Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
757) Energie slapových jevů
11. 09. 2005
Dotaz:
Na Měsíc obíhající kolem Země působí pouze gravitační a odstředivé síly. Ale Měsíc svou gravitační silou způsobuje slapové jevy. A přílivové vlny již nějakou využitelnou energii mají. Měsíc tedy žádnou energii navíc nepřijímá, ale pouze ji dodává přílivovým vlnám. Nejedná se tedy o perpetum mobile? Kde je v této úvaze chyba?
(Viktor Křivák)
Odpověď:
Nejedná se o perpetuum mobile, energie slapový jevů jde na úkor rotační energie Země. Rotace Země se tedy v kvůli slapovým jevům nepatrně zpomaluje. Důsledkem zpomalování zemské rotace je pak také zvětšování průměrné vzdálenosti Země-Měsíc (asi o 3,82 cm za rok).
Dotaz: Mění se frekvence světla o určité vlnové délce v závislosti na indexu lomu
optického prostředí? (katka)
Odpověď: V různých prostředích se světlo šíří různou rychlostí. Poměr rychlosti ve vakuu ku rychlosti v daném prostředí je bezrozměrné číslo zvané index lomu. Při přechodu světla z jednoho prostředí do druhého se změní vlnová délka světla v závislosti na poměru indexů lomu těchto prostředí, frekvence zůstává stejná.
Odpověď: Tachyon (z řeckého tachys = rychlý) je název pro fiktivní částici, která by se pohybovala nadsvětelnou rychlostí. Žádné reálné tachyony nebyly nikdy pozorovány a není ani žádný důvod očekávat, že existují a někdy v budoucnosti pozorovány budou.
Odpověď: V původním smyslu je "fata Morgana" staré lidové označení klamných obrazů v
ovzduší. Označení pochází z oblasti Messinské nížiny (průliv mezi
Itálií a Sicílií). Z pohledu vědy jde o tzv. svrchní a spodní zrcadlení.
Zrcadlení na vrstvách atmosféry, tedy vzduchu, je možné díky tomu, že různě
teplý a různě hustý vzduch má různý index lomu. Na rozhraních dvou
vzduchových vrstev s odlišným indexem lomu pak může docházet k lomu a odrazu
světelných paprsků.
Odpověď: Duha je optický jev způsobený lámáním světla na kapkách vody. Světlo různých
barev se na povrchu kapek láme pod různými úhly (index lomu vody je např.
pro červené světlo nepatrně menší než pro světlo modré) a dochází tak k
rozkladu světla na jeho jednotlivé barevné složky.