobrazit celý článek) 

Elektromyografie aneb elektřina v lidském těle 2012-02-05 

Elektromyografie (EMG) je metoda studující elektrické projevy při činnosti svalového a nervového aparátu. Záznam z elektromyografu neboli elektromyogram může poskytnout informace k diagnostice některých svalových a nervových poruch. Asi o něco známější je tzv. EKG (elektrokardiografie), zabývající se studiem elektrických projevů srdečního svalu.

Pojďme se podívat, jak lze naměřit aktivitu svalů i "v polních podmínkách"...

(zobrazit celý článek) 

Soutěž Koumes 2012 nejen pro malé debrujáry 2012-02-01 
Propagační plakát debrujárské akce Koumes 2012
Chcete žákům dát možnost zažít úspěch v tom, co umí? Tak i pro vás připravila Asociace malých debrujárů ČR už poosmnácté soutěž, letos nazvanou KOUMES 2012.

Celá soutěž odstartuje 1. února korespondenční částí. V následujících čtyřech měsících budou přihlášené týmy postupně řešit úkoly, hádanky, hlavolamy a bádat nad pokusy a problémy.

Druhá, finálová část se uskuteční v Litomyšli 21. až 23. září 2012. Té se zúčastní po vyhodnocení výsledků korespondenční části, která proběhne v červnu, nejúspěšnější týmy. Nejlepší tým ve finále z kategorie středních škol bude mít možnost reprezentovat svou práci v Turecku na 21. MEF - Festivalu vědy a techniky.

 

(zobrazit celý článek) 

Pokusy s vozíky – 2. část 2012-01-10 

Tento článek navazuje na článek Pokusy s vozíky – 1. část popisující pokusy s vozíky se srážkovými čely a s vrtulovým nástavcem. V tomto článku vozíky doplníme o nástavec s plachtou, s pouťovým balónkem a se samostřílem. Všechny nástavce jsou vyrobeny z překližky, díly jsou slepeny lepidlem Herkules.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – Co zbylo … výboje, světlo, teplo 2012-01-02 

Před námi je poslední díl seriálu a s ním to, co se jinam nevešlo. Věříme, že jsme Vás inspirovali nebo alespoň zaujali a že ukázky videa z rychloběžné kamery vám pomohou při vysvětlování nebo osvěžení hodin fyziky stejně jako nám.

(zobrazit celý článek) 

Jak jsem skoro chytil higgse 2011-12-28 

V týdnu od 12. prosince letošního roku se v CERNu (Europen Organization for Nuclear Research) v Ženevě uskutečnil již čtvrtý Český učitelský týden pro vyučující fyziky. Letos se ho zúčastnilo 13 vyučujících z celé České republiky. Tradičními organizátory akce byli Doc. Jiří Dolejší (MFF UK), Dr. J. Rameš a Dr. V. Wagner (oba z AV ČR). Termín před Vánocemi nebyl vybrán náhodně. V tuto dobu byl již urychlovač LHC v plánované odstávce a tím se naskytla možnost dostat se do podzemí k některému ze čtyř detektorů.

(zobrazit celý článek) 

Pokusy s vozíky – 1. část 2011-11-30 

Pro pokusy z mechaniky jsem si vyrobil vozíky z lepenky. Podobné vozíky si můžete vyrobit i sami z překližky nebo plastových desek. Hlavní podmínkou úspěchu jsou velká kola (třeba i z CD) a ložiska – ocelové podložky nalepené na otvorech v bočnicích + osky z mosazného drátu. Do vozíků jsem osadil narážecí matice, do kterých mohu uchytávat potřebné nástavce. K našroubovanému háku snadno uchytím siloměr, provázek ...

(zobrazit celý článek) 

Měření s GPS senzorem polohy 2011-11-29 

Pokud jste otevřeli tento článek, není asi příliš nutné vás přesvědčovat, že měření s GPS senzorem je docela zábavné a poskytne vám dostatek experimentálních dat ke zkoumání se studenty. Pokud ale přece jen trochu váháte, zda číst dále, vězte, že s exportem naměřené polohy do mapy v google maps studenty zaujmete. Když navíc získáte reálná data z míst a činností, kde se pohybují a které vykonávají, budou je s vámi chtít sdílet a zpracovávat. A co víc chtít, než studenty, kteří se zapojí do výuky...

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – hračky a maličkosti 2011-11-23 

Pár hraček má určitě ve svém kabinetě každý fyzikář. Používáme je na různých místech výkladu jako demonstrační fyzikální pomůcky a současně i pro odlehčení a rozbití monotónní hodiny. Podívejme se v tomto dílu seriálu o rychloběžném videu ve škole na některé z těchto hraček.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – něco o kapkách 2011-10-24 

Pokud jste někdy zkusili ukázat, jak vlastně kapka vzniká, zjistili jste, že i když velmi zpomalíte přítok vody, samotné odtržení kapky je rychlejší, než dokážeme pozorovat. Sedmý díl naší série proto věnujme právě tomu, jak kapka vzniká, trhá se a co všechno na ní můžeme pozorovat.

(zobrazit celý článek) 

Představujeme Kroužek fyziky na MFF UK 2011-10-03 

Chceš se dostat trochu víc pod povrch jevů, jejichž jsme součástí? Zajímají Tě podstatnější a zajímavější věci, než že zpěvačka X se rozešla s přítelem Y, který jí zahnul s osobou Z?

Pokud Tě zajímá fyzika, tedy velmi zjednodušeně věda, která se zabývá obecnými zákonitostmi hmotného světa (co je to hmota?), nebo aspoň nevylučuješ, že by Tě mohla zajímat, tak čti dál.

Jsme velmi nezávazný a otevřený spolek lidí, které baví fyzika a obecně přemýšlení, a scházíme se každý čtvrtek v 17 h na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze v Troji (aktuálně viz http://www.krouzek-fyziky.ic.cz/). Místo slibů, co bude, se raději poohlédneme zpátky, aby bylo vidět, co děláme.

(zobrazit celý článek) 

Námět na experiment – Závody kostek ledu 2011-09-28 

V tomto experimentu budete rozpouštět kostky ledu – jednu v obyčejné vodě, druhou ve slané. Podle množství času a zvídavosti žáků můžete experiment provést v základní verzi, případně ho mnoha způsoby rozšiřovat. Hodí se jak pro základní školu, tak pro školy střední.

(zobrazit celý článek) 

Představujeme FYKOS – fyzikální korespondenční seminář 2011-09-14 

FYKOS – fyzikální korespondenční seminář – je určen pro středoškolské studenty a představuje možnost zajímavým způsobem si rozšířit chápání fyziky a proniknout do dalších, dosud nepoznaných, oblastí této vědy. Seminář organizují studenti a zaměstnanci Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze již jednadvacátým rokem. Cílem FYKOSu je rozvíjet fyzikální myšlení, protože člověk, který se umí nad (nejen fyzikálními) problémy zamyslet a cítí touhu dobrat se k nějakému řešení, se uplatní všude, kde si schopností lidského mozku cení.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – kmitání a vlny 2011-09-11 

Kmitání a vlnění jsou matematicky náročné kapitoly středoškolské fyziky. Tím spíš vyžadují, abychom je doprovodili experimenty, animacemi, videozáznamem. A protože je většina oscilačních dějů velmi rychlá, věnujme tento díl seriálu o rychloběžném videu právě jim.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – rozbíjíme věci 2011-08-05 

Touhu rozbíjet věcí máme v sobě zakódovánu patrně velmi hluboko. Už malé děti zkouší ničit předměty kolem sebe a zajímá je, „jak to vypadá když". V pátém dílu seriálu se vrátíme do dětství a podíváme se, jak se věci rozbíjejí.

(zobrazit celý článek) 

Námět na experiment – Foucaultovy vířivé proudy 2011-06-24 

Jean Bernard Léon Foucault objevil vířivé proudy v roce 1851. Tyto proudy vznikají, když se těleso z elektricky vodivého materiálu pohybuje v magnetickém poli. Dochází k elektromagnetické indukci a v tělese se indukuje proud, který působí proti změně, která jej vyvolala (podle Lenzova zákona). Důsledkem je pak brzdná síla působící na pohybující se těleso.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – jak to vypadá, když to padá 2011-05-25 

Seriál o rychloběžném videu ve škole dnes pokračuje čtvrtým dílem zaměřeným na padající tělesa, volný pád a stav beztíže. Může být na tak základním tématu vůbec ještě něco k objevování?

(zobrazit celý článek) 

Exkurze SPŠST Panská do Jeseníků 2011-04-25 

Máte zatím volný poslední víkend v červnu? Láká vás podívat se do míst, do kterých se obtížně dostává, protože je o ně zájem? Zajímáte se o přírodu a techniku? Pokud ano, tak právě pro vás je určena tato pozvánka. Od pátku 24. 6. 2011 do pondělí 27. 6. 2011 pořádá SPŠST Panská exkurzi do Jeseníků. Cílem návštěvy jsou zejména technické zajímavosti spojené s výukou fyziky. Hlavním cílem je exkurze do Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně.

(zobrazit celý článek) 

Český tým na Science on Stage v Kodani 2011-04-19 

Česká republika je na Science on Stage 2011 v Kodani zastoupena celkem 9 přírodovědnými pedagogy. Přestože akce ještě neskončila, již teď můžeme říct, že je česká účast úspěšná a nejednou zaujala či mile překvapila návštěvníky z ostatních zemí. Za shlédnutí určitě stojí napříkladvystoupení Ondráše Přibyly a Jana Pavelky z ÚDiFu.

(zobrazit celý článek) 

Co je to MOX 2011-04-19 

Mixed oxide (MOX) fuel je relativně nový typ jaderného paliva, které vzniká přepracováním paliva použitého. Představuje dnes asi 2 % nového paliva vsazovaného do světových reaktorů. Skládá se ze směsi UO2 a PuO2, tedy vedle oxidu uraničitého také z oxidu plutoničitého, který vzniká jako produkt jaderných reakcí v energetickém reaktoru. MOX palivo se také vyrábí z likvidovaných náplní nepoužitých jaderných zbraní.

(zobrazit celý článek) 

Sáhněte si na částice 2011-03-30 

Ke konci minulého týdne položil pan profesor Malý studentům ze semináře fyziky jednoduchou otázku: „Máte zájem zúčastnit se mezinárodního projektu „Sáhněte si na částice", který se bude konat 22. března v Praze?". Většina studentů odpověděla téměř okamžitě ano. 
Přiznám se, že jsem váhal. Při představě trmácení se do Prahy, jsem zvažoval, zda by pro mě mohla být tato exkurze nějakým přínosem. Nejspíš jsem se obával přílišné odbornosti přednášek a následného vyhodnocování údajů o srážkách částic v urychlovači. Nicméně jsem také přikývnul, že se zúčastním.

(zobrazit celý článek) 

Den s experimentální fyzikou (DSEF) 2011-03-30 

Den s experimentální fyzikou je tradiční akce FYKOSu, během které se můžete porozhlédnout po fyzikálních pracovištích na MFF UK. Máte jedinečnou příležitost na vlastní oči vidět, jak se dnes dělá experimentální fyzika.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video – výbuch před kamerou 2011-03-28 

Ve třetím dílu seriálu 1200 fyzikálních snímků za sekundu autorů Jana Koupila a Vladimíra Víchy se podíváme na experimenty, ve kterých rychle hoří palivo, a zjistíme, co nám rychloběžná kamera ukáže a co už ne.

(zobrazit celý článek) 

Tlak v nafukovacím balónku 2011-03-23 

Jistě jste si všimli, že při nafukování balónku dá nejvíce zabrat někoulik prvních "fouknutí", když je balónek ještě malý, později to pak už jde lépe. Některým lidem se občas tuto první fázi ani nepodaří překonat - zjevně je v tu chvíli v balónku větší tlak, než jaký jsou schopni vytvořit ve svých ústech a plicích. Jak veliký tlak to ale je? Pojďme to proměřit...

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video a elektrický proud 2011-03-16 

Série článků nazvaná 1200 fyzikálních snímků za sekundu se zabývá použitím levné rychloběžné kamery v hodinách fyziky a experimenty, které jsou pro natočení vhodné a zajímavé. Tento (druhý) díl seriálu se zabývá, možná překvapivě, elektrickým proudem a těmi jeho projevy, které rychloběžná kamera zachytí.

(zobrazit celý článek) 

Proměření náběhu žárovky 2011-03-16 

Článek Jana Koupila o filmování rychloběžnou kamerou (Rychloběžné video a elektrický proud) inspiroval Jakuba Jermáře k proměření, za jak dlouho "naběhne" obyčejná žárovka ke svému plnému světelnému výkonu.

(zobrazit celý článek) 

Měření teploty periferní části těla - měření teploty ruky 2011-03-11 

Krátký článek – námět na měření teploty ruky – nám zaslal Mgr. Milan Hampl ze ZŠ Heyrovského v Olomouci. Na jednoduchém reálném případu si žáci vyzkoušeli ověřování hypotéz, přičemž experimentovali doslova na vlastní kůži.

(zobrazit celý článek) 

Léto mezi hvězdami – Astronomická expedice v Úpici 2011-03-03 

V podkrkonošském městečku Úpice se i letos bude konat letní astronomická expedice. I vy můžete v období od 22. 7. do 7. 8. 2011 rozbalit svůj stan na pozemku hvězdárny v Úpici a začít se s naší pomocí seznamovat s noční oblohou (a se základy pozorovaní). A že nepoznáte ani polárku? Nenechte se zastrašit, expedice je určená pro každého ve věku 15-25 let, kdo má zájem o astronomii a chce se něco nového naučit.

(zobrazit celý článek) 

Rychloběžné video ve škole 2011-03-02 

Série článků nazvaná 1200 fyzikálních snímků za sekundu se zabývá použitím levné rychloběžné kamery v hodinách fyziky a experimenty, které jsou pro natočení vhodné a zajímavé. V tomto prvním dílu se podíváme na možnosti dostupné kamery, její omezení a zmíníme programy vhodné ke zpracování natočeného videa a měření v něm.

(zobrazit celý článek) 

Udělejte si kalorimetr 2011-02-19 

V 8. ročníku ZŠ (v tercii víceletého gymnázia) se v tématu „teplo a tepelné jevy“ zavádí pojem odevzdaného a přijatého tepla. Tepelná výměna je častým námětem laboratorních prací. Už několik let pro tyto práce s úspěchem používám jednoduché kalorimetry vyrobené samotnými žáky.

(zobrazit celý článek) 

Diamagnetismus a paramagnetismus názorně 2011-01-30 

Kromě látek, které se silně přitahují k magnetu (obvykle označovaných jako feromagnetika, patří sem například železo) existují i další látky, které na vnější magnetické pole nějak reagují. Diamagnetické látky mírně zeslabují vnější magnetické pole, v důsledku toho se od magnetu odpuzují. Paramagnetické látky naopak vnější magnetické pole lehce zesilují – k magnetu se tak budou přitahovat.

(zobrazit celý článek) 

Proč se solí silnice? 2011-01-29 

měření teploty směsi soli s ledemKaždou zimu se v médiích objevují zprávy, že silničářům dochází posypová sůl. Proč se vlastně silnice solí? Podívejme se, co se stane se sněhem, pokud ho posolíme. Co budeme potřebovat? Sníh a sůl, teploměr (pro pohodlí jsme použili teploměr Go!Temp firmy Vernier) a vlastní oči pro pozorování.

(zobrazit celý článek) 

Jak to bylo s jádrem v roce 2010? 2011-01-22 

V roce 2010 nebyla ve světě odstavena žádná jaderná elektrárna, naopak byla zahájena výstavba 13 nových jaderných bloků s potenciálem 15 218 MWe. Výstavba jaderných bloků se postupně zvyšuje takovým tempem, že v roce 2015 má být někde na světě podle plánů každý měsíc zahajován nový projekt výstavby jaderného bloku.

(zobrazit celý článek) 

Stellarium – planetárium ve třídě 2011-01-14 

StellariumZhruba před měsícem jsem řešil otázku, jak studentům demonstrovat některé astronomické jevy a pojmy. Zjistil jsem, že se k tomu výborně hodí program Stellarium - open source počítačové planetárium, které zobrazuje realistickou 3D oblohu tak, jak ji právě můžete vidět pouhým okem nebo dalekohledem. Stačí jen nastavit zeměpisné souřadnice a spustit. Pomocí dataprojektoru si tak vytvoříte improvizované planetárium přímo ve své třídě.

(zobrazit celý článek) 

Videoanalýza šikmého vrhu 2010-12-30 

videoanalýza v programu Logger ProČlánek Jaroslava Reichla poskytující stručný návod na kinematická měření pomocí videonahrávek - tzv. videoanalýzu. V článku je na konkrétním příkladu popsáno a prostřednictvím videonahrávky ukázáno, jak měření provést v programu Logger Pro. Pro záznam videa byl použit obyčejný digitální fotoaparát.

(zobrazit celý článek) 

Nobelova cena za fyziku - výzkum grafenu 2010-10-09 

Švédská Královská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku Andre Gaimovi a Konstantinu Novoselovovi z Univerzity v Manchesteru. Oba vědci stáli u zrodu výzkumu specifické formy uhlíku - grafenu. Za pouhých 7 let od prvních experimentů stal se grafen zřejmě nejvíce studovanou látku, o čemž vypovídá rok od roku rostoucí počet publikací věnovaných rozboru jeho vlastností...

Autorem článku je doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Katedry fyziky kondenzovaných látek.

(zobrazit celý článek) 

Model Golfského proudu 2010-10-09 

Transportní děje v atmosféře jsou pro žáky určitě zajímavým tématem. Na úrovni základní a střední školy však nelze tyto problémy řešit komplexně, neboť žáci nemají potřebný matematický aparát. Můžeme však v dostatečném přiblížení tyto děje vysvětlit a simulovat pomocí velice jednoduchých experimentů. Jako příklad jsem si vybrala Golfský proud. 

Autorkou článku je RNDr. Renata Holubová, CSc. z Katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

(zobrazit celý článek) 

Cesta do Tesca – mapujeme hluk 2010-09-06 

Dnes jsem se rozhodl, že cestou do Tesca proměřím hladinu hluku na našem sídlišti. Cílem bylo vyzkoušet, jak se dá mapovat rozložení nějaké veličiny podél trasy. Vzal jsem si tedy hlukoměr Vernier SLM-BTA a datalogger LabQuest. Aby se výsledky měření mohly rovnou zaznamenávat i s polohou, kde k měření došlo, připojil jsem k LabQuestu ještě GPS senzor

GPS senzor nemá smysl aktivovat dříve, než vyjdete ze dveří - pokouší se vyhledat signál z družic, k čemuž potřebuje přímou viditelnost směrem nahoruna. Měření jsem spustil tedy až venku. Vyhledání družic zabere pár desítek sekund, které jsem využil k přemýšlení, kudy dnes vlastně půjdu, aby to bylo zajímavé. trochu neobvykle jsem se tak dnes prošel jak vnitroblokem, tak podél rušné silnice a nakonec kousek parčíkem před vstupem do garáží Obchodního centra Letňany. U vstupu do podzemí nákupního centra jsem měření ukončil a uložil data.

(zobrazit celý článek) 

GIREP 2010 - reportáž Jaroslava Reichla 2010-09-02 

Zaměstnanci i doktorandi KDF MFF UK se pravidelně zúčastňují konference GIREP (zkratka z francouzského Groupe International de Recherche sur l'Enseignement de la Physique čiliMezinárodní skupina výzkumu fyzikálního vzdělávání). Letos se konference, jejímž tématem byloTeaching and Learning Physics Today: Challenges? Benefits?, konala ve francouzské Remeši. Vzhledem ke dlouhodobé spolupráci s KDF MFF UK jsem byl na konferenci pozván i já.

(zobrazit celý článek) 

Proč má jablko slupku? 2010-08-22 

Tento článek popisuje jednoduchý experiment ukazující vliv slupky jablka na odpařování vody. K pokusu budeme potřebovat senzor vlhkosti vzduchu Vernier RH-BTA, datalogger Vernier LabQuest (lze nahradit rozhraním Go!Link připojeným k počítači), jablko, škrabku na brambory, větší sklenici, igelitový pytlík, gumičku, nůžky a papírový ubrousek.

(zobrazit celý článek) 

Jak správně psát a skloňovat jméno Tycho Brahe 2010-08-10 

Tycho BrahePři psaní diplomové práce jsem narazila na dva problémy týkající se jména Tycho Brahe. Prvním z nich byl rozdílný tvar jména v různých článcích a publikacích. Místo Tycho Brahe bylo někdy uvedeno Tycho de Brahe. Druhým problémem byla otázka správného skloňování. Někde najdeme Tycho ve 2. pádě jako Tychona, někde jako Tycha...

(zobrazit celý článek) 

Fyzika na (školním) výletě aneb akcelerometr ve vlaku 2010-07-04 

PomůckyV tomto článku ukážu, jak lze použít akcelerometr nejen k změření okamžitého zrychlení, ale také k určování rychlosti a celkové uražené dráhy.

V sobotu 29. května 2010 jsme jeli vlakem do Děčína. Rozhodl jsem se, že proměřím zrychlení vlaku během cesty. Přibalil jsem proto do batohu Vernier LabQuestsenzor zrychlení (akcelerometr) a lepicí pásku.

 

(zobrazit celý článek) 

Měření smykového tření 2010-06-14 

Cílem tohoto článku je ukázat, jak relativně snadno a rychle naměřit a vypočítat součinitele statického a dynamického smykového tření. Měření budeme provádět v programu Logger Lite na notebooku, k němuž připojíme rozhraní Vernier Go!Link a siloměr Vernier DFS-BTA. Jako testovací předmět použijeme staré vydání telefonního seznamu Zlaté stránky, jimiž budeme smýkat po podlaze.

(zobrazit celý článek) 

Mají praváci silnější levou ruku? 2010-06-01 

Měření na Vědohraní 2010 s dynamometrem Vernier HD-BTALoni při návštěvě IQ parku v Liberci se mi Jana Bittnerová svěřila s hypotézou, že praváci na jednom z jejich experimentů vykazují větší sílu v levé ruce. Tenkrát jsem to vzal jako fakt, ale pořád se mi vracela myšlenka, zda je to opravdu pravda. A tak jsme letos v rámci pražského Vědohraní připravili spolu s Naďou Vogalovou a její kamarádkou Bárou stánek, kde jsme postupně proměřili sílu pravé a levé ruky přes 300 studentům a jejich pedagogickému doprovodu.

(zobrazit celý článek) 

Hučení rychlovarné konvice 2010-05-28 

při pokusu bylo použito Vernier LabQuest, hlukoměr SLM-BTA a teploměr Go!TempV několika předchozích článcích jsem se zabýval měřením rychlovarné konvice. V článku Tichá domácnost aneb hluk okolo nás jsem měřil vývoj hluku způsobovaný rychlovarnou konvicí v čase, v článku Měření účinnosti rychlovarné konvice jsem zase měřil pomocí teploměru rychlost ohřívání vody. Rozhodl jsem se, že tato měření zkombinuju a zkusím proměřit hučení rychlovarné konvice v závislosti na teplotě vody v konvici.

(zobrazit celý článek) 

Exemplární případy úrazů elektrickým proudem 2010-05-27 

Elektrická energie nejenom slouží, ale také velmi často se stává příčinou smrtelných úrazů. Během jediného roku na zařízeních provozovaných společností ČEZ Distribuce, a. s. byla zaznamenána desítka případů, kdy došlo ke zcela zbytečnému úmrtí vlivem zásahu elektrického proudu při přiblížení nebo přímém dotyku s distribučním zařízením. Velkou skupinu tvoří zloději, kteří ve snaze rychlého a snadného zisku hazardují se svými životy, kdy jim hrozí při zásahu elektrickým proudem smrtelná poranění případně těžké popáleniny s doživotními následky.

(zobrazit celý článek) 

Science on Stage – příležitost pro učitele přírodních věd 2010-05-10 

logo Science on Stage v ČR18. - 19. června proběhne v libereckém iQparku Národní soutěžní přehlídka učitelů přírodovědných předmětů na ZŠ a SŠ. Devět vybraných učitelů pojede v dubnu 2011 reprezentovat Českou republiku na mezinárodní festival učitelů přírodních věd Science on Stage do Kodaně (16.-19. 4. 2011).

Termín pro zaslání přihlášky je prodloužen do konce května 2010.

Science on Stage je evropský projekt, který je zaměřen na učitele přírodních věd na základních a středních školách. Jedním z hlavních cílů je vytvářet podmínky pro spolupráci učitelů a škol se špičkovými odborníky a vědeckými pracovišti. Neméně důležité je vytváření kontaktů mezi učiteli z různých evropských zemí.

(zobrazit celý článek) 

Změření povrchového napětí vody během chvilky 2010-05-02 

Aktivita je inspirována starším článkem Miroslava Jílka. Metoda popsaná M. Jílkem se mi velmi líbí a při dostatku času bych ji s šikovnými žáky určitě zařadil, protože rozvíjí jemnou motoriku a žáci si mohou procvičit řadu dříve získaných vědomostí a dovedností.

Níže popsaná metoda se siloměrem Vernier celé měření výrazně zjednodušuje a zrychluje. Dovolí tedy změřit povrchové napětí i při nedostatku času.

 

(zobrazit celý článek) 

Propojení detektoru Gamabeta s Vernier LabQuestem 2010-04-13 

LabQuest a Gamabeta 2007S rostoucí oblibou a rozšířeností univerzálního školního dataloggeru Vernier LabQuest přirozeně vyvstala otázka, zda by bylo možné připojit k němu mimo běžných senzorů také oblíbený školní detektor radioaktivity Gamabeta. Obrátil jsem se proto na RNDr. Petra Žilavého, který za současným rozvojem projektu Gamabeta stojí. A vyplatilo se to – již po několika pokusech se plně projevila výhoda modulárnosti obou systémů a ukázalo se, že jejich propojení je možné, stačí si jen pořídit vhodný propojovací kablík. Podívejme se tedy na to, jak si takový kablík svépomocně vyrobit.

(zobrazit celý článek) 

Heuréka pro "šťoury" - světlo, spektra 2010-02-28 

spektrum bílé LED měřene spektroskopem Vernier SpektrovisO víkendu 19.-21. února 2010 se na Gymnáziu Špitálská a posléze na KDF MFF UK sešla parta nadšenců, účastníků projektu Heuréka a vzájemně diskutovali a experimentovali v oblasti světla, osvětlení, spekter, ...

Asi nejvíce času jsme věnovali studiu spekter, zejména proto, že byl k·dispozici zapůjčený spektrometr Vernier SpectroVis. Podívejte se nyní na pár fotografií z·akce. V závěru článku jsou také 2 prezentace s·naměřenými spektry různých zdrojů.

(zobrazit celý článek) 

Tichá domácnost aneb hluk okolo nás 2010-02-08 

VMěření hluku hlukoměrem Vernier SLM-BTA lednu jsem měl k dispozici na vyzkoušení hlukoměr (konkrétně Vernier SLM-BTA). Jelikož jsem do té doby pojem hluk vnímal spíše intuitivně a toto byla konečně příležitost udělat si představu o reálných hodnotách hluku okolo mne, neváhal jsem a začal měřit. Ze všeho nejdříve jsem změřil "ticho". V ložnici, kde jsem svými smysly neregistroval žáný rušivý hluk jsem naměřil 33,3 dB.

(zobrazit celý článek) 

Co může "viset na vlásku"? 2010-01-03 

Již mnohokrát jsem slyšel, že něco viselo na vlásku. Autor to jistě myslel obrazně, ale napadlo mne, že by mohlo být docela zajímavé změřit, co by takový skutečný vlas unesl. Nějakou dobu jsem tuto myšlenku nosil v hlavě (a nechával růst vlasy nejen na své hlavě), až jsem se odhodlal k činu a trochu si ty vlasy proměřil.

(zobrazit celý článek) 

Zkoumání hydrostatického tlaku pomocí barometru 2009-12-05 

Barometr nemusíme používat jen jako senzor aktuálního atmosférického tlaku nebo jako výškoměr. Lze jej použít také pro měření hydrostatického tlaku. Jako senzor tlaku poslouží barometr Vernier s hadičkou z doplňkové sady k tlakovým senzorům. Barometr připojte k rozhraní Vernier LabQuest. Dále si připravte PET láhev na vodu (musí být průhledná, abyste viděli hadičku) a pravítko na měření hloubky ponoru hadičky.

(zobrazit celý článek) 

Budeme používat Měsíc jako neutrinový detektor? 2009-11-26 

Neutrinové detektory byly donedávna velice drahá a složitá hi-tech zařízení. V poslední době bylo ale publikováno několik nápadů, jak lze s neutriny pracovat i s podstatně horším vybavením než obrovskými podzemními detektory.

(zobrazit celý článek) 

Zkoumání teploty v chladničce 2009-11-02 

V tomto článku se podívám na zoubek zařízením, ve kterých hledáváme něco dobrého na zub, tedy chladničkám.

měření teploty v chladicím pultu s nanuky pomocí Verier LabQuestu
(zobrazit celý článek) 

Zobrazení pohybu pomocí grafů – námět na laboratorní úlohu 2009-07-24 

Současným moderním přístupem při výuce kinematiky je zaznamenávání dat pohybujícího se tělesa pomocí počítače a následné zobrazení dat do grafu. Předtím, než s žáky budeme analyzovat právě proběhlý pohyb, měli bychom je naučit pracovat s nástroji, které budeme dále používat, tj. s grafy. V tomto článku se zaměříme pouze na malou část oblasti práce s grafy, která se týká zobrazování vektorových veličin do grafu.

(zobrazit celý článek) 

Drsné podmínky v nitru planet 2009-05-29 

Tlak uvnitř planet by mohl být tak veliký, že by mohl způsobit zničení diamantů a přeměnu vzácných plynů na kovy. Podle Raymonda Jeanloze můžeme studovat takové extrémní podmínky bez toho, aniž bychom opustili laboratoř, a výsledky výzkumu nám možná řeknou něco důležitého o životě jinde ve vesmíru.

(zobrazit celý článek) 

Měření účinnosti rychlovarné konvice  2009-05-04 

ilustrační obrázekV článku je popsáno konkrétní měření účinnosti rychlovarné konvice pomocí nerezového teplotního čidla a interface Go!Link připojeného k USB portu notebooku.  Článek může být například inspirací pro školní laboratorní práce z fyziky.

(zobrazit celý článek) 

Projekt "Interaktivní fyzikální laboratoř" se dává do pohybu 2009-05-04 

S blížícím se novým školním rokem se začíná dávat do pohybu projekt Katedry didaktiky fyziky na MFF UK v Praze - Interaktivní fyzikální laboratoř (IFL) pro středoškoláky. První zmínkou o tomto projektu, která se mohla dostat mezi fyzikální pedagogickou veřejnost, byl článek Martiny Kekule o slavnostním otevření zrekonstruovaných prostor IFL (uveřejněno rovněž na FyzWebu).

(zobrazit celý článek) 

Fyzika cestou do školy 2009-04-11 

autobusJe pátek ráno a mě čeká cesta do školy. Tentokrát jsem se ale rozhodl fyzikálně si ji trochu proměřit, abych zjistil, jakému zrychlení (nebo chcete-li přetížení) jsem při své každodenní cestě vystavován. K měření použijeme přístroj Vernier LabQuest s akcelerometrem.

(zobrazit celý článek) 

Jak jsem (ne)honil protony  2009-03-20 

dsc_0271Nebývá velmi časté, aby učitelé měli možnost navštívit špičková zahraniční pracoviště. Jedna z organizací, která tuto možnost programově nabízí je CERN (Europen Organization for Nuclear Research) v Ženevě. Ten je známý hlavně základním výzkumem v oblasti částicové fyziky. K tomu účelu byl zhotoven největší urychlovač protonů a těžkých iontů LHC (Large Hadron Collider), urychlovač je kruhový s délkou téměř 27 km a je uložen v hloubce 100 metrů pod zemí.

(zobrazit celý článek) 

Slavnostní otevření Interaktivní fyzikální laboratoře na MFF UK 2009-01-13 

U příležitosti Dne otevřených dveří na MFF UK 2. prosince 2008 byla slavnostně otevřena Interaktivní fyzikální laboratoř - IFL. MFF podporuje výuku fyziky a matematiky na středních a základních školách mnoha způsoby. Jedním z nich je také pravidelné  pořádání tématicky zaměřených show - prezentace pokusů pro středoškoláky, které zajišťuje Katedra didaktiky fyziky. Zde také vznikla idea nejen pokusy demonstrovat, ale také žákům umožnit vlastní experimentování, a to zejména s přístroji či pomůckami, které jsou pro školy (především z finančního hlediska) běžně nedostupné.

(zobrazit celý článek) 

Astronomická expedice 2009 – Procestujte Galaxii 2009-01-08 

Foto z minulé akce

Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je  mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!

(zobrazit celý článek) 

O jednom starém mýtu v elektromagnetizmu  2008-12-04 

V každé středoškolské učebnici fyziky nebo základů elektrotechniky se dovíme, jak vypočítat intenzitu a indukci magnetického pole uprostřed válcové cívky – solenoidu. Řada autorů odborných knih (i vysokoškolských učebnic) se domnívala, že v případě solenoidu s feromagnetickým jádrem s konečnou, reálnou štíhlostí lze s přijatelnou přesností počítat v analogii s toroidní cívkou s tím, že za délku se dosadí přímo délka jádra. Tak jednoduché to ale není...

(zobrazit celý článek) 

Kosmické lodě by mohly být chráněny magnetickým štítem 2008-11-24 

Myšlenka odstínit kosmické lodě před škodlivým kosmickým zářením tak, že se použije uměle vytvořené magnetické pole, byla svého času opuštěna, protože se zdála neskutečně drahá. Nové experimenty provedené ve Velké Británii ale ukazují, že by s touto technologií mohlo být naloženo tak, že zařízení, která ji budou využívat, budou celkem levná. Je tedy naděje, že by jednou mohla skutečně chránit kosmonauty při letech k Měsíci a Marsu.

(zobrazit celý článek) 

Jak se obohacuje jaderné palivo 2008-11-05 

Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3 až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné? Naštěstí existují technologické postupy obohacování uranu založené na rozdílných fyzikálních vlastnostech izotopů.

(zobrazit celý článek) 

“Neviditelným pláštěm“ proti tsunami 2008-10-14 

Podle vědců by mělo být v budoucnu možné chránit mořská pobřeží před tsunami tak, že bude pobřeží „neviditelné pro přicházející vlny“. To je alespoň cíl skupiny fyziků z Francie a Velké Británie, kteří postavili cylindrický (neboli válcový) „neviditelný plášť“, který chrání objekty před vodními vlnami tím, že je směruje kolem daného objektu, který jako by tam tedy nebyl, tj. byl vlastně „neviditelný“.

(zobrazit celý článek) 

Pozvánka na GIFT workshop 2009 2008-09-25 

V dubnu 2008 jsem měl jako jeden ze dvou českých učitelů možnost navštívit konferenci (nebo chcete-li workshop), kterou pro učitele z celého světa pořádá Evropská geofyzikální unie (EGU). Protože jsem na této akci byl již dvakrát, nemám šanci se účastnit potřetí. A protože je účast českých učitelů velmi vlažná, snažím se na akci upozornit.

(zobrazit celý článek) 

Hledání mimozemského neutrinového vysílání 2008-06-09 
detektor IceCube

Mnoho desetiletí vědci využívají teleskopy k pátrání po nepřirozených rádiových nebo optických vysíláních přicházejících od inteligentního mimozemského života. Tento projekt hledání mimozemské inteligence (SETI) už dlouho nedokázal zachytit jediný signál, a tak vědci v USA navrhli rozšířit okruh hledání a kromě elektromagnetických vln se zaměřit i na neutrina.

John Learned z University of Hawaii a kol. přišli na to, že pokročilá mimozemská civilizace může posílat zprávy skrz Mléčnou dráhu za použití neutrin, a že tyto zprávy můžeme zachytit pomocí detektorů neutrin momentálně kontruovaných na Zemi.

(zobrazit celý článek) 

Objev nového druhu radioaktivního záření 2008-06-02 

Více než sto let po objevení radioaktivity Henri Becquerelem (1896) existuje ještě mnoho věcí, kterým fyzikové zabývající se přirozenou radioaktivitou nerozumí.

H. Becquerel používal k jaderným experimentům jednoduché fotografické desky. Ty během následujících desetiletí po jeho objevu umožnily provést sofistikované experimenty, při nichž výzkumníci odkryli celkem devět různých způsobů, kterými se mohou atomová jádra rozpadat. Nejznámější z těchto rozpadů jsou alfa (α), beta (β) a gama (γ). Jsou široce používány v nejrůznějších aplikacích od medicíny až po archeologii.

(zobrazit celý článek) 

Vybrané pokusy s polymery 2008-05-22 

Bezmyšlenkovitě použijeme a zničíme každodenně desítky různých obalů, oblékáme oděvy obsahující umělá vlákna, hrajeme si s balony, žvýkáme žvýkačky, děti nosí plenkové kalhotky atd. Vše toto by neexistovalo nebýt jedné oblasti fyziky, a to fyziky polymerů. Fyzika polymerů zatím do učebních plánů nepronikla, ale žákům ji můžeme zviditelnit pomocí jednoduchých experimentů.

Tento článek je přetiskem článku Polymery – vybrané experimenty dostupného na http://fyzweb.cuni.cz/dilna/fkolemnas/polymery_pokusy/.

(zobrazit celý článek) 

Úsvit memristoru 2008-05-10 

Jak vám potvrdí každá učebnice elektroniky, jakýkoliv pasivní obvod se dá vytvořit kombinací tří standardních součástek: rezistoru, který působí proti procházejícímu náboji, cívky, která působí proti jakékoliv změně proudu, a kondenzátoru, který skladuje náboj. Pokud se výzkum fyziků ve Spojených státech ukáže být dobrou cestou, možná jednou přidáme do učebnic další standardní součástku – „memristor“.

(zobrazit celý článek) 

Jak se vyznat ve všemožných částicích? 2008-04-25 

Částice jsou mikroskopické objekty a při popisu jejich často velmi neobvyklých vlastnosti se neobejdeme bez kvantové fyziky. Tím jsou ovlivněny hodnoty fyzikálních veličin, které je charakterizují. Z těch základních jsou to například hmotnost, elektrický náboj, rozměr a doba života, pokud částice není stabilní. Velmi důležitou vlastností je vnitřní moment hybnosti částice, který se označuje jako spin...

(zobrazit celý článek) 

Zkoumání indukčního vařiče 2008-04-14 

Nedávno k nám dorazil dotaz, proč na tzv. indukčním vařiči není možné používat hliníkové nádobí. Zeptali jsme se na to RNDr. Petera Žilavého, Ph.D. z Katedry didaktiky fyziky MFF UK. Jeho stručná odpověď na otázku zní: protože je hliník příliš moc vodivý.

(zobrazit celý článek) 

Nové optické hodiny slibují obrovskou přesnost 2008-04-08 

Vědci z National Institute for Standards and Technology (NIST) ve Spojených státech amerických zkonstruovali optické hodiny, které dávají naději, že budou v blízké budoucnosti nejpřesnějšími hodinami na světě. Přesnost těchto hodin můžeme vyjádřit jako , což znamená, že se nezpozdí ani nepředejdou o více než 1 sekundu za 1017 sekund (zhruba 3 miliardy let).

(zobrazit celý článek) 

Vodní elektrárně Želina je již 100 let 2008-03-31 

Rovných sto let své existence si 6. dubna připomene malá vodní elektrárna u osady Želina na Kadaňsku. Pro svou potřebu a rovněž okolní obce ji v roce 1908 nechalo vybudovat město Kadaň. I když se již ve dvacátých letech minulého století ocitlo toto dílo na pokraji zániku, dnes opět slouží svému účelu. Od svého znovuzrození v roce 1994 až do 31. prosince 2007 dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 31 913 MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 28 721 tun uhlí.

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje žárovka a zářivka 2008-03-27 

Jestliže se venku setmí, automaticky sáhneme po vypínači a rozsvítíme. Ve světlech a lampách najdeme žárovky nebo zářivky. Než se dostaneme k tomu, jak fungují a jaký je mezi nimi rozdíl, zmíním se ještě krátce o světle, neboť svícení znamená produkci světla...

(zobrazit celý článek) 

Zemřel sir Arthur C. Clarke 2008-03-20 

Dne 18. března zemřel v Colombu na Srí Lance ve věku 90 let popularizátor vědy, autor sci-fi a vizionář sir Artur Charles Clarke.

Clarke se narodil 16. prosince 1916 v Mineheadu v jihozápadní Anglii jako první ze čtyř dětí farmáře a telegrafistky. Jako žák gymnázia začal psát fantastické povídky a od dětství se zajímal o techniku, vědu a hlavně astronomii. Po ukončení Huishova gymnázia v blízkém Teutonu z finančních důvodů v dalším studiu nepokračoval a odešel do Londýna, kde začal pracovat jako účetní revizor na ministerstvu školství a rozhodl se pro dráhu profesionálního spisovatele.

(zobrazit celý článek) 

Objev nejvnitřnějšího zemského jádra potvrzen 2008-03-14 

Geologové z University of Illinois potvrdili objev nejvnitřnějšího jádra Země a vytvořili trojrozměrný model popisující seizmickou anizotropii a strukturu krystalů železa uvnitř vnitřního jádra.

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje fotoaparát 2008-03-03 

Odedávna se člověk snažil zachytit obraz skutečnosti. Z počátku ho musel kreslit. My dnes vezmeme fotoaparát a zmáčkneme spoušť, film doneseme vyvolat a máme požadovaný obraz reality. Pokud používáme digitální fotoaparát, film už ani nepotřebujeme a obraz uchováváme v počítači. Ale jak je to možné? Jak takový fotoaparát vlastně funguje?

(zobrazit celý článek) 

Holografie včera, dnes a zítra 2008-02-26 

Holografie znamená trojrozměrnou rekonstrukci obrazu, která je založena na interferenci a difrakci koherentního světla. Teorie holografie byla vymyšlena v roce 1947 Dennisem Gaborem, fyzikem maďarského původu. Ten za ni dostal v roce 1971 Nobelovu cenu. Gabor ke svému objevu dospěl při pokusech zlepšit rozlišení elektronových mikroskopů. Dlužno dodat, že v době svého vzniku neměla holografie v podstatě žádné aplikace.

(zobrazit celý článek) 

Tip na výlet: malá vodní elektrárna Předměřice nad Labem 2008-02-19 
Malá vodní elektrárna Předměřice nad Labem letos oslaví 55 let. Zařízení bylo postaveno v roce 1953 na místě původní elektrárny z roku 1932, která byla poničena povodní. Najdete zde průtočné vertikální turbosoustrojí s Kaplanovou turbínou a pomaluběžným generátorem, připojeným přímo - bez převodu - na hřídel turbíny a další technické zajímavosti. Prostory vodní elektrárny jsou přístupné veřejnosti, v případě zájmu je možné si domluvit exkurzi.

(zobrazit celý článek) 

Jak fungují klíče a zámky 2008-02-11 

Každý z nás běžně používá klíče. Několikrát denně otáčíme klíčem v zámku a věříme, že máme věci v bezpečí, aniž bychom si uvědomovali, jak zámky fungují. Zamykáme dveře od domova, auto, různé skříňky, používáme zámek na kolo. U mnoho druhů zámku nemusíme mít klasicky klíč, například auto si zamykáme a odemykáme na dálku, pro některé zámky je zase klíčem nastavení správné číselné kombinace.

(zobrazit celý článek) 

V centru Galaxie se rozprostírá oblak antihmoty 2008-02-01 

Evropská vesmírná agentura (ESA) oznámila objev asymetrického oblaku antihmoty v centrální části Galaxie. Snímky pořídila družice Integral (International Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která obíhá kolem Země od roku 2002. Vzhledem k nečekanému tvaru oblaku je tento objev novým klíčem k objasnění původu antihmoty.

(zobrazit celý článek) 

Velký třesk nebo ekpyrotická kosmologie? 2008-01-25 

V roce 2001 byla ke kosmologii velkého třesku navržena alternativa, která získala určitou pozornost. Označuje se jako ekpyrotická kosmologie a je z dílny fyziků Paula Steinhardta, Justina Khoury, Neila Turoka a Burta Ovruta Popisuje mladý vesmír, který vznikl bez velkého třesku srážkou vícerozměrných bran. Tato ekpyrotická kosmologie odvozuje své jméno od představy řeckých stoických filozofů, podle kterých vesmír cyklicky vzniká a zaniká ohněm.

(zobrazit celý článek) 

110 let hvězdárny v Ondřejově 2008-01-19 

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení. 21. ledna 1898 koupil Josef Frič z ušetřených peněz zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejova, aby tu vybudoval hvězdárnu. Pozemek získal za 900 zlatých, avšak s podmínkou, že bude sloužit pouze vědeckým účelům. Uctil tak památku svého bratra Jana, se kterým si vzali za svůj životní cíl vybudování české observatoře. Hvězdárna vyrůstala jen pozvolna tak, jak to dovolovaly prostředky získané výrobou přístrojů jemné mechaniky. První observatoří byla dřevěná bouda v ohradě na svahu Mandy za zahradou vily Eleonory Ehrenbergrové. Ta byla později odkoupena a využívána jako byt ředitele ústavu. S vlastní výstavbou observatoře bylo započato až roku 1905, podle projektu architekta Fanty.

(zobrazit celý článek) 

Obří vlny může vyvolávat hluk 2008-01-03 

Čas od času námořníci hlásí pozorování obřích vln, které se zvedají až do výšky 30 metrů nad obvyklou úroveň vzdouvání hladiny oceánu. Nikdo neví jistě, jak tyto ničivé vlny vznikají, ale fyzikům ve Spojených státech a Německu se letos podařilo vyvolat ekvivalentní optickou ničivou vlnu vysíláním laserových pulzů do PCF (photonic-crystal fibres, nový typ optických vláken využívající optických vlastností periodických nanostruktur). S využitím počítačových simulací optického systému výzkumníci zjistili, že ničivé optické vlny a tedy i ničivé oceánské vlny může vyvolávat hluk.

(zobrazit celý článek) 

Liberecký IQ park 2007-12-20 

Škola hrou! Jako studentka na plný úvazek jsem si při takové myšlence jen povzdychla nebo si z ní dělala legraci. Moje maturitní stužka, ještě dodnes přišpendlená na nástěnce v pokoji, hlásá: „Tomu říkáš hra, Ámosi!?“ Nicméně mám pocit, že přístup k učení od té doby poskočil kupředu. Třeba otevřením IQ parku v Liberci - počin to mile vzdělávací a zároveň hravý. Vypravili jsme se tam ověřit, zda dobrá pověst, která jej předchází, je pravdivá.

(zobrazit celý článek) 

Fyzikální cirkus 2007 2007-12-07 

28. 11. 2007 již podeváté proběhl na SPŠST Panská tradiční předvánoční Fyzikální cirkus, jehož hlavním aktérem je učitel fyziky na SPŠST Panská Jaroslav Reichl. Akce probíhá až po vyučování, takže se jí účastnili pouze studenti, kteří o ni mají opravdu zájem, přišli i žáci z jiných škol. Jaký cirkus byl a o co jste přišli? K vidění byly levitující bubliny, elektrostatické kyvadlo, ale třeba i plazmová koule, která zareaguje, když ji vyvoláte. Více se dozvíte z naší reportáže.

(zobrazit celý článek) 

Nový magnetický senzor by mohl zkoumat lidský mozek 2007-12-04 

Fyzikové ze Spojených států amerických vyvinuli malý přenosný přístroj, který je dostatečně citlivý na to, aby mohl detekovat magnetické pole vyvolané elektrickými signály v mozku. Tento přístroj se skládá z komůrky vyplněné párou tvořenou atomy rubidia a může detekovat změny magnetického pole až pouhých 70 fT (70 femtotesla, tj. T), což představuje asi miliardtinu magnetického pole Země.

(zobrazit celý článek) 

Co skrývá elektrická zásuvka? 2007-11-26 

Elektrické spotřebiče jsou v dnešní době již běžnou součástí našeho života. Jedním ze základních požadavků kladených na ně je jejich bezpečnost jak vůči majetku (požár), tak i vůči živým bytostem (úraz elektrickým proudem). Tento článek se zabývá základními principy ochrany proti nadproudům a zkratovým proudům a tzv. ochranou neživých částí elektrických zařízení samočinným odpojením od zdroje (funkce ochranného kolíku).

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje vysavač 2007-11-16 

Dalším pomocníkem, se kterým se v domácnosti běžně setkáváme, je vysavač. Dnes již nevidíme, že by lidé jako dříve vynesli koberce ven a tam do nich tloukli, aby je vyprášili. Vysavač prostě nasaje nečistoty a my pak už jen vyhodíme jimi naplněný sáček. Jak ale vysavač funguje, proč je vzduch nasáván dovnitř?

(zobrazit celý článek) 

Tepelné ztráty 2007-11-07 

Máte představu, kudy z vašeho domu utíká nejvíce tepla?

Částka, kterou dnes platíme za udržení tepla v našich domovech, není rozhodně zanedbatelná. Ať už si pořizujeme nové bydlení, nebo žijeme ve starším domě či bytě, vyplatí se zapřemýšlet nad tím, jak svůj domov nebo třeba chatu tepelně izolovat a do čeho má cenu investovat. Nejde přitom jenom o naši kapsu, ale také o okolní prostředí, které svojí činností do značné míry ovlivňujeme.

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje rychlovarná konvice 2007-10-27 

Když si chceme udělat čaj, či kávu, většina z nás sáhne po varné konvici, aby v ní uvařila vodu. Proč? Je to nejsnazší, nejrychlejší a nejúspornější. Tento fakt si můžeme velmi snadno ověřit. Zkusíme porovnat čtyři nejběžnější způsoby vaření vody, ve varné konvici, v mikrovlnné troubě a na elektrické plotýnce v hrnci s pokličkou i bez ni. A také si ukážeme, jak vlastně taková rychlovarná konvice funguje...

(zobrazit celý článek) 

Vyhynutí dinosaurů zavinila srážka asteroidů 2007-10-17 

Před 65 miliony let dopadlo na poloostrov Yucatan velké těleso a spustilo přírodní katastrofu, která vedla k masovému vymírání fauny a flory. 180-kilometrový impaktní kráter byl objeven v roce 1978 a pojmenován podle přístavního městečka Puerto Chixculub, které se nachází téměř přesně nad centrem kráteru...

(zobrazit celý článek) 

Jak udělat věci neviditelnými 2007-10-08 

Zapomeňte na plášť pohádkových postav, který vás vymaže ze světa barev a tvarů – teoretičtí fyzikové z Velké Británie a Spojených států amerických vymysleli chytřejší způsob, jak udělat věci neviditelnými. Recept na neviditelnost zní takto: Věc je potřeba obklopit zvláštní látkou, tzv. metamateriálem, což je sloučenina s neobvyklými elektromagnetickými vlastnostmi. Podle vědců se světelné paprsky dopadající na metamateriál (modrý v obr.) ohnou kolem původního tělesa (umístěného uvnitř) a objeví se na druhé straně přesně ve stejném směru, jaký měly před tělesem. Ačkoliv se zatím jedná o teoretickou práci, vědci počítají s tím, že materiály takto důmyslně ohýbající radiové vlny spatří světlo světa do pěti let.

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje mikrovlnná trouba 2007-09-23 

Proč se ale velmi rychle zahřeje vajíčko, kdežto plastová láhev zůstane studená? Mikrovlnná trouba je obecně konstruována tak, aby ohřívala vodu, která se nachází v potravinách ve velké míře. Podívejme se, jak to dělá: Molekula vody má charakteristický tvar daný atomem kyslíku a dvěma atomy vodíku, které dohromady svírají úhel přibližně 105°. Toto uspořádání způsobuje, že molekula vody vytváří takzvaný dipól. Kladné náboje jader a záporné náboje elektronových obalů...

(zobrazit celý článek) 

3D fotografie a videa 2007-09-09 

Už jste někdy byly v takzvaném 3D kině? Poté, co se usadíte do sedadel a nasadíte si brýle, které dostanete při vstupu, jste doslova vtaženi do filmu promítaného na velké plátno. Oproti klasickému kinu totiž vidíte promítané výjevy opravdu plasticky. Při přeletu nad otevřenou krajinou v jednu chvíli instinktivně uhýbáte skaliskům, která jen těsně míjíte, za chvíli dostáváte závrať z pohledu do hlubokého údolí, které se pod vámi právě otevřelo.

(zobrazit celý článek) 

Malinké magnety pomáhají lékům dostat se na místo 2007-08-11 

Vdechované léky by se brzo mohly dostávat do plic naváděním pomocí magnetického pole. Tuto technologii vyvíjejí výzkumníci v Německu. Tým badatelů předvedl počítačovou simulaci a dále experimenty na myších, aby tak ukázal, že léčiva smíchaná s drobnými magnetickými nanočásticemi a vodou mohou být dodávána do plic až osmkrát účinněji, než když jsou inhalována běžným způsobem.

(zobrazit celý článek) 

Jak funguje žehlička 2007-08-06 
Běžným pomocníkem v domácnosti je žehlička. Je to poměrně jednoduchý přístroj. Dříve byly žehličky z masivního železa a nahřívaly se na plotně. Dnes je zahříváme pomocí topné spirály elektrickým proudem. Žehlení se také velmi usnadní, když je prádlo vlhké. Některé materiály bez navlhčení ani pořádně vyžehlit nejdou, proto se také používají napařovací žehličky. Jak tedy vlastně fungují? Co se s látkou děje při žehlení?(zobrazit celý článek) 

Také velké hvězdy mají „počasí“ 2007-07-01 

Oblaka rtuti byla zahlédnuta, jak se pohybují nad povrchem Andromedy alfa – hvězdy, o které se astronomové domnívali, že je příliš veliká na to, aby mohla udržovat „počasí“ ve své atmosféře. Skupina vědců tvořená Švédy, Američany a Kanaďany předložila novou teorii tvrdící, že za „počasí“ na velkých hvězdách by mohla být zodpovědná gravitace spíše než magnetické pole, které utváří povrchy menších hvězd.

(zobrazit celý článek) 

Uran začarovaný v popelu  2007-06-15 

Energetické zdroje nejsou nevyčerpatelné, stejně jako uran, a proto odborníci hledají způsoby, jak jej co možná nejlépe využít. Zdrojem uranu se může do budoucna stát i uhelný popílek, který je dnes považován za bezcenný odpad z tepelných elektráren. Pouze v Evropě vznikne ročně přes 50 milionů tun popílku, z kterého může být základ pro palivo do jaderných elektráren. Odhadované množství uranového koncentrátu (U3O8) v popílku se pohybuje v rozmezí se pohybuje v rozmezí 0,1 % až 0,03 % U3O8.

(zobrazit celý článek) 

Teorie strun a srážky těžkých iontů 2007-04-10 

Teorie strun tvrdí, že veškerá hmota je složena z částeček, které je možné popsat jako struny. Tyto částečky, říkejme jim dál struny, se nacházejí v 10rozměrném prostoru. Tento prostor označujeme slovem hyperprostor, protože má více rozměrů (dimenzí) než 3rozměrný prostor, který jsme zvyklí vnímat. Představa strun jako základních stavebních kamenů všeho hmotného ...

(zobrazit celý článek) 

Skvrnité planety 2007-03-09 

Podzim 2006 zaznamenal hned dva zajímavé objevy, které se týkají počasí na velkých plynných planetách Sluneční soustavy. V září oznámila ESA (Evropská vesmírná agentura, jejíž členem je od roku 2006 i ČR) objev první tmavé skvrny na Uranu. V listopadu pak sonda Cassini (NASA) vyfotografovala na jižním pólu Saturnu bouři nezvyklého tvaru.

Podobně jako je tomu u pozemských hurikánů, jsou bouře na plynných planetách viditelné z vesmíru jako barevně odlišné oválné skvrny. Ale ne všechny jsou opravdu bouře.

(zobrazit celý článek) 

Horniny zemského pláště obsahují obrovský vodní rezervoár 2007-02-27 

Seismolog Michael E. Wysession z Washington University v St. Louis vytvořil trojrozměrný model tlumení seismických vln v zemském plášti a odhalil existenci podzemního vodního rezervoáru, jehož objem je přinejmenším roven objemu Severního ledového oceánu.

Je to první důkaz existence vody hluboko v zemském plášti. Michael E. Wysession, Ph.D., profesor geologie a planetologie na Washington University ve spolupráci s bývalým studentem Jesse Lawrencem (dnes pracuje na University of Kalifornia v San Diegu) analyzoval 80 000 záznamů příčných zemětřesných vln z více než 600 000 seismogramů a objevil rozsáhlou oblast v nižších vrstvách zemského pláště pod východní Asií, kde voda tlumí seismické vlny vznikající při zemětřeseních.

(zobrazit celý článek) 

Na Titanu byl pozorován kapalný metan 2007-02-01 

Severní polokoule Saturnova největšího měsíce Titanu je poseta jezery metanu, tvrdí planetární geologové z USA i Evropy. Existence metanových jezer může znamenat, že na měsíci probíhají cykly vypařování, kondenzace a dešťů a metan zde tedy hraje podobnou roli jako voda na zemi.

(zobrazit celý článek) 

Duha z rentgenových paprsků 2007-01-20 

Už v roce 1670 demonstroval Isaac Newton, že je sluneční světlo složeno z barevných složek. Dokázal to tak, že poslal pečlivě soustředěný (kolimovaný) paprsek slunečního světla do hranolu, který světlo rozložil do světelného spektra (duhy). Dále I. Newton ukázal, že světlo jedné určité barvy se už dále hranolem nerozkládá a že je tedy jakousi základní stavební jednotkou původně složeného bílého slunečního světla.

V současné době fyzikové v laboratoři Argonne National Lab rozložili do spektra (duhy) také svazek rentgenových paprsků (paprsků X). Rentgenové paprsky patří spolu se světlem a dalšími mezi elektromagnetické záření, ale rentgenové paprsky mají větší energii než světelné.

(zobrazit celý článek) 

Hvězdy přibírají z koblih 2007-01-02 

Velmi těžké hvězdy vznikají podobnou cestou jako jejich méně hmotné protějšky, soudí astronomové využívající radioteleskop VLA (Very Large Array). Aby objasnili záhadu vzniku obřích hvězd, využili vědci radioteleskop VLA v Novém Mexiku ke studiu mladé hvězdy G24 A1, která je dvacetkrát hmotnější než Slunce a nachází se ve vzdálenosti přibližně 25 000 světelných let.

(zobrazit celý článek) 

Objeven 118. prvek periodické tabulky 2006-12-10 

V ústavu pro jaderný výzkum ve městě Dubno v Rusku byl proveden následující experiment: Zdejší fyzikové společně s kolegy z Národní laboratoře Lawrence Livermora ve Spojených státech amerických vyslali svazek iontů vápníku 48 na terčík atomů kalifornia s 249 nukleony za účelem vytvořit přechodně hrstku atomů představujících prvek s protonovým číslem 118. Jádra těchto atomů mají celkem 294 nukleonů (součet protonů a neutronů). Experiment se zdařil, ačkoliv byly pozorovány pouze tři takové atomy.

(zobrazit celý článek) 

"Smust" pohlcuje etan na Titanu 2006-11-01 

Záhada chybějícího etanového oceánu na Saturnově největším měsíci Titanu může být vysvětlena částicemi prašného smogu zvanými "smust", tvrdí americký fyzik.

Planetární geologové byli přesvědčeni, že veškerý pevný povrch Titanu je zaplaven oceánem tekutého etanu o hloubce jednoho kilometru. To bylo předtím, než sonda Huygens Evropské vesmírné agentury přistála v roce 2005 na Titanu a objevila povrch pokrytý materiálem podobným písku – ne tekutým etanem. Poslední výpočty Donalda Huntena z University of Arizona v USA naznačují, že etan vzniklý v nižších vrstvách atmosféry Titanu se neshromažďuje v tekuté formě, ale kondenzuje do hustého smogu, který halí povrch měsíce. .

(zobrazit celý článek) 

Hmyz ako inšpirácia pri vývoji umelého oka  2006-05-12 

Vedcom z Kalifornskej univerzity v Berkeley sa podarilo vyvinúť umelé oko za použitia technológie 3D polymérnych materiálov. Na čele s Lukom Lee sa vedecký tím nechal inšpirovať stavbou oka hmyzu či iných článkonožcov. Na rozdiel od oka človeka a ostatných stavovcov má hmyz oko zložené, tj. v oku nie je prítomná len jedna šošovka, ale množstvo malých očiek nazývaných omatídiá. Tieto očká sú na povrchu tvorené šošovkou hexagonálneho (šesťuholníkového) tvaru. Hmyz vďaka nim vidí predmet ako mozaikovitý obraz svetlejších a tmavších škvŕn a je schopný vidieť celý priestor okolo seba, tj. má zorné pole až 360°, zatiaľ čo zorné pole človeka je len 180°.

(zobrazit celý článek) 

Fyzika v golfe 2006-04-10 

V novom článku sa pozrieme na to, ako sa poznatky z fyziky využívajú v športe - napr. v takom golfe. Golfové loptičky majú na svojom povrchu jamky. Prečo? Stačí sa na golf pozrieť očami fyzika a dôvod nám bude jasný :-)

  
(zobrazit celý článek) 

Ig Nobelova cena za rok 2005 2005-10-21 

V tomto roku sa Ig Nobelova cena udeľovala v Sanders Theatre na Harvardskej univerzite v Massachusetts 6. októbra (října), a to už po 15-ty krát. V minulom článku Aké nezmysly dokážu vedci vymyslieť.. (aneb Ig Nobelova cena) sme písali o tom, čo je to za ocenenie a spomenuli sme niektoré z vedeckých výskumov, ktoré získali Ig Nobelovu cenu za minulé roky. Ig cenou sú oceňované tie najbláznivejšie a najoriginálnejšie výskumy z oblasti vedy, medicíny či techniky. Zmyslom ceny je najskôr sa zasmiať nad tým, čo všetko sú vedci schopní skúmať, no potom sa i zamyslieť nad daným výskumom - nie vždy je to až taký nezmysel, ako sa nám na prvý pohľad zdá...

(zobrazit celý článek) 

Aké nezmysly dokážu vedci vymyslieť... 2005-10-06 

Ig Nobelovou cena, to je ocenenie každoročne udeľované najoriginálnejším a najbláznivejším prácam alebo objavom. Väčšinu z nás najskôr svojou témou rozosmejú a považujeme dotyčného výskumníka za blázna alebo za človeka, ktorý sa musí naozaj nudiť, keď sa zaoberá takými hlúposťami. . . ako napríklad :
- vplyv country hudby na počet samovrážd, špáranie sa v nose u mládeže alebo 17- ročný výskum toho, ako naliať čaj z kanvice, aby sa nevylial a minúť pritom 700 000 $.

(zobrazit celý článek) 

Kosmické ohlédnutí za prázdninami 2005-09-01 
Snad všichni jsme s napětím sledovali obnovení startů raketoplánů poprvé od katastrofy Columbie 1.2.2003. Start Discovery se nakonec po několika odkladech povedl. Šlo oficiálně jen o testovací let, který měl prověřit nová bezpečnostní opatření jako například prohlídka povrchu raketoplánu z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a jeho historicky první oprava samotnými astronauty při výstupu mimo loď. Další úkol výpravy byla servisní návštěva ISS, která byla doposud zásobována pouze lety z Bajkonuru. discovery
(zobrazit celý článek) 

Boseho-Einsteinov kondenzát 2005-05-14 

BEC z chrómu
Nemeckým vedcom sa podarilo v marci (březen) 2005 vytvoriť Boseho-Einsteinov kondenzát (BEC) z atómového plynu chrómu. Doposiaľ bol vytvorený BEC z alkalických kovov (H, Li, Na, K, Rb, Cs) a He. Chróm je v porovnaní s týmito prvkami výnimočný tým, že má veľký magnetický dipólový moment, pretože obsahuje vo valenčnej vrstve šesť elektrónov s paralelnými spinmi (konfigurácia Cr je 3d5 4s1 - obr. 1). Magnetická dipól-dipólová interakcia medzi atómami chrómu je až 36-krát silnejšia ako u atómov alkalických kovov. Bude tak po prvý raz možné skúmať i ďalekodosahovú dipól-dipólovú interakciu degenerovaných kvantových plynov. U doposiaľ vytvorených BEC z vyššie spomínaných prvkov nebola dipól-dipólová interakcia dostatočne silná, preto je zatiaľ preskúmaná len ako interakcia krátkeho dosahu.

(zobrazit celý článek) 

Co jsou tsunami? 2004-12-31 
Všichni jsme jistě byli ohromeni a překvapeni nedávnou katastrofou na pobřežích jihovýchodní Asie. Co se vlastně stalo a jak mohou mohutné přílivové vlny zvané tsunami zíkat tak ohromnou sílu, zničit tolik životů a napáchat obrovské škody? Tsunami je slovo pocházející z japonštiny: tsu - přístav, nami - dlouhá vlna.
(zobrazit celý článek) 

Unikátní test obecné teorie relativity 2004-05-02 

Obecná teorie relativity popisuje chování velmi hmotných objektů na velkých vzdálenostech, jde o moderní teorii gravitace. Na rozdíl od Newtonova pohledu není prostor a čas pasivním jevištěm fyzikálního dění, ale jde o aktivní spoluhráče: hmota zakřivuje prostoročas a ten pak zase říká hmotě, jak se pohybovat. Prostor a čas jsou vzájemně provázány, což vede ke známým efektům dilatace času, kontrakce délek a relativity současnosti ve speciální teorii relativity (ta se zabývá pohybem těles bez zrychlení). Obecná relativita předpovídá řadu dalších efektů, jako je například ohyb světla v silném gravitačním poli (pozorováno na hvězdách blízko Slunce při jeho zatmění), dilatace času v gravitačním poli (hodinky na povrchu Slunce by šly pomaleji než u povrchu Země), gravitační rudý posuv (foton "šplhající" z gravitačního pole ztrácí energii a prodlužuje svou vlnovou délku).

(zobrazit celý článek) 

Slunce za komínem 2004-03-25 

Ze slunce pozorovaného za komínem by měl být viditelný pouze zářící půlkruh, ale ve skutečnosti slunce zdánlivě “vykousne” ve stínícím objektu díru - svítí i tam, kde by nemělo. Zde se ale nemůže jednat o “chybu” v mozku, ale o objektivní optický jev, protože ho lze spolehlivě zachytit fotoaparátem.

(zobrazit celý článek) 

Tajemství dutého zrcadla  2004-02-05 

Při pohledu na osvětlení jednoho nejmenovaného finančního ústavu vás možná zaujme podivný tvar světelné stopy vytvořené na stěně. Jde však pouze o názorný příklad vyzařovacího diagramu téměř bodového zdroje světla, který leží v ohnisku parabolického zrcadla.

(zobrazit celý článek) 

Ledové krystalky aneb co dokáže mráz 2004-01-11 

Určitě vás už někdy napadlo, jak vznikají krásné ale zároveň i komplikované tvary sněhových vloček a krystalků. Základním prvkem je zde šestičetná (hexagonální) symetrie, jež má původ v uspořádání molekul vody v krystalické mřížce. Při růstu krystalů navíc některé krystalové plošky rostou rychleji a jiné pomaleji, je-li totiž ploška na molekulární úrovni hladší, je pro molekuly vody těžší se na ni usadit. Proto také vznikají sloupcovité nebo destičkovité útvary podle toho, zda hexagonální krystal roste do výšky či do šířky.

(zobrazit celý článek) 

Z kvapky nanovlákno 2003-12-16 

Vedci z USA a VB zistili, že kvapka nejakej kvapaliny alebo plynová bublina vzniká vo viskóznej kvapaline (napr. olej, glycerín) iným spôsobom ako v kvapaline s nízkou viskozitou (napr. vzduch). Doteraz sa akceptovalo nepísané pravidlo, že nezáležiac na tom, o akú kvapalinu alebo plyn šlo, kvapky či bubliny sa formujú rovnakým mechanizmom - a ten by mal byť rovnaký ako napr. pri kvapkaní vody z vodovodného kohútika či zo sprchy.

(zobrazit celý článek) 

Nobelova cena za fyziku 2003 2003-10-08 

V úterý 7.října 2003 oznámila Švédská královská akademie věd, že letošní Nobelovou cenou za fyziku budou vyznamenáni tři vědci, kteří významně přispěli svými průkopnickými pracemi k teorii supravodičů a supratekutin. Laureáty jsou:

Alexej A. Abrikosov - Argonne National Laboratory, Argonne, Illinois, USA
Vitalij L. Ginzburg - P.N. Lebedev Physical Institute, Moskva, Rusko
Anthony J. Leggett - University of Illinois, Urbana, Illinois, USA

(zobrazit celý článek) 

Mars Express míří k rudé planetě 2003-06-04 
Evropská vesmírná agentura (ESA) se také zapojila do výzkumu Marsu a 2.června úspěšně vyslala z kazachstánského Bajkonuru sondu Mars Express. Ta by měla k cíli dorazit po šestiměsíčním letu tzn. v prosinci letošního roku. Kolem Marsu bude kroužit orbitální modul, který nese sedm přístrojů. Na povrch planety bude vysazen pozemní modul Beagl2, jehož úkol spočívá zejména v hledání stop života na Marsu. (foto převzato ze stránek ESA)
(zobrazit celý článek) 

Jarní bouřky v plné kráse 2003-05-11 

Již odnepaměti vzhlížejí lidé s bázní, ale také v úžasu na oblohu, když se na ní odehrává bouřkové divadlo. Oslepující záře blesku a hromy hlučnější než cokoli jiného v přírodě vzbuzovaly již od pradávna v lidech strach. Nevíme, co si o blesku mysleli lidé v pravěku, ale staří Řekové jej považovali za projev zloby olympských bohů. Blesk však nemá s náladami bohů nic společného.

(zobrazit celý článek) 

Studené plazma ničí bakterie 2003-05-03 

Fyzikové z univerzity v Norfolu ve Virginii v čele s profesorem Laroussim prováděli ve spolupráci se svými kolegy z Kalifornské univerzity v San Diegu pokusy se studeným plazmatem, které bylo objeveno v devadesátých letech 20.století. Výsledky experimentů ukázaly, že studené plazma ničí bakterie a to může mimojiné znamenat konec sterilizace lékařských nástrojů nebezpečnými a jedovatými látkami (např. acetaldehydem).

(zobrazit celý článek) 

Může být diamant supravodič? 2003-04-10 

V Jihoafrické republice byl vytvořen nový materiál, který vykazuje supravodivé vlastnosti při pokojové teplotě. Je jím diamant, který byl vystaven působení kyslíkových iontů. Experimenty, které by supravodivost jasně prokázaly, však stále ještě nejsou dokončeny.

(zobrazit celý článek) 

Nový supravodivý tranzistor 2003-02-28 

V posledních letech se rozvíjí výzkum v oblasti jednoelektronových tranzistorů (princip viz PhysicsWeb). Nyní se vědcům ve Finsku se podařilo vyvinout nový supravodivý zesilovač, který má ze všech zařízení tohoto typu největší zesílení proudu i výkonu. Vědci věří, že bude použit v aplikacích fyziky nízkých teplot včetně výstupních elementů kvantových počítačů.

(zobrazit celý článek) 

Jak rychle působí gravitační síla? 2003-01-21 

Jakým způsobem vlastně působí gravitační síla? A jakou rychlostí? Předpokládá se, že rychlost působení gravitační, ale i elektromagnetické síly, je omezená, tedy že tyto síly nepůsobí "okamžitě" na libovolnou vzdálenost. Mnozí věří, že tato rychlost bude rovna rychlosti světla, i přes snahu o její nalezení důkazy stále chybějí. Měřit velikost gravitační síly je poměrně snadná záležitost, ale jak sledovat její šíření?

(zobrazit celý článek) 

Výuka fyziky s motivací Země 2002-12-11 

Za účelem zvýšení obliby fyziky na středních školách a lepšího pochopení látky studenty navrhují dva britští učitelé, Chris King a Peter Kenneth z katedry vzdělávání univerzity v Keele ve Velké Británii, spojit výuku fyziky daleko těsněji s každodenní zkušeností žáků s jevy a chováním věcí na Zemi. Analyzovali fyzikální osnovy pro žáky ve věku 11-16 let a vytipovali oblasti, kterým by takové spojení velmi prospělo. Nejde jen o fyziku, ale i o biologii a chemii. Žákům by to mělo pomoci zasadit si své poznatky ze školy do reálného světa.

(zobrazit celý článek) 

Nobelova cena za fyziku 2002 2002-11-10 

V letošním roce byla udělena Nobelova cena za fyziku třem vědcům, kteří se zasloužili o rozvoj rentgenové astrofyziky a fyziky neutrin. Jsou to:

Raymond Davis z University of Pennsylvania a Brookhaven National Laboratory,
Masatoshi Koshiba z University of Tokio,
Ricardo Giacconi z Associated Universities Inc.

(zobrazit celý článek) 

Spadla kroupa do kraje 2002-10-19 

"...spadla kroupa z nebe, sáhni si, jak zebe", zpívá se v Příbězích včelích medvídků:) Jak ale kroupy vznikají a co se vlastně v atmosféře děje? Zajímavé je, že kroupy takřka nikdy nepadají nad oceánem - vyskytují se ve srážkách výhradně nad kontinenty. Oceány se ohřívají méně než pevnina a vyskytuje se nad nimi méně vzestupných proudů, které jsou pro vznik krup jedním z nejdůležitějších faktorů.

Kroupy mají na řezu vrstevnatou strukturu střídajícího se krystalického a amorfního ledu. Často také mají nepravidelné tvary a hrbolatý povrch. Jejich typická velikost se pohybuje okolo 1cm, ale mohou se objevit i sedmicentimetrové kousky.

(zobrazit celý článek) 

Zuby ošetřené laserem 2002-08-12 

Nepříliš příjemná záležitost, jakou je návštěva zubaře, se může v budoucnu stát bezbolestnou. Díky novému objevu vědců budou moci zubaři vyměnit vrtačky za bezbolestné nástroje, jejichž základem budou pulzní infračervené lasery.

(zobrazit celý článek) 

Tranzistor ovládaný pomocí spinu 2002-07-12 

Poté, co byl ve čtyřicátých letech dvacátého století objeven tranzistorový jev a sestrojen tranzistor, se elektronika ubírá kupředu mílovými kroky. Složitá elektronika je dnes základem špičkových přístrojů a zařízení. Po bipolárních tranzistorech přišly tranzistory unipolární jakožto přímá náhrada elektronek a umožnily stavbu elektronických obvodů s vysokou hustotou integrace. Nyní bylo ohlášeno, že se podařilo sestrojit tranzistor ovládaný pomocí spinu elektronů přicházejících do báze.

(zobrazit celý článek) 

Nejtenčí obrazovky 2002-07-01 

Značnou část velikosti osobního počítače zabírá obrazovka. I displej notebooku pracující na principu kapalných krystalů je stále poměrně rozměrný a navíc pevný a drahý. Až v posledních měsících se výzkumníkům podařilo sestrojit supertenkou pružnou obrazovku, která zřejmě bude ještě navíc i levnější než obrazovky vyráběné stávající technologií.

(zobrazit celý článek) 

Superlehký dvacetník 2002-06-19 

Co drží na hladině plovoucí desetník, jehlu či vodoměrku (podle biologů správněji bruslařku )? Dobře si všimněte, jak je hladina okolo mince prohnutá a zakřivená. Nejde o náhodu, oba jevy spolu souvisí. Povrchová vrstva kapaliny se chová jako blanka, mluvíme o takzvaném povrchovém napětí. Molekuly vody působí jen na úzký okruh ostatních, a pokud jsou mimo povrchovou vrstvu, síly nimi se přibližně vyrovnávají. Jiná situace ale nastane pro molekuly v povrchové vrstvě!

(zobrazit celý článek) 

Ještě jednou LED dioda 2002-05-31 

Po tom, co v minulém příspěvku byla zmíněna dioda schopná vydávat bílé světlo, je tu ještě jedna novinka z této oblasti. Podařilo se vyrobit světelnou diodu, která je schopná emitovat za jednotku času jeden jediný foton, což představuje nejmenší možné "množství" světla!

(zobrazit celý článek) 

Budeme místo žárovek svítit diodami? 2002-05-17 

V našich domácnostech i jinde se každý večer rozsvěcí miliony žárovek, kterými člověk nahrazuje denní světlo. Svit žárovek je příjemný, protože má (na rozdíl od zářivek) podobné vlastnosti jako sluneční světlo. Žárovka má ovšem také jednu podstatnou nevýhodu. Více než 95% svého výkonu nepřemění na světlo, ale na teplo, což představuje velké mrhání s elektrickou energií. Proto se lidstvo již řadu let zabývá otázkou, zda by nešlo žárovky nahradit něčím úspornějším s podobnými vlastnostmi.

(zobrazit celý článek) 

Nová metoda měří vliv záření z mobilního telefonu na člověka 2002-05-04 

Od té doby, co se po světě začaly masově šířit mobilní telefony, se vědci přou s výrobci (a mezi sebou) o vlivu elektromagnetického záření z telefonů na člověka. Na vzniklou situaci pohotově zareagovalo několik firem, které začaly vyrábět "elektromagnetické štíty", které vás "zaručeně" ochrání před nebezpečným zářením, a zřejmě neprodělávají. Dohady o tom, zda záření škodí či ne, dále pokračují. Nyní byla vyvinuta nová, citlivější metoda na měření účinku záření.

(zobrazit celý článek) 

První jasná kometa nového tisíciletí 2002-04-15 

Poprvé v tomto tisíciletí mají lidé na severní polokouli možnost pozorovat jasnou kometu. V dubnu se k Zemi přiblížila kometa Ikeya-Zhang, kterou spatřili naši předci naposledy v roce 1661. Nyní je kometa viditelná při troše štěstí i pouhým okem.

(zobrazit celý článek) 

Padající kapky vody 2002-04-06 

Padající kapky vody jsou často vděčným tématem fotografů. A není se co divit - voda dokáže takové kousky, které bychom od kapaliny snad ani nečekali. Jak je to možné? Většinu z nás ani nenapadne, jaká krása se skrývá nad našimi hlavami při tak běžné činnosti! Zvláště zajímavé jevy nastávají při odtržení kapek z proudu vody...

(zobrazit celý článek) 

Největší "věc" ve sluneční soustavě 2002-03-21 

Naše sluneční soustava obsahuje Slunce, planety a další tělesa. Kolem většiny planet je navíc oblast, do které významně zasahuje jejich magnetické pole. Této oblasti se říká magnetosféra a bývá výrazně větší než planeta sama. Magnetosféra největší planety sluneční soustavy, Jupiteru, je ještě daleko větší nežli Slunce!

(zobrazit celý článek) 

Tančící kapky vody 2002-03-18 

Co se stane s kapkou vody na rozžhavené plotýnce? Možná jste třeba při topení v kamnech na chalupě zjistili, že se kapky dovedou na rozžhavené plotně pohybovat jako kulečníkové koule. Jak to, že se rychle neodpaří? Je to proto, že se mezi kapkou a rozžhaveným povrchem neustále tvoří vrstvička páry, která kapku nadnáší, a ta se pak s malým třením pohybuje - klouže - nad povrchem plotny. Tvořící se pára kapku dále izoluje, a ta se pak vypařuje pomalu pouze prosřednictvím tvorby "parového polštáře" pod sebou.

(zobrazit celý článek) 

Ultrakrátké záblesky budou ještě kratší! 2002-03-10 

Již dlouhá léta se v řadě oborů používají krátké záblesky světla, kterými se zkoumají různé děje. Snahou vědců je dosáhnout co nejkratších záblesků, které by umožnily sledovat pohyb atomů a částic, ze kterých jsou atomy tvořeny. Nyní existuje teorie na dosažení záblesků v délce trvání v řádu zeptosekund (1 zeptosekunda = 10-21 sekundy)!

(zobrazit celý článek) 

Elektronika se dále zmenšuje! 2002-02-22 

Zatímco 19. století bylo obdobím páry, 20. století je možno charakterizovat neuvěřitelně rychlým rozvojem elektroniky. Ta se ovšem nejen neustále zdokonaluje, ale i zmenšuje. Zatímco ještě před třiceti lety byl počítač vrcholem techniky a zabíral rozsáhlé sály pouze v nejvýznamnějších průmyslových podnicích, dnešní osobní počítače jsou proti tomu miniaturní a navíc nesrovnatelně výkonnější. Ovšem ani mikroelektronikou vývoj nekončí. Nedávno byly v předních světových laboratořích vyvinuty technologie, které umožní elektronické prvky zmenšit až na rozměr nanometrů!

(zobrazit celý článek) 

Nejrychlejší led na světě  2002-02-12 

Začaly olympijské hry v Salt Lake City, na kterých se mimo jiné představí i přední světoví bruslaři. Již dávno se her neúčastní amatéři a pro úspěch již nestačí jen tvrdý trénink, ale je třeba též moderní technické vybavení. Vše bylo uděláno proto, aby na olympijských hrách mohly padnout světové rekordy. Bruslaři mají ultralehké boty a jezdí po speciálně připraveném ledě. Vybudování ledové plochy stálo organizátory více než tři roky práce. Olympijský ovál je vlastně obrovský, ručně dělaný mrazák.

(zobrazit celý článek) 

Další experiment ke zjištění hmotnosti neutrin 2002-02-07 

V roce 1931 předpověděl W. Pauli na základě studia radioaktivních rozpadů, že musí existovat nějaká dosud neznámá částice, která z reakcí odnáší část energie. Hypotetická částice byla později nazvána neutrino a v roce 1959 byla i experimentálně objevena. Dlouhou dobu se nedařilo změřit její hmotnost a nebylo jisté, zda není nulová.  Až v polovině 80. let ruští vědci potvrdili, že neutrina mají hmotnost nenulovou. Nadále však zůstával problém tuto hmotnost určit.

(zobrazit celý článek) 

Kvantování v gravitačním poli 2002-01-25 

Již dlouhou dobu je známo, že mnoho fyzikálních veličin je kvantovaných. To znamená, že tyto veličiny nenabývají spojitých hodnot, ale jen určitých vybraných hodnot. Tedy že existují hodnoty, kterých veličina nabývat nemůže. Tento fakt se obvykle projevuje spíše na úrovni atomárních rozměrů nebo za speciálních podmínek, například při nízkých teplotách. Byly pozorovány a popsány kvantové jevy při procesech řízených elektromagnetickými, silnými a slabými jadernými silami. Čtvrtý druh síly, síla gravitační, je o mnoho řádů slabší než ostatní druhy sil. Přesto se nyní podařilo pozorovat kvantové stavy i v gravitačním poli.

(zobrazit celý článek) 

Změřte si fotoaparátem síťovou frekvenci! 2002-01-15 

Zkoušeli jste někdy fotografovat v noci? Bez stativu a dlouhé expozice nic nepořídíte, řeknete si, ale není to tak úplně pravda! Pohnete-li při dlouhých časech expozice rukou, mohou vzniknout zajímavé až překvapivé záběry! Když opíšete fotoaparátem vlnku (a tím snímek rozmažete), zjistíte, že čáry odpovídající světlům pouličních lamp jsou přerušované. To souvisí s tím, že elektrický proud v naší rozvodné síti je střídavý, kmitá s periodou 50 Hz. ...

(zobrazit celý článek) 

Co ovlivnilo klima v době ledové? 2002-01-10 

Už více teorií se pokoušelo vysvětlit, proč i v dobách ledových docházelo ke značným teplotním výkyvům. Nyní se objevila teorie, že za tyto změny je do značné míry odpovědný náhodný šum, který může za jistých podmínek paradoxně zvyšovat účinky slabých signálů. Tento jev je nazýván stochastická rezonance.

(zobrazit celý článek) 

Za 100 femtosekund můžete mít z izolantu kov! 2001-12-17 

Víme, že pevné látky se mohou vyskytovat v různých fázích, které mají odlišné vlastnosti, například mechanické nebo elektrické. Jsou možné také přechody mezi těmito fázemi. Nyní se ovšem vědcům povedla zajímavá věc - během časového intervalu trvajícího pouhých sto femtosekund se jim podařilo přeměnit izolant na kov!

(zobrazit celý článek) 

Problém slunečních neutrin vyřešen? 2001-07-01 

První výsledky z neutrinové observatoře v Sudbury zřejmě potvrzují oscilaci neutrin. Tisíc tun těžké vody v hloubce dvou kilometrů pomáhá řešit problém, poutající už tři desetiletí pozornost astrofyziků a fyziků elementárních částic.

(zobrazit celý článek) 

Černá díra prozradila svou rotaci 2001-05-21 

Černé díry už dávno nejsou jen hypotetickými objekty předpovídanými obecnou teorií relativity. Jejich existenci potvrzuje mimo jiné rentgenové záření vysílané hmotou padající do černé díry. To není žádnou novinkou. Známý zdroj Cygnus X1 tak na sebe prozradil přítomnost černé díry již téměř před třiceti lety při pozorování rentgenovým teleskopem družice UHURU. Nyní na sebe obdobný objekt také díky rentgenovému záření prozradil ještě víc.

(zobrazit celý článek) 

Budeme pomocí nanotechnologií i svítit? 2001-04-24 

Miniaturizace je něčím dávno minulým, mikro už nestačí, ať žijí nanotechnologie!

Tak nějak by se dal vystihnout moderní (a patrně i módní) trend vedoucí až téměř sci-fi úvahám, jak budou jednou v budoucnu hejna nanorobotů léčit nemoci a opravovat hendikepy a poškození našich vlastních těl.

(zobrazit celý článek) 

Materiál se záporným indexem lomu? 2001-04-23 

Myslíte, že novinky a šokující překvapení se ve fyzice objevují jen v exotických oblastech týkajících se černých děr nebo světa elementárních částic? Chyba lávky, překvapit mohou i zcela klasické patrie.

(zobrazit celý článek)