Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
14) Přechlazená kapalina
18. 09. 2011
Dotaz: Dobrý den Pracuji na stavbách bohužel i v zimě. Kdysi jsme dělali když
venku byl tuhý mráz, ale ve vnitř se netopilo. Našel jsem láhev s vodou a
když jsem ji vzal do ruky, byla velice hustá. Lehce jsem ji protřepal a
okamžitě zmrzla. Co to bylo za jev? Můžu to udělat i doma? Děkuji (Roman)
Odpověď:
Dobrý den. Pokud máte velmi čistou kapalinu a dáte jí zmrznout, může se stát, se si látka zachová své skupenství i několik stupňů celsia pod bodem tuhnutí. Toto souvisí s tím, že ve velmi čisté kapalině "proces krystalizace nemá kde začít". Pokud se pak do takto přechlazené kapaliny dostanou nečistoty, vzniknou krystalizační centra, na nichž může tuhnutí započít a rychle se šířit dál. Podobným způsobem zafunguje i to, když právě láhev s přechlazenou vodou vystavíte otřesům. Dochází pak k rázovým fluktuacím hustoty a v místech nárůstu začíná růst krystal.
O přechlazené vodě psal pěkně Pavel Bohm přímo tady na FyzWebu.
Na internetu lze nalézt mnoho zajímavých článků a zejména videí na dané téma, např zde.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě,proč se k sobě nepřitáhne elektron s
protonem,když mají rozdílné el. náboje.Ty se přece přitahují. Děkuji. (Karel František)
Odpověď:
Dobrý den.
Pokud chcete řešit vzájemný pohyb v soustavě proton-elektron, můžeme provést následující zjednodušení: Proton je asi 2000 krát těžší než elektron, čili můžeme předpokládat, že silové účinky na proton budou zanedbatelné a že se nebude pohybovat. Celý problém se pak řeší jako pohyb elektronu v Coulombickém poli pevného "protonu".
Jde fakticky o problém stability atomu vodíku 1H, tedy vázaného systému proton-elektron. Otázka toho, proč se elektron "nezhroutí" do jádra (tj. nesloučí se s protonem), trápila počátkem 20. století mnoho fyziků. Návrh na vysvětlení přinesl Niels Bohr, který navrhl, že v rámci atomového obalu existují jakési stabilní orbity o přesně daných energiích, po nichž obíhají elektrony bez ztráty energie. Viz Bohrův model atomu.
Šlo prakticky o "zrod nové fyziky" - kvantové teorie. V rámci ní jsme schopni popsat a vysvětlit mnoho jevů v mikrosvětě, na které klasická fyzika nestačí.
Dotaz: dobrý den, nedávno jsem si dělala autoškolu, kde nám instruktor poradil,:
kdyby nám někdy hrozila srážka s protijedoucím vozidlem, máme raději auto
strhnout na naši stranu, klidně i do stromu. Tuto radu objasnil že strom má
nulovou rychlost, ale to protijedoucí ne a rychlosti při narazu se
samozřejmě sčítají...je to opravdu tak, že máme větší šanci na
přežití? já to vidím tak, že strom/štěna se nepohne, kdyžto auta se
odhodí, vymrští do pryč..jak to opravdu je? protože, ze zpráv je hodně
smutných zpráv, kdy lidé umírají při nárazu do stomu, je zase pravda, že
při bouřačkách taky. Díky za odpověd Lucka (Lucie)
Odpověď:
Dobrý den. Domnívám se, že takto jednoduše to nelze kvantifikovat. Bavíme se zde o účincích srážky a ty mohou záviset na mnoha faktorech, ne čistě jen na rychlosti. Tak například při nárazu do stromu je síla nárazu rozložena na menší plochu, a tak méně energie nárazu odvedou deformační zóny automobilu. Na druhou stranu, pokud jedete 50 km/h a proti Vám se devadesátkou řítí náklaďák, volil bych asi raději strom. Doufám, že ani Vy, ani já, se do takové situace nedostaneme :-)
Dotaz: Vysvětlení proč brusle kloužou po ledě je jasné a správné. Proč ale
také kloužou tytéž brusle po ploše z plastu?? Taková kluziště jsem
viděl u nás. (Pavel)
Odpověď: Dobrý den. Co jsem našel na různých internetových stránkách, tak jde o
velice zvláštní typ polymeru. Princip skluzu je ale podobný. Brusle svým
pohybem způsobí tření, povrch se zahřívá a uvolňuje jakýsi lubrikant.
Nic bližšího bohužel nevím.
